Světové firmy používají dva způsoby řešení inovací
Moudré firmy, kterým záleží na budoucnosti, inovují. Pořád. Při tom používají dva osvědčené způsoby jak získat skokové, tedy konceptuální inovace. První způsob využívá služeb expertů, druhý vlastních zaměstnanců.
EXPERTNÍ ZPŮSOB
Představte si firmu, nazvěme ji INOVACE, která vyvíjí nový produkt a nemůže se hnout z místa. Má nějaký technický problém, jenž zatím nelze překonat. Obvykle jde o spojování zdánlivě nespojitelného či o velký rozpor, kdy jednotlivé požadavky na produkt jdou proti sobě. Například výrobek musí být kvalitnější a levnější, pevnější a lehčí, jednodušší a trvanlivější, mít vyšší otáčky a zároveň být tišší, nezahřívat se, nechvět apod. Čas běží a firma INOVACE se najednou dozví, že konkurence se snaží o totéž. Všichni jsou nervózní, jestli bude rychlejší. Je totiž známo, že když přijde konkurence dříve s pouhým 10% vylepšením produktu, může získat až o 50 % tržeb více. Co dělat? V tu chvíli se top management z INOVACE dozví, že existují expertní poradenské firmy, které dokážou technické a jiné problémy vyřešit na „počkání". Jde o experty na různé obory, navíc ovládající metody tvůrčího řešení problémů a jsou i tvořiví. Taková expertní firma přijede na několik dnů do firmy INOVACE, pracuje s jejími vývojáři na problému, a během několika dnů jej vyřeší. Vyúčtuje si cca 20 000 až 30 000 eur za den a odjede. Nebo získá podíl na obchodním úspěchu inovace. Výjimečně se stane, že poradenská firma problém nevyřeší a odjede. Za strávený čas si nechá zaplatit tak jako tak. Firma INOVACE má sice odstraněný technický problém, ale nezůstane v ní tvořivost. Patrně si budou její vývojáři pamatovat, jakým způsobem došli experti k řešení, avšak není to univerzální způsob k přístupu ke všem budoucím problémům. Může se stát, že firma INOVACE bude potřebovat skokovou inovaci, tedy konceptuální. Rozumí se principiálně úplně nový výrobek či službu nebo nový obchodní model. V takovém případě sice může znovu využít experty z firem, které se tím živí, ale bude vždy závislá na této službě. Navíc, nelze úplně zajistit, že experti neporadí v náznaku či popisu principu podobnou věc i jinému klientovi. Toto řešení asi upřednostní management, který nechce firmu budovat na dlouhá léta, ale jen rychle získat co nejlepší hospodářský výsledek. Relativní výhodou této expertní metody je rychlost řešení a s ní souvisící možnost rychle přijímat i „vyhazovat" konstruktéry a vývojáře, když z nich rychle nevypadne obchodovatelný výsledek. Je to snadné, protože se do nich neinvestovalo a „jakoukoliv znalost lze koupit na trhu". Nevýