Nikdy nekončící téma: voda této planety
Po minulých dvou tématech vybočujících z cyklu se k němu zase vracíme. Otázka, kterou si mnoho podnikatelů a podniků klade, je: na čem spolehlivě vydělat? Do čeho se můžeme se stávajícími zdroji pustit? Jsou to hlavně: » Bezpečnost podnikatelů. Tedy výrobky a služby, které ochrání životy a zdraví, Zabezpečení objektů, věcí, informačních systémů a know-how. » Materiálové inženýrství – úplně nové materiály, kompozita a nanotechnologie » Genetické inženýrství a biotechnologie, využívání kmenových buněk » Vertikální farmy – skleněné mrakodrapy v megapolích, kde se bude pěstovat zelenina, ovoce, obiloviny, možná i chovat dobytek a vyrábět mléčné produkty. » 3D tiskárny, drony, samořiditelná auta » Využívání kvantové fyziky částic, kvantových počítačů a čipů » Masové využívání robotů ve výrobě i jako lidských sluhů či ošetřovatelek » Ochrana přírody, ochrana vody a čištění vody OCHRANA NEJEN PITNÉ VODY Dnes se znovu zamyslíme nad možností vydělat na ochraně vody a lepším hospodařením s ní. V minulých dílech jsem se zabýval totální změnou toalet, což může uspořit ohromné množství pitné vody a zajistit dostatek hnojiva pro vertikální farmy, které ve velkých městech za chvíli vyrostou. Zmínil jsem se také o tom, že brzo budou do veškerého potrubí na pitnou i splaškovou vodu vkládány čipy – senzory, jež změří tlak, složení, průtok apod. Miliardy čipů vytvoří inteligentní systém, a ten bude řídit využívání vody od dešťových srážek, které stečou do přehrad až po vypouštění vyčištěné vody do přírody. A nejen to. Největší podnikatelská příležitost nespočívá jen v samotné úspoře vody, ale v informacích o ní, protože se vodou všude plýtvá. V USA spotřebuje zemědělství 70 procent vody, ale 50 procent vyprodukovaných potravin se vyhazuje. Pět procent vyprodukované energie se použije na čerpání vody, ale 20 procent této vody se ztratí prasklinami a netěsnostmi. Řešením je propojení všeho se vším do inteligentní sítě senzorů, měřidel do potoků, přehrad, řek, moří i oceánů. Podle experta z IBM Petera Williamse je jakýkoliv problém s vodou problém informací. Výkonný ředitel asociace Watter Innovation Aliance tvrdí, že inteligentní vodní síť by mohla USA uspořit až 50 procent celkové spotřeby. A to už je velmi strategická záležitost. I kvalitní distribuční systémy ztrácejí desetinu své vody. V průměrném americkém (i českém) městě je to asi čtvrtina, v Bombaji třetina, v Manile polovina. New York zaměstnával v letech 1990–1991 26 000 lidí a utratil 1,5 mil. dolarů za vytvoření přehledu o více než 90 % z celkové délky 92 000 km hlavních vodovodních potrubí. To vedlo k opravě 66 přerušených míst a 6771 prasklin, čímž se ušetřilo 185 mil. litrů vody denně. Od té doby se systém reviduje každé tři roky. Inteligentní systém zvýší efektivitu až 10krát. A nejde jen o praskliny. Představte si, že kapající kohoutek má na svědomí miliony litrů vody za rok ve městech a netěsnosti záklopek v toaletách dokonce dva až třikrát tolik. ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A STUDENTŮ Když se spojí technologie se změnou chování lidí, přináší to ohromné výsledky. Pokud se platí jen skutečně spotřebovaná voda – nikoliv za výměru, obvykle to vede k úspoře až třetiny spotřebované vody. Poplatky, které vzrůstají se spotřebou (invertované tarify), ušetří ještě více. Mimořádné tarify ve městě Santa Barbara zvyšují cenu geometrickou řadou až na 27násobek oproti základní hodnotě. Často bývá nejlepší strategií platit marginální poplatky a k tomu informovat klienty o možnostech úspor. Město Palo Alto uspořilo za suchých let 27 % své spotřeby vody tím, že najímalo studenty, kteří poučovali majitele domů o metodách efektivní spotřeby. Již v roce 1994 se ve vyprahlém jihoafrickém Krugerově národním