V TT č.2/2012 jste publikovali
krátkou zprávu o poměrně
masivních přetocích německé
energie do našich sítí. Je
dotyčný problém doopravdy alarmující?
Nemáte po ruce nějaké detailnější
údaje, příp. grafy a mapy? - z mailu
Ing. K. N., Pardubice.
Ano, dispečeři ČEPS stále častěji řeší
krizové situace v české elektrizační
soustavě, při nichž se pohybují na hranici
dodržování kritéria spolehlivosti
provozu. Našimi sítěmi se opakovaně
a stupňovaně valí neplánované toky
německé elektřiny ve směru sever-jih.
Podle vyjádření generálního ředitele
ČEPS Vladimíra Tošovského v minulých
létech to byly méně časté a relativně
krátkodobé stavy. V poslední
době však frekvence nestandardních
situací prudce vzrostla.
Jak už jsme zmínili, zatím nejsložitější
situaci čelila česká přenosová soustava
na sklonku loňského roku. Konkrétně
v období mezi 25. listopadem až 16. prosincem
2011. V nejkritičtějších momentech
se přes ni namísto obvyklých 1000
MW valil elektrický výkon až 3500 MW.
Dispečeři ČEPS to přičítají souhře
mnoha faktorů. Mezi nejvýznamnější
patří nárazové výkony větrných parků
v severním Německu, nárůst tamější
produkce fotovoltaických zdrojů, první
důsledky postupného odstavování jaderných
reaktorů u našich západních sousedů
a také intenzivní obchody s elektřinou
v závěru roku na spotových trzích.
KDO JE VINÍK?
Naši západní sousedé. Podle německého
Sdružení energetiky a vodárenství
(BDEW) v SRN vloni poklesla
produkce elektřiny o 2,5 % (na 612
mld. kWh). Jenže spotřeba se snížila
pouze o 0,5 % (na 607 mld. kWh). Deficit
vzniklý rozhodnutím německých
politiků začít co nejdříve s odstavováním
jaderných reaktorů, preferované
eolické a solární zdroje nenahradily.
Němci nyní musí stále více energie importovat.
A aby ji dokázali přenést až
ke spotřebitelům, co nejrychleji a co
nejmarkantněji posílit své vysokonapěťové
přenosové linie.
Vzpomenutá BDEW v této souvislosti
nešetřila kritikou na nedomyšlený
boom alternativních zdrojů v SRN. Právě
ony generují největší zatížení přenosové
soustavy. Jejich podíl v německém energetickém
mixu už překročil 20 % a bez
urychlené výstavby tisíců kilometrů nového
vedení bude zakrátko technicky nezvládnutelný.
Němci staví nová vedení.
Ale jen několik desítek kilometrů ročně.
Také v SRN třeba vést mnohaleté právní
spory s majiteli pozemků, přes něž povedou
příští magistrály. Ve hře jsou i nemalé
investice a platby. Experti BDEW pohotově
spočetli, že německé zákazníky přijde
preference alternativních zdrojů (resp.
vládní podpora zvýhodněných výkupů
tzv. zelené energie) jen letos o 14 mld.
eur navíc. Žádný div, že členům BDEW
došla trpělivost a po kompetentních orgánech
požadují prosazení rovných tržních
principů v celém odvětví energetiky.
ZMĚNY I NA ČESKÉM
ENERGETICKÉM TRHU
Také u nás registrujeme poměrně značný
růst báze alternativních zdrojů s kolísavou
výrobou (zejména z eolických
a fotovoltaických elektráren). Rostou
nároky na modernizaci a na rozšíření
přenosové soustavy o nové linky a rozvodny.
Některé změny zaznamenává
i náš národní energetický mix: co do rozmístění,
diverzifikace a výkonu zdrojů.
Nestandardní provozní situace se stávají
obtížně předvídatelné a jejich řešení nápravnými
opatřeními, které se osvědčily
v minulých letech, už nepostačuje.
K nesouladu se stávajícími možnostmi
energetické infrastruktury a kapacit přenosových
soustav přispěl vloni na podzim
unikátní regionální faktor - nedostatek
vody v hydroelektrárnách v Rakousku
a na Balkáně. Vyvolal poměrně razantní
růst dovozů elektřiny (8500 MW)
do těchto oblastí z jiných míst Evropy.
OHROŽENÉ JE KRITÉRIUM
SPOLEHLIVOSTI PROVOZU N1,
respektive schopnost elektrizační soustavy
udržet normální parametry chodu
i po výpadku libovolného prvku (kupř.
vedení, transformátoru, bloku apod.). To
je varovné. Výpadek libovolného vedení
přenosové soustavy nesmí způsobit
přetížení dalšího vedení. Pokud se naakumuluje
hned celá kaskáda výpadků
přetížených vedení, disproporce mohou
vyústit až v lokální nebo globální black-
-out. Postiženy by mohly být poměrně
velké regiony státu.
