Pojem přesnosti je v technologii třískového obrábění hojně používaným termínem jak ze strany výrobců (zhotovitelů), tak ze strany zákazníků. Zamyslíme-li se nad tímto „parametrem“, zjistíme, že se téměř vždy jedná o velmi relativní pojem. Obecně je vnímán jako přesnost rozměrová nebo geometrická, zákazník tedy požaduje rozměry či tvar dílce zhotovené v určitých mezích – tolerancích. Dále však musíme zohlednit další parametry, jako je jakost povrchu součásti a samozřejmě odpovídající čas výroby dílu – produktivita, která je přímo úměrná ceně dané součásti. Dále můžeme rozlišit opakovatelnou přesnost neboli stálost dodržení zadaných tolerancí v čase (počtu kusů). Z hlediska uzlů, jež se podílejí na výrobě (tedy mají přímý vliv na výslednou přesnost obrobku), můžeme rozlišit tyto: stroj – nástroj – obrobek – zvolená technologie (popřípadě strategie obrábění). V první skupině stroj je celá řada vlivů, která výslednou přesnost obrobku definuje. Na výsledné přesnosti obráběcího stroje se z konstrukčního hlediska přímo podílí jeho nosná struktura, resp. statická tuhost a přesnost provedení mechanických částí stroje. Nedílnou součástí je také dobré teplotně- mechanické chování stroje, které má na jeho celkovou přesnost významný vliv. To je nutnou podmínkou, nikoliv však postačující, stroj musí disponovat kvalitními pohony, které jsou schopny zajistit přesné dráhové řízení v interakci se svou mechanickou strukturou při uspokojivé dynamice pohybů, podílející se na výsledné produktivitě stroje. Kromě přesného polohování je nutno brát v potaz dopad přesnosti chodu vřetene v celém jeho otáčkovém spektru na celkovou přesnost stroje s přihlédnutím k jeho zásadnímu vlivu na celkovou produktivitu. /ke/
