Lidé si během pandemie začali mnohem více uvědomovat přínosy technického vzdělávání. Téměř tři čtvrtiny populace zastávají názor, že naše společnost potřebuje více technicky vzdělaných lidí. Zároveň je však stále mnoho žáků od studia na technických školách odrazováno i svými rodiči. Přestože pracovní trh dlouhé roky žehrá na nedostatek absolventů technických oborů, podle dat z průzkumu State of Science Index od společnosti 3M by se situace měla postupně měnit. Z průzkumu například vyplynulo, že 79 % rodičů z různých koutů světa by své děti na cestě za vědeckou kariérou povzbudilo. Přitom před krizí si až 85 % lidí myslelo, že pracovní trh potřebuje především zkušené obchodníky. Velkým problémem však zůstává fakt, že studenti jsou od technického vzdělávání stále často odrazováni. V regionu střední Evropy se jedná o necelou třetinu zástupců z generace Z a mileniálů. Studenti jsou podle průzkumu 3M nejčastěji konfrontováni s tvrzením, že pro daný typ studia nejsou dostatečně chytří (38 %). Zároveň panuje přesvědčení, že věda a technické obory jsou určeny pouze pro „geeky a nerdy“ (31 %), a více než čtvrtina respondentů uvedla, že studenti na základních a středních školách nemají dostatečný přístup k výuce věd. „Tradičně jsme průmyslovým regionem, ze kterého v minulosti vzešly celosvětově uznávané nápady a řešení. Rozvoj budoucnosti záleží na vzdělaných lidech a určitě tu máme dobrý lidský potenciál. Pokud se máme někam posunout v současných celosvětových výzvách, bez vědy a technických oborů se neobejdeme,“ říká Rudolf Melezinek, technický ředitel 3M. Nedostatek odvahy a sebevědomí pro studium technických odborů může podle průzkumu souviset s ekonomickým statusem. Svými znalostmi v oblasti vědy si není jisto 52 % příslušníků vysokopříjmových skupin, 64 % ze střední příjmové třídy, a dokonce 71 % lidí s nízkými příjmy. K tomu se vážou i mylné představy o předpokladech k vědecké kariéře. Více než polovina lidí z nízkopříjmových skupin si myslí, že vědcem se může stát pouze génius. Ve skupinách s vyššími příjmy je tento názor zastoupen mnohem méně. Ke zvýšení zájmu o vědecké vzdělání může vést například dostatečná motivace studentů. Nejlepším způsobem, jak toho docílit, je podle poloviny dotázaných výuka těchto předmětů zábavnější formou. Pozitivní vliv by mohlo mít také to, když budoucí studenti uvidí, jak budou moci vědu uplatnit v každodenním životě. „Požadavky trhu se budou určitě měnit. Právě nyní je tím směrem elektrifikace aut a celá ‚zelená ekonomika‘, umělá inteligence, hromadné zpracování a vyhodnocování dat, vyšší stupně robotizace a automatizace, a všeobecný přístup ke zdrojům,“ říká Rudolf Melezinek. /tm/
