Čím vším si projdou ve výrobě pelety, komfortní a ekologické palivo, než mohou vyrazit v pytlích nebo v cisterně přímo k vám domů, do kotelny? Základem je čisté dřevo bez kůry a jiných příměsí. Než se z něj stanou standardizované válečky zvané pelety, musí urazit dlouhou cestu. Všechno začíná v lese. Ideální je výroba, jež klade důraz na tradiční model lokální spotřeby – zákazník topí peletami nebo briketami, které vznikly z pilin místních pil při zpracování dřeva vytěženého v okolních lesích. Kmeny poražených stromů se v dřevařské výrobě nejprve zbaví kůry a následně rozřežou na truhlářské rozměry trámů, fošen a prken. Během takového opracování se až 30 % původního kmene mění v dřevěný odpad – štěpku a piliny. A právě to je základ pro výrobu pelet. Na 1 tunu pelet je obvykle potřeba necelých 7 m3 dřevěných pilin. Piliny se musí zpracovat v řádu dní Výroba pelet je plně automatická. Piliny se skladují v samostatné hale, kde je manipulátor přihrnuje na příjmovou hydraulickou podlahu. Před vstupem do výrobní haly projdou tříděním, které odstraní případné příměsi, což jsou větší kusy dřeva a podobně. Piliny se musí zpracovat v řádu dní, poté co je přivezou do peletárny z dřevařských provozů, aby neztratily na kvalitě. Fermentace, tedy „kvašení“ pilin, kdy ztrácí část své energie, není rozhodně žádoucí. Na sušení pelet se spotřebuje dřevní štěpka Piliny z čerstvého pořezu mají vysoký obsah vody, více než 40 %. Před samotným peletováním se musí usušit na hodnotu okolo 11 %. Sušení pilin probíhá v bubnových sušárnách za pomoci horkého vzduchu, který zajišťují kotle na dřevní štěpku. Na 1 tunu pelet se spotřebuje cca 0,5 m3 dřevní štěpky. Štěpka se skladuje v hale s pilinami a přikládá do kotlů kombinací posuvné podlahy a redlerového dopravníku. Za bubnovými sušárnami jsou piliny odloučeny z proudu teplého vzduchu v soustavě cyklonů, z výroby odchází jen čistá pára bez prachu. Piliny následně putují do zásobníku a dále přes drtiče – mlýny s malými kladívky, které sjednotí frakci pilin a hoblin na podobnou velikost. To zajišťuje síto o průměru ok velikosti 5 mm. Šp ičkové lisy vyrobí 3 tuny pelet za hodinu Následuje míchací zásobník, kde se piliny krátce zdrží a cestou do lisu se do nich doplní ještě malé množství aditiva, to je maximálně 1,8 % krmné mouky či škrobu, který zlepšuje mechanickou odolnost pelet zejména pro dodávky volně ložených pelet cisternou. Těsně před vstupem do lisu se piliny mírně navlhčí v kondicioneru, to pomáhá v prostupu pilin lisovacími kanály. Při lisování se piliny pomocí vnitřních rolen vytlačují do kruhové matrice, ve které je řada malých kanálků o požadované velikosti, které zformují piliny do válečkovitého tvaru. Matrici se díky tvaru říká prstencová. Špičkové lisy mají velký výkon, může to být i více než 3 tuny vyrobených pelet za hodinu. Po zahřátí přijde ochlazení Pelety mají po vylisování vysokou teplotu, okolo 70 °C, a jsou tedy tvarově nestabilní. Putují ihned do chladiče, kde se pomocí vháněného vzduchu ochladí na teplotu pod 30 °C. Následuje třídění, kdy se oddělí tzv. odrol – všechny malé částečky pod 3,15 mm, které nelze považovat za pelety. U výroby vysoce kvalitních pelet je dnes samozřejmostí certifikace. Nejvyšší kvalita je označena kategorií A1 dle certifikace ENplus a normy ČSN EN ISO 17225-2. Výrobní proces proto podléhá přísným kontrolám. Jakmile je výroba u konce, následuje skladování ve velkokapacitních silech v peletárnách, anebo rovnou se pelety balí do 15kg sáčků či tunových textilních vaků big-bag, které putují k vám – zákazníkům. Vzpomeňte si na příběh vašich pelet, až vás budou hřát v zimních večerech. Než se k vám „válečky na topení“ dostaly, absolvovaly hodně dlouhou cestu. /f/
