Je to věda? Je to umění? Možná obojí, možná něco úplně jiného. Matematika stojí stranou všech ostatních úspěchů člověka, je to styčný bod mezi rozumem a fantazií, kde je skutečné a neskutečné dokonale uspořádáno. Jakmile matematik dokáže pravdivost svého tvrzení, už nemůže být vyvráceno. Dnes je díky během století nashromážděné práce mnoha brilantních jedinců stará i moderní matematika tak rozsáhlý obor, že není možné, aby ji kdokoli zvládl v celé její šíři. Bohužel (nebo bohudík), ačkoliv matematikové patří ke stejnému živočišnému druhu jako my všichni, zabývají se čím dál více problémy, které naprosté většině lidí již dávno nejsou zřetelné, a to ani pokud se týká vlastního zadání. Platí to i o těch z nás, kterým ve škole matematika nepřipadala jako šíření poplašných zpráv a tato oblast poznání jim není lhostejná. Matematika se neobjevila najednou a plně vyvinuta, ale má dlouhou a slavnou historii, a její vliv na vývoj lidské kultury byl vždy obrovský. V průběhu své evoluce od druhohor až do počátku 21. století prostoupila všemi oblastmi vědecké aktivity a sehrává neocenitelnou roli v biologii, fyzice, chemii, ekonomii nebo inženýrských oborech; také všechny technické a technologické triumfy moderní doby jsou na této disciplíně závislé. Prakticky všechno, co nyní považujeme za samozřejmost, od televize po mobilní telefony, od obřích letadel po satelitní navigační systémy v automobilech, od jaderné energetiky po lékařské vyšetřovací přístroje, spoléhá na matematické myšlenky a metody. Mezi významnými světovými vědeckými kapacitami, které se vedle své vlastní výzkumné a učitelské práce věnují tvorbě populárně- naučné literatury, zaujímá přední místo neúnavný popularizátor matematiky, britský matematik, emeritní profesor na univerzitě ve Warwicku, člen Královské vědecké společnosti Ian Stewart. Je autorem více než 140 odborných článků (zabýval se teorií katastrof, biomatematikou a dalšími problémy na pomezí čisté a aplikované matematiky) a několika desítek knih, z nichž některé se staly bestsellery a oblíbili si je i ti, pro které byla matematika noční můrou. Až dosud zásluhou nakladatelství Dokořán a Academia jsou překlady jeho knih vydávány rovněž u nás (Čísla přírody, Odsud až do nekonečna, Jak rozkrájet dort, Hraje Bůh kostky?, Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta, Truhlice matematických pokladů profesora Stewarta, Matematika života). Tento výčet do češtiny z anglického originálu přeložených knih nyní dále rozšířilo nakladatelství CPress ve společnosti Albatros Media vydáním autorovy práce z roku 2008, ve zdařilém autorizovaném překladu Zdeňka Kubíka a nazvané Krocení nekonečna – příběh matematiky od prvních čísel k teorii chaosu. Představuje jedinečnou exkurzi do historie matematiky tvořené významnými matematickými objevy a teoriemi, jež zásadním způsobem ovlivnily společnost, a navždy změnili každodenní život člověka. Svým přímočarým a pro matematické laiky pochopitelným jazykem, bez použití komplikovaných vzorců, nabízí autor příběh o vývoji a minulosti matematiky, na kterou na rozdíl od profesionálních historiků nazírá dnešníma očima. Celé vyprávění je v rámci jednotlivých kapitol zhruba chronologické, ty jsou však řazeny podle témat. Každá ze dvou desítek kapitol začíná pohledem do daleké minulosti a sleduje milníky, které se objevily, jak se předmět v čase rozvíjel. Žetony, zářezy a tabulky (Zrod čísel) – Logika tvaru (První kroky v geometrii) – Symboly a čísla (Odkud pocházejí naše číselné symboly) – Kouzlo neznámé (Značka X) – Věčné trojúhelníky (Trigonometrie a logaritmy) – Křivky a souřadnice (Geometrie je algebra a algebra je geometrie) – Vzory v číslech (Počátky teorie čísel) – Systém světa (Vynález infinitezimálního počtu) – Přírodní zákony (Formulování fyzikálních zákonů) – Nemožné hodnoty (Mohou mít záporná čísla druhé mocniny?) – Pevné základy (Cesta za smyslem infinitezimálního počtu) – Nemožné trojúhelníky (Je Euklidova geometrie jediná možná?) – Vzestup symetrie (Jak neřešit rovnici) – Algebra dospívá (Čísla poskytují cestu ke strukturám) – Geometrie gumové blány (Kvalita vítězí nad kvantitou) – Čtvrtá dimenze (Geometrie z jiného světa) – Tvar logiky (Postavení matematiky na dosti pevné základy) – Jak pravděpodobné to je? (Racionální přístup k náhodě) – Chroupání čísel (Počítací stroje a výpočetní matematika) – Chaos a komplexita (I odchylky tvoří vzory). Podtéma knihy představuje praktické využití matematiky na řadě vybraných příkladů. Bohumil Tesařík
