Hlavní tok novějších dějin českých zemí plynul jinudy, než se dozvídají studenti v hodinách dějepisu. Nebyli to jen „osobnosti národního ducha“, básníci a spisovatelé, obrozenečtí buditelé, dramatici a další umělci, politici bojující proti habsburské monarchii či budující nový československý stát. Ve skutečnosti šlo především o snahu pozvednout v Čechách, na Moravě a ve Slezsku hospodářství, technický vývoj, vědu a společenský život na úroveň vyspělé západní Evropy. Tohoto úsilí se zúčastnili společně Češi, Němci, Židé i příslušníci a potomci dalších národů. Byli to především podnikatelé a vynálezci (což se v té době často prolínalo), také vědci, pedagogové a další vzdělanci, ale často i nadšení samoukové a amatéři (tehdy to ještě nikdo nepovažoval za diskvalifikaci jako dnes). Právě díky nim se prostor, ve kterém se dnes rozkládá Česká republika, stal nejprůmyslověji rozvinutou částí monarchie a díky pokračujícímu rozvoji po první světové válce bylo Československo před další světovou válkou 6. hospodářsky nejvyspělejší zemí světa. Technická řešení, vynálezy, průkopnické činy, vědecké objevy se staly přirozenou součástí života mnoha generací usilujících nejen o technický pokrok, ale ekonomiku jako celku. Mýty, polopravdy, dokonce lži Bizarní (nikoliv však jinde ve světě ojedinělá) je skutečnost, že řada z těchto osobností je nejen u širší veřejnosti, ale i v příslušné odborné komunitě zapomenuta nebo je její obraz pokřivený, jejich památku neuctíváme, zatímco jiní se dočkali uznání jen v cizině. Některé z nejrůznějších důvodů mezi nimiž nechyběly ani závist a uměle pěstovaná česká malost, ignorovala nebo potlačovala již „vlastenecká“ společnost v jejich době. Jiným naopak byly později přičítány zásluhy, které jim nenáležely. Navíc o těch známějších koluje řada mýtů, polopravd a dokonce i lží, zatímco mnoho zajímavého, nebo dokonce zásadního se z jejich života pomíjí. Ve složité době českého a německého šovinismu během 19. století a na něj navazujících totalit století 20., nebylo lehké odolat vábení jednotlivých politických stran a hnutí, a tak se mnozí podnikatelé, vědci a technici k některému z těchto proudů – později hodnocených negativně – přiklonili. Poté následovala snaha je z historie zcela vymazat, nebo alespoň očernit jejich dílo. Ale i oni k naší zemi patří a zanechali zde svoje stopy. Před časem vydaná publikace Utajené osobnosti českých dějin, jež s podtitulem Vědci, vynálezci a podnikatelé, na které se mělo zapomenout (nakladatelství Alpress), je především o tvořivých lidech. Byli to skuteční budovatelé, většinou nepodléhali národnostním, rasistickým a ideologickým předsudkům, ačkoliv žili v době, kdy to nebylo vůbec jednoduché. A také o lidech, jejichž památka byla pošpiněna nebo „zapomenuta“, aby mohly být postaveny pomníky jiným – často těm, kterým naopak „vděčíme“ za to, že se české země na vrcholu Evropy neudržely. Autorem knihy je čtenářům literatury faktu a sci-fi dobře známý z řady dalších vydaných titulů nezávislý novinář a publicista Ing. Jan A. Novák. O tajemství Becherovky a dalších příbězích Kniha obsahuje osudy přibližně 80 významných postav světa podnikání, vědy a techniky – především málo známé, zcela neznámé a kontroverzní aspekty jejich zajímavých, poučných a často dramatických životů. Měli bychom je a možná tisíce dalších výjimečných mužů a žen ze stínu zapomnění nebo zlovolného mlčení a mlžení vyjmout, vracet se k nim a snažit se je pochopit. Vždyť přiznejme si, zdali nám alespoň něco říkají jména Karl von Reichenbach, František Vaněk, Vojtěch Lanna, August Corda, Jindřich Wankel, Erich Roučka, Jindřich Waldes, Emanuel Maceška a mnoho dalších. Celý text je rozdělen do 18 tematických celků: Páter Koniáš versus hrabě Špork, Krotitelé blesků, Zapomenutí vzduchoplavci, Muž, který zboural Betlémskou kapli, Šlechtic s krví dobrodruha, Tajemství Becherovky, Minerálka a báječní muži v oblacích, Zázračný vodní doktor, V temných zákoutích duše, … a noha parou cválá, Lovci v pravěkých mořích, Neklidná krev, Kde se dobře jí a pije…, Z hlubin věků, S Davidovou hvězdou, Rychlá kola, Moravský Edison, Přízraky totalit a Od pluhů ke kontaktním čočkám. Bohumil Tesařík
