Při zatmění Slunce měla na počasí štěstí jen část expedice VUT Brno

Vědecký tým z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem se vrátil z další ze svých cest za zatměním Slunce. Cílem letošní expedice bylo úplné zatmění Slunce, které zasáhlo 22. července pás zhruba o šířce 300 km procházející Indií, Nepálem, Čínou, Japonskem a Tichým oceánem. Tomuto pásu říkají astronomové pás totality, protože zatmění je tam totální – úplné. Letošní zatmění trvající šest a půl minuty bylo vůbec nejdelší v tomto století. Bohužel, jen jedna část expedice měla štěstí na počasí a mohla tak přivézt fotografie sluneční koróny, které brněnští vědci unikátními matematickými metodami zpracovávají, aby tak mohly sloužit vědeckému výzkumu. Zatmění je jedinou příležitostí, jak sluneční korónu pozorovat. Její výzkum v posledních letech právě díky fotografiím z úplného zatmění značně pokročil. Práce brněnských vědců má světový ohlas. Letos zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature na titulní stránce fotografii sluneční koróny, kterou vytvořil právě vědecký tým z Ústavu matematiky. Snímek zachycující vrstvy žhavých plynů kolem Slunce vytvořili matematickým zpracováním stovek fotografií, které pořídili při loňském zatmění v mongolské poušti Gobi a také v tajze poblíž ruského Novosibirsku. Technicky dokonalý, ale také tajemně krásný snímek je v celém světě hodnocen jako dosud vůbec nejlepší zobrazení sluneční koróny. Nové matematické metody analýzy obrazů sluneční koróny používané brněnskými vědci umožňují její studium na kvalitativně zcela nové úrovni. Sluneční koróna totiž skrývá ještě mnohá neodhalená tajemství. Zatím není např. vysvětleno, proč má podstatně vyšší teplotu než sluneční povrch – na Slunci je teplota řádově 6000 stupňů a v koróně dva až čtyři miliony. Navíc teplota v koróně není všude konstantní, vyskytují se v ní extrémně horké oblasti. Právě numericky zpracované snímky pomáhají tyto oblasti zmapovat. Sluneční koróna výrazně ovlivňuje Zemi, a proto je jejímu detailnímu zkoumání věnována ve vědeckém světě stále větší pozornost. Expedice z Brna zamířila na tři různá místa. V Číně měla jedna skupina pozorovací stanoviště na ostrově Yangshan jihovýchodně od Šanghaje, druhá u města Suzhou. Tyto dva týmy měly smůlu, počasí jim nepřálo – bylo zataženo a pršelo. A mít jasnou oblohu je pro úspěch expedicí pozorujících zatmění základním předpokladem úspěchu. „Příprava nás stála spoustu úsilí i peněz, na místě vše fungovalo na sto procent. Vezli jsme hromadu vybavení přes půl zeměkoule a výsledek nula,“ zhodnotil smutně výsledky pozorování na Yangshanu Jiří Krejsa. Také skupina na okraji města Suzhou, které leží asi 120 km západně od Šanghaje, měla smůlu. Nad Shuzou byla v době zatmění silná oblačnost. Tým, ve kterém byla i Hanka Druckmüllerová, tvořili astronomové z hvězdárny v Úpici na Trutnovsku a z Akademie věd. Mladá matematička, které se v loňském roce podařilo udělat skvělé snímky zatmění na Sibiři, si tak ze Suzhou přivezla jen krásné zážitky z údajně jednoho z nejkrásnějších čínských měst. A také vzpomínku na nevšední ochotu místních lidí. „Naše přístroje totiž zůstaly na celnici v Šanghaji, kde nám řekli, že je do zatmění nedostaneme. Jeden místní student nám nabídl svou pomoc. Dvakrát s námi na celnici jel, noc před zatměním tam strávil s námi. Nakonec se mu po celodenním maratonu podařilo naše přístroje z celnice dostat. Byl to naprosto obdivuhodný výkon, zvláště když jsme pro něj na začátku byli zcela cizí lidé. Nemám přesnou představu, jak tuhý režim v Číně panuje, ale podle našeho názoru se choval velmi odvážně,“ popsala svou zkušenost s čínskou byrokracií Hanka. Nepřízeň počasí, která expedici provázela, je o to politováníhodnější, že brněnští vědci měli letos díky spolupráci s partnery z Německa a univerzity z havajského Honolulu špičková technická vybavení, která se s předchozími výpravami nedala vůbec srovnávat. Proto si slibovali získání ještě lepších záběrů sluneční koróny, než se jim podařilo doposud. „Významné také je, že odjíždíme s přesnými požadavky astrofyziků, na co se máme zaměřit. Dříve to bylo tak, že jsme jim nabízeli až výsledek naší práce,“ uvedl před odjezdem prof. Miloslav Druckmüller. Nejúspěšnější částí expedice byl tým vedený prof. Druckmüllerem, který měl své stanoviště na atolu Enewetak na Marshallových ostrovech. Místo vybrané pro fotografování sluneční koróny sloužilo dříve armádě USA jako jaderná střelnice, na které bylo odpáleno celkem 47 jaderných a dvě vodíkové bomby. Po důkladné dekontaminaci celé oblasti je však atol již ze zdravotního hlediska zcela bezpečný. Na atolu žije přibližně 700 stálých obyvatel, kteří stále ještě dostávají od americké vlády určitou finanční podporu. Jako kompenzaci za dřívější nucené přestěhování kvůli jaderným testům. Na ostrově není dostupné vůbec žádné internetové připojení ani spojení mobilním telefonem. Není tam ani žádný obchod a tak všechny zásoby na sedmidenní pobyt si výprava musela přivézt letadlem. Přípravy na fotografování zatmění zkomplikovaly také problémy s technikou, která v důsledku velké vlhkosti přestala správně pracovat. Vše se ale podařilo včas zprovoznit. „Pozorovací podmínky nebyly ovšem tak dobré jako loni v Mongolsku. Během zatmění přecházely přes korónu drobné i větší mraky. Koróna byla zcela jasná jen tak 40 % z doby zatmění (na atolu trvalo 5 minut a 41 sekund). Většina experimentů by ale měla dopadnout velmi dobře. Obzvlášť zelená koróna by mraky neměla být dotčená skoro vůbec. První výsledky budeme mít za dva týdny, kompletní zpracovávání dat však potrvá zhruba rok,“ řekl člen expedice Karel Martišek. Podle něj výprava prožívala po zatmění poněkud smíšené pocity – těsně po jeho konci nastalo na dvě hodiny absolutní jasno. Na druhou stranu následující tři dny bylo kompletně zataženo s častým deštěm, takže by nebylo vidět vůbec nic. Z jednoho zatmění se brněnští matematici vrátili a již se chystají na další. Pozorovatelné bude 11. 7. 2010 na Velikonočních ostrovech a na menších ostrovech v Pacifiku. I když bude kratší než to letošní, vědci doufají, že budou mít větší štěstí a podaří se jim získat další fotografie sluneční koróny. Na území České republiky bude možné částečné zatmění Slunce pozorovat 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách. Měsíční kotouč zakryje shora zhruba 79 procent slunečního disku. Úplného zatmění Slunce se v Česku dočkáme až v roce 2135. Igor Maukš