CO NA TO DISPEČEŘI
A MANAGEMENT ČEPS?
Odpovědí je povícero: vedení ČEPS si
uvědomuje evropský rozměr tohoto problému
a o krizové situaci intenzivně jedná
s německými i polskými kolegy. Snaží
se neohrožovat provoz středoevropských
energetických soustav a problematiku
tranzitních toků prosadit do popředí zájmů
unijních orgánů (především Evropské
komise a Evropského parlamentu).
ČEPS také řadu let v rámci asociace
ENTSO-E aktivně prosazuje harmonizaci
podpory a výstavby OZE v jednotlivých
zemích, včetně jejich integrace
do tržních mechanismů. Na regionální
úrovni posiluje kooperaci v regionálním
systému TSC, podílí se na výměně
předpovědních modelů celého regionu,
na identifikaci úzkých míst, na on-line
komunikaci ohledně opatření přímo mezi
evropskými dispečery a na společných
průpravách dispečerů při řešení kritických
situací. Na národní úrovni urychluje
investiční program dalšího rozvoje a nutné
modernizace naší přenosové soustavy
a průběžně jedná o situaci s relevantními
národními autoritami a profesními organizacemi
(zejména MPO, ERÚ, ČSRES
a AEM).
Česká přenosová soustava z druhé
poloviny XX. století se dnes provozuje
na vrcholu svých technických
možností. ČEPS hodlá do roku 2023
investovat do jejího dalšího rozvoje
a modernizace 63 mld. Kč.
PROČ SE NEPOUČÍME V CIZINĚ?
Zastánci rázných řešení volají po zopakování
rakouského a polského postupu:
co nejrychleji u nás instalovat transformátory
s regulací fáze (PST). Jen takto
lze podle nich čelit extrémním tokům
větrné a solární elektřiny ze severu Německa
do střední a jižní Evropy. Podle
Vladimíra Tošovského je takový návrh
technicky proveditelný. Považuje ho
však za krajní řešení. Nikoliv jen pro
vysokou pořizovací hodnotu doporučovaných
zařízení (cca 2 mld. Kč). Pokud
se podobně vybaví více účastníků evropského
trhu s energií, myšlenka evropské
energetické kooperace a postupné liberalizace
tohoto strategického odvětví nutně
vyprchá. Narušena bude také řada principů
svobodného tržního prostředí.
Nikdo neubírá německým sousedům
právo svobodně rozhodovat o dalším
vývoji jejich energetiky, modifikovat
vlastní národní energetický mix. Pokud
ale Němci hodlají participovat na evropském
energetickém trhu i do budoucna,
kapacita jejich vlastní přenosové soustavy
musí v nejbližší době razantně posílit.
Zároveň je nezbytné optimalizovat její
každodenní chod. Ať se to našim sousedům
líbí, či nikoliv - na pořad dne se
dostává otázka regulace jejich provozně
nevyzpytatelných alternativních zdrojů.
Předvolební hesla o neomezitelné
svobodě podnikání v energetice, o další
masové výstavbě a připojování nových
větrných a solárních zdrojů, zvučné mediální
kampaně na podporu této jedině
správné nejaderné a nefosilní energetiky
krizovou situaci na středoevropských
energetických magistrálách neřeší. Spíše
ji eskalují.
Žádní sousedé SRN (tedy ani Češi)
nemohou být opakovaně vystavováni
nezaviněné extrémní zátěži svých soustav.
A nemohou nést ani uměle vygenerované
investiční náklady za řešení
německých energetických extrémů.
Fakt, že řada německých energetiků
si tyto skutečnosti (na rozdíl od části
politiků a jejich zelených stoupenců)
uvědomuje, je povzbudivý. Pokud
za ním nebudou následovat konkrétní
činy k rozvoji německé přenosové
soustavy, hrozbu black-outů u sousedů
SRN to samo o sobě neodstraní.
Každá energetická soustava funguje
optimálně a bezpečně, pokud se podaří
sladit chod všech jejich článků: výrobních,
distribučních i odběrových. Hlasy
techniků a ekonomů, kteří opakovaně
volají po vyladění soustavy, po zavedení
jednotného evropského tarifu za její
provoz, po urychlené výstavbě záložních
regulačních zdrojů musí dojít vyslyšení
jak v Bruselu, tak v jednotlivých
metropolích EU27. V opačném případě
se teze o dynamickém a liberálním evropském
energetickém trhu promění
jen v řečnická cvičení. Jak drtivý je dopad
rozsáhlých energetických poruch,
o tom mohou podat nechtěná svědectví
desítky milionů obyvatel Dánska, Itálie,
Švédska, Španělska a dalších zemí
Evropy z období 2003-2006. ??/bs/
