Přehlídka letectví a letecké techniky v Berlíně

Mezinárodní výstava letectví a kosmonautiky ILA v Berlíně patří k největším akcím svého druhu v Evropě. Letos se konala v termínu 16. až 21. května, na jižním okraji berlínského mezinárodního letiště Schönefeld. ILA se zúčastnilo 1014 vystavovatelů ze 42 států, a k vidění (či spíše k obdivování) zde bylo na 340 letounů. To je mnohem více než bývá na ostatních světových aerosalonech. Důvodem rekordního počtu je snaha pořadatelů umožnit účast i relativně malým výrobcům, především sportovních letadel, a také producentům malých dopravních strojů. Tentokrát bohatě využil šance mamutí koncern AIRBUS, k představení svých novinek veřejnosti. Středem zájmu se stal velkokapacitní letoun AIRBUS A 380 pro 555 až 853 pasažérů. Bylo na první pohled patrné, že jde nejen o největší, ale též o nejmodernější letadlo svého druhu. Nutno podtrhnout, že A 380 je letadlo s mimořádně ekonomickým provozem, a také s důrazem na pohodlí i bezpečnost cestujících. Druhá novinka od společnosti AIRBUS, stroj s typovým označením A 340-600, je určena na linky s doletem přes 15 000 km. Trup tohoto obra o délce 75,3 m je rekordem u dopravních letadel. Kromě obou předchozích rekordmanů se v letových ukázkách představil i menší stroj AIRBUS A 318, který pojme 107 až 136 pasažérů a jehož dolet činí 3700 km. Na aerosalonu bylo možné shlédnout zejména řadu sportovních letadel, včetně kluzáků a malých dopravních letadel. Dvojice německých pilotů předvedla dokonalou akrobacii na našich, bohužel, dnes již historických letounech ZLIN 526 AFS Akrobat Speciál. Protože společnost Red Bull nedávno přidala ke svým sponzorským aktivitám také letadla, mohli návštěvníci v Berlíně obdivovat pečlivě zrekonstruovaný a letuschopný historický dopravní čtyřmotorový DOUGLAS D-6B. Vrcholem každé airshow bývá vystoupení vojenských akrobatických skupin. Tentokrát diváky zaujala slavná šestice švýcarských pilotů Patroville Suisse na letounech Northrop F-5E Tiger. Skupina vznikla již v roce 1959, tehdy jako čtyřčlenná. S akrobacií započala na letounech britské provenience Hawker Hunter FMk58. V roce 1978 se představila již jako šestičlenná. V současné době je vedoucím sestavy švýcarských vojenských tygrů kapitán Daniel Siegenthaler. Bezesporu největší hvězdou letových ukázek byla dosud nevídaná 3D akrobacie poslední verze ruského letounu MiG 29 OVT. Šlo o světovou premiéru tohoto typu osazeného novým motorem RD-330VT. Výtokové trysky obou motorů jsou ovládány ve třech osách: ve vertikální (rozmezí +/- 15o) a v horizontální (8o). Ovládání fly by wire je kontrolováno zmodernizovaným systémem SOU 915-01. MIG 29 slouží prozatím pouze jako testovací stroj a nové motory včetně ovládání se pravděpodobně využijí teprve v novém typu MiG 35. Další modernizace strojů MiG 29 se poprvé uplatní na dvanácti slovenských stihačkách pod označením MiG 29SD. Výsledkem bude přizpůsobení letounů standardům NATO ICAO, a to za relativně nízké náklady. Škoda, že naše devětadvacítky jsou už nenávratně pryč. Organizátor zařadil do programu leteckých ukázek vskutku nevídanou raritu. Podařilo se znovu postavit, a hlavně předvést divákům, tři nejúspěšnější konstrukce německého konstruktéra Willyho Messerschmitta. První replikou byl lehký dvousedadlový cvičný a sportovní jednoplošník Messerschmitt M-17. Letoun o rozpětí 11,6 m a délce 5,8 m měl prázdnou hmotnost pouhých 180 kg a užitečné zatížení činilo 190 kg. Originály měly namontovány motory A.B.C Skorpion nebo Bristol Cherub, oba o výkonu asi 25 k (18,4 kW), maximální rychlost byla 159 km.h-1. M-17 vznikl v roce 1925 a poslední z originálů je vystaven v německém muzeu v Mnichově. Je neuvěřitelné, že i replika M-17, která létala na ILA, měla identické letové vlastnosti jako původní