Významné ocenění Akademie věd ČR – Prémii Otto Wichterleho pro rok 2016 – převzalo z rukou jejího předsedy Jiřího Drahoše 30. května 21 mladých badatelů, kteří úspěšně splnili mimořádně významný vědecký úkol v některém ze specializovaných pracovišť AV ČR. Ocenění je určeno perspektivním vědcům, kteří dosahují špičkových výsledků a jsou nositeli vědeckých hodností (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a kteří v kalendářním roce podání návrhu nepřekročili věk 35 let. Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno prof. Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002. V Oblasti věd o ne živé přírod ě získali prémii také tito mladí vědci: Ing. Michal Cifra, Ph.D. z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, který se zabývá výzkumem a vývojem pokročilých technik pro charakterizaci elektromagnetických vlastností organismů na nano/mikroskopické úrovni. Výsledky výzkumu mají najít uplatnění v nových terapeutických a diagnostických metodách v biotechnologii a medicíně. V Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vede juniorský výzkumný tým Bioelektrodynamika, který se zabývá problematikou endogenních mikrovlnných a optických procesů na nanoskopické a mikroskopické úrovni biosystémů a vývojem teoretických a experimentálních metod k analýze těchto procesů. Tým vyvinul unikátní výpočetní modely, které ukázaly, že se podél proteinových nanostruktur mohou šířit elektromechanické fluktuace v mikrovlnném pásmu. Tento výsledek otevírá nové možnosti elektromagnetické charakterizace a modulace funkce proteinových struktur v buňkách. V projektu zaměřeném na fotonické biosignály (endogenní biologická luminiscence) vyvinul experimentální metodu, která umožňuje detekci extrémně nízkých toků světla z biologických systémů. To umožňuje jedinečné neinvazivní monitorování oxidativního stresu, který je v organismech spojován se vznikem degenerativních onemocnění. Ing. Michal Cifra, Ph.D., pravidelně publikuje v kvalitních mezinárodních vědeckých časopisech, jeho H-index je 10. Jeho vědecká práce byla také oceněna mezinárodní vědeckou komunitou, například cenou Young Scientist Award of lnternational Union of Radio Science či přiznáním statutu Senior Member of IEEE. Ing. Prokop Hapala z Fyzikálního ústavu AV ČR se úspěšně věnuje teoretickému studiu nanostruktur a molekul na povrchu pevných látek. V poslední době se zabývá především teoretickým porozuměním a rozvojem mikroskopie s rastrovací sondou, kde objasnil některé základní mechanismy submolekulárního rozlišení, spojené s vychylováním koncového atomu sondy. Vytvořil také efektivní nástroj pro simulace obrazů z těchto mikroskopů. Jeho jiné práce také přispěly k hlubšímu pochopení luminescence křemíkových nanokrystalů a materiálových vlastností molekul a nanostruktur na povrchu pevných látek. Vědecké práce, na kterých spolupracoval, byly publikovány v předních vědeckých časopisech (Physical Review Letters, Nature Communications ad.), navíc se dočkaly značného ohlasu v nejvýznamnějších periodikách (např. Nature Physics, Nature Chemistry atd.). Tyto práce etablovaly Ing. Prokopa Hapalu jako uznávaného odborníka světové úrovně v oblasti teoretických simulací rastrovacích mikroskopů a elektronové struktury křemíkových nanokrystalů. Významně se také podílí na rozvoji programového balíku FIREBALL, umožňujícího kvantověmechanické simulace systémů složených z tisíců atomů. Do programu FIREBALL implementoval mimo jiné modul pro výpočet vodivosti molekul, nástroje pro výpočet absorpce světla a tzv. pásové struktury nanokrystalů a jiných nanostruktur. Mgr. Kamil Olejník, Ph.D. je vedoucím nově vybudované Laboratoře nanolitografie Fyzikálního ústavu AV ČR. Toto unikátní pracoviště se pod jeho vedením stalo experimentálním srdcem Oddělení spintroniky a nanoelektroniky a vedle toho připravuje vzorky a nanosoučástky pro řadu dalších českých pracovišť. Laboratoř nanolitografie je jednou z klíčových součástí Laboratoře nanostruktur a nanomateriálů zařazené do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur MŠMT pro roky 2016–2022. Tématem jeho práce je spintronika, což je vědní a technologický obor zabývající se využitím spinu v elektronice, který do dnešní elektroniky přináší zcela nové funkční principy. Ty slibují zásadní snížení spotřeby a zvýšení rychlosti součástek pro zpracování a uchování informací. Konkrétně se Mgr. Kamil Olejník, Ph.D., zabývá přípravou materiálů, litografickou výrobou prototypů spintronických mikrosoučástek a studiem nových spintronických jevů a zákonitostí určujících jejich funkci. Mgr. Kamil Olejník, Ph.D., pracoval v rámci evropského stipendijního programu Marie Curie dva roky jako postdoktorand na Univerzitě v Cambridge v Hitachi Cambridge Laboratory. Vedle četných domácích a zahraničních spoluprací formuluje vlastní výzkumná témata a se svými studenty je realizuje. Příkladem prací, které od počátku inicioval a poté vedl navazující experimenty, je elektrická detekce změny magnetizace založená na novém relativistickém jevu bez využití pomocných magnetů, detekce elektricky modulovaného spinového signálu v mikrosoučástce vyrobené z nanometrové vrstvy železa na polovodiči GaAs, pozorování výměnné interakce na rozraní feromagnetického kovu a feromagnetického polovodiče nebo nová metoda pro zvýšení kritické teploty přechodu do feromagnetického stavu v polovodiči GaMnAs.
