U většiny technologických procesů není vstupní energie využita beze zbytku a její menší či větší část odchází ze systému v podobě odpadního tepla. To většinou uniká volně do prostředí, ale lze ho využít i pro výrobu elektřiny. Čím vyšší je teplota odpadního tepla, tím jednodušší a levnější je jeho využití. Bohatým zdrojem energie může být ale i odpadní teplo už při nízké teplotě pod 200 °C. Obvyklé termoelektrické generátory, které přeměňují teplo přímo na elektřinu, nejsou zrovna nejlevnější a pro svou činnost vyžadují větších teplotních rozdílů při účinnosti většinou pouze několika procent. S novinkou v realizaci přeměny odpadního tepla nižší absolutní úrovně při menších teplotních rozdílech přicházejí nyní termomagnet ické generátory. Jejich původní myšlenka pochází sice již z 19. století, ale pro realizaci dlouho trvalo, než se našly vhodné magnetické materiály s vlastnostmi vysoce závislými na teplotě. U nich, při uspořádání v magnetických tenkých vrstvách, vede měnící se magnetizace k indukci elektrického napětí. Ale ani tady vždy výkon generátorů neodpovídal požadavkům. Slibného stavu s podstatně vyšším elektrickým výkonem se podařilo dosáhnout až výzkumníkům z Institutu pro mikrotechnologie IMT v Karlsruhe a z japonské univerzity v Töhoku s použitím slitiny nikl-mangan-galium, kde dosáhli se změnou teploty o pouhé 3 °C maximálního elektrického výkonu 50 μW/cm2. Tyto výsledky podle původců řešení připravují cestu dalšího vývoje generátorů, tentokrát už složených z paralelních architektur, vhodných pro procesy už hluboko i pod 100 °C, včetně rekuperace odpadního tepla blízko teploty místnosti. /jš/