letoun, o zvuku nízkootáčkového motoru ani nemluvě. Druhou předvedenou konstrukcí Willyho Messerschmitta byla stíhačka z II. světové války Me-109. Prototyp vzlétl poprvé v polovině září 1935 a počet vyrobených (ale také ve válce zničených) strojů čítá více než 35 000. Nad schönefeldským letištěm předváděla bojové akrobatické obraty replika verze Me-109 G-6. Třetím messerschmittem byla proudová dvoumotorová stíhačka Me-262, která sice poprvé vzlétla 26. května 1940, do bojů ale zasáhla až koncem války. První sériový letoun Me-262 již s motory JUMO T-1 vzlétl 18. července 1942. Do dnešních dnů se dochovalo v muzejních sbírkách jen několik strojů z celkového počtu 1400 vyrobených. V našem leteckém muzeu v Praze Kbely je k vidění jedno i dvoumístná verze. Ani jedno z originálních Me- 262 nelétá zejména pro nedostatek náhradních dílů a též proto, že sběratelská hodnota těchto letadel je skutečně vysoká. Až v roce 1992 bylo postaveno v USA 5 strojů, jeden z nich i ve dvoumístné verzi. Letouny jsou naprosto autentické a plně letuschopné. Také na berlínském aerosalonu byly letové ukázky velmi působivé. Středem zájmu se stal také bezpilotní letoun třídy HALE (High altitude long endurance) RQ-4A Global Hawk. Jeho určení se ukrývá ve zkratce HALE, tedy bezpilotní letoun pro dlouhou dobu letu v abnormálních výškách. Tyto stroje podléhají vysokému stupni utajení a není divu, že údaje o nich se liší. Rozpětí se uvádí 35,4 m, délka 13,5 m a maximální startovací hmotnost 12 110 kg. Doletová vzdálenost 22 235 km a dostup 9800 m s výdrží 24 až 35 h. Tolik zjistili experti z časopisu Aviation week, který vyšel u příležitosti ILA. Americký generál Tom Hobbins, který je zodpovědný za vývoj všech typů UAS (Unmanned Aircraft systém), uvádí rozpětí Global Hawku, ale i Euro Hawků 40 m, délku 15 m a startovní hmotnost 14 500 kg. V Evropě by měl být bezpilotní obr poprvé nasazen v Německu a na aerosalonu v Berlíně se představila verze EURO ELINT HAWK. Bezpilotní prostředky ale nebudou sloužit pouze vojákům. Mají i mírové využití. Nedávno je nasadili například v rámci záchranných prací při velkých pohromách na Floridě. Na celém světě se vývojem podobných strojů zabývají 32 státy a vyráběno je více než 250 rozdílných typů. Jen v USA je v operačním nasazení přes 1000 bezpilotních systémů. Tím nejmenším je mikro WASP o rozpětí křídla 30 cm, délce 20 cm a o hmotnosti 225 g. Přitom operační dolet je až 10 km a dostup 450 m. V Berlíně měla letadla vyhrazený prostor především na volných plochách. Ostatní výrobky související s letectvím a leteckou t e c h - nikou byly soustředěny v 10 krytých výstavních halách. Zajímavá expozice astronautiky našla své místo v samostatné hale. Zde dominoval horní stupeň rakety Ariane 5. Realizoval se v Brémách, má výšku 4,7 m, průměr 5,4 m a jeho prázdná hmotnost činí 3,3 t, po naplnění palivem až 15,3 t. V letectví je velice nutná také mezinárodní kooperace. Dohoda o strategické spolupráci byla uzavřena letos v dubnu v Tomsku mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Týká se mimo jiné i letectví a výsledkem byla vysoká účast ruských vystavovatelů na aerosalonu ILA 2006. Českou republiku v Berlíně velmi dobře reprezentovala firma Evektor s elegantním turistickým letounem VUT Cobra. Stroj získal již dříve celou řadu ocenění, např.: ve čtvrtém ročníku soutěže Česká hlava cenu za nejvýraznější inovaci výrobků a technologie, dále cenu za největší dolet ve své třídě, za užitečné zatížení i za nejprostornější kabinu. Hlavním konstruktérem cobry je prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc. Aerosalon ILA 2006 byl bezesporu úspěšnou akcí. Ukázal nejen snahu výrobců o bezpečnost pasažérů, ale i dosažení příznivé ekonomiky a právem i ke snižování nákladů na leteckou dopravu.