Představujeme: Prognostické metody a jejich aplikace

Nová, zcela ojedinělá publikace, zaplňuje mezery na českém i evropském trhu a zahrnuje prognostické metody z oblastí společenských i technických věd. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc., vedl kolektiv ostatních autorů, složený z vynikající odborníků, ke kterým patří prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., vedoucí CESES Univerzity Karlovy, doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc., vedoucí Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, Ing. Petr Mazouch, Ph.D., proděkan Fakulty statistiky a informatiky VŠE Praha, Ing. Jiří Zmatlík, CSc. a Ing. Miroslav Vítek, CSc. z FEL ČVUT. Publikace je rozdělena do 11 kapitol. V úvodu je zdůrazněna skutečnost, že rozvoj matematiky přinesl řadu kvantitativních metod, použitelných bezprostředně v prognostické praxi. Uplatnění většiny kvantitativních metod je založeno na předpokladu, že budoucí vývoj je předvídatelným a přímým pokračováním (extrapolací) existujících trendů. Kvalitativní prognostické metody vycházejí z vývoje společenských věd a přinášejí složitou metodologii s rozsáhlými praktickými aplikacemi. Sekvence optimistických i pesimistických scénářů umožňují prognózovat např. vývoj ekonomiky, hrubého domácího produktu (HDP), populačního vývoje a odvozeně pak vývoj společenských změn. Z technické oblasti např. vývoj Internetu, identifikačních čipů RFID (dnes zdokonalené náhražky čárového kódu a v blízké budoucnosti čipy obsahující několik mikropočítačů, a SW s umělou inteligencí). Zajímavé jsou prognózy komunikace lidí s předměty s umělou inteligencí a s biosférou (zvířata, rostliny), a z toho vyplývajících změn v globálním legislativním systému včetně integrace biosféry do politického a ekonomického systému. Kvalitativní metody, které doposud využívají lidského činitele (a v budoucnosti umělou inteligenci), vycházejí z variantnosti, mnohoznačnosti a pravděpodobnostního charakteru vývoje budoucích událostí. Rostoucí diferenciace lidské společnosti, doprovázená hlubokými a rychlými strukturálními změnami – globalizací a růstem významu regionální integrace – ovšem zatěžuje prognózování jednotlivostí bez přihlédnutí k onomu širšímu kontextu vyšším rizikem omylu. Nejnáročnější úlohu tudíž představuje prognózování socio-ekonomicko-ekologických komplexů s vysokou mírou neurčitosti vývoje vnějšího prostředí, ale i chování (a zájmových střetů) diferencovaných aktérů. Nosnou (a často i jedinou) alternativou k pojímání prognóz jakožto predikcí toho, co s určitou pravděpodobností v budoucnu nastane, je proto tvorba prognóz jakožto variantních podmíněných výpovědí o možných budoucnostech. V tomto pojetí je prognózování jedním z možných nástrojů kvalifikovaného strategického řízení. Další kapitoly publikace se zabývají celostním přístupem k sociálnímu prognózování, kvalitativními a kvantitativními metodami v prognostice. Případové studie zahrnují řadu oblastí: statistickou regulaci a její aplikace na výrobní a nevýrobní procesy, demografické prognózy, systémové pohledy na technologické prognózy, ekonomiku a prognózy vývoje identifikačních čipů RFID, pohledy na ekonomickou situaci a střednědobou prognózu HDP vybraných států a v závěru konfrontaci prognózy vývoje z osmdesátých let s realitou roku 2012. Manažerům a posluchačům vysokých i středních škol se v recenzované publikaci dostane do rukou moderně koncipovaná učebnice z oblasti analýzy nástrojů současné prognostiky. Renomovaní autoři reagují na práce publikované v nedávné době a odráží tak aktuální stav poznání v této disciplíně. Kniha je zdařilým příspěvkem k hlubšímu poznání vazby prognostiky a nové ekonomiky. Je zároveň bohatým zdrojem inspirace k dalšímu zamyšlení a výzkumu. Zárukou její přitažlivosti je jak vlastní tématika, tak i nové odborné práce obou autorů. RNDr. Jiří Handlíř, CSc., soudní znalec