parku pomocí jednoduchých technologií a informování uživatelů podařilo ušetřit 74 % vody a 52 % elektřiny oproti jinému přístupu, opírajícímu se jen o technologie bez přímého osobního vysvětlování. Když se jen rozdávaly informativní letáčky, neměly žádný význam na snížení spotřeby. INTELIGENTNÍ SÍŤ ZMĚNÍ SVĚT IBM se domnívá, že obchodní příležitost, kterou v příštích 5 letech poskytne inteligentní síť na vodu, představuje 20 miliard dolarů. IBM se chce do tohoto byznysu dostat hned na začátku. Ani ostatní velikáni v oblasti IT a strojírenství nechtějí zůstat pozadu. Hewlett-Packard si vybral Detroit, a už zde realizoval inteligentní měřicí systém, který zatím pomohl zvýšit produktivitu o 15 %. Vědci z akademického ústavu chicagské Severozápadní univerzity vymysleli chytrou trubku (Smart pipe) obsahující množství mikrosenzorů, které měří průtok i kvalitu vody. Kromě USA se činí také jiné země. Španělsko vytvořilo celostátní počítači řízený zavlažovací systém, který má zemědělcům ušetřit 20 procent z 9 miliard galonů vody, které každý rok spotřebují. Počítačově řízený systém zavlažování je podkategorií tzv. přesného zemědělství. Jeho plná realizace znamená, že systém je vybaven GPS systémem a senzory, a průběžně vyhodnocuje všechny informace o dějích na polích: o teplotě, vypařování vody, množství vláhy v půdě i ve vzduchu, o tom, kolik hnojiva bylo aplikováno, o stavu humusu a minerálních látek, kolik vláhy dostala každá rostlina, jaké bude počasí a jak tomu přizpůsobit další závlahu. Podle poradce pro využívání vodních zdrojů státu Georgia Douga Miella lze díky přesnému zemědělství ušetřit asi 35 až 40 procent vody a zvýšit výnosy o 25 procent. Řešením je také inteligentní systém v čističkách odpadních vod, protože asi tři čtvrtiny účtu za vodu činí náklady za odstraňování splašků a provoz čističek. Jakmile se vodní díla změní na inteligentní síť, stane se z vodárenství informační věda, a tím se připojí k řadě exponenciálně se rozvíjejících technologií. Jak už jsem zmínil v úvodních kapitolách, miliarda lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě. To je jak sociální, tak hygienický a zdravotní problém a výzva pro všechny firmy, které přijdou na to, jak se do byznysu včlenit se stávajícími zdroji a know-how a vytvářet vhodné aliance. DALŠÍ PŘÍLEŽITOSTI BYZNYSU Vytvořte si strategický tým či tým manažerů a vývojářů – tzv. Action learning tým, a zkoumejte, za jakých okolností byste se mohli těchto výzev k vytváření inteligentního systému řízení spotřeby vody zapojit. Dobré podnikatelské příležitosti se nabízejí i v české krajině postižené každoročním suchem. Každý vhodný svah (který vlastní citlivý člověk, jenž chce chránit krajinu a ušetřit za vodu), může být pokryt obrovskými plachtami, které obsahují semena trávy a zároveň svádějí dešťovou vodu do nádrže – velké cisterny v zemi, kde se voda čistí a vytváří rezervu na pití, umývání, závlahu zahrady, napouštění bazénu, splachování apod. Na svazích není „plachta“ okem poznat, protože z ní roste tráva. Ještě lepší verzí jsou soustavy jezírek a rybníčků. Vhodnými rostlinami čistí vodu jak na vstupech, tak použitou na výstupech. Je možné se podílet na ochraně krajiny před záplavami, budováním retenčních nádrží v krajině, na zakládání mokřadů apod. Také je možné se nějak podílet na výrobě zařízení pro velkokapacitní odsolování mořské vody a její čerpání stovky kilometrů do vnitrozemí, protože lidí přibývá a neznečištěné vody ubývá. Všechny tyto problémy s vodou budou poskytovat ohromné příležitosti pro mnoho podniků, vědeckých pracovišť i občanských sdružení. Za tím vším je tzv. zelený či přírodní kapitalismus, kdy se dá rozumně vydělat na záchraně planety. A mít z toho dobrý pocit. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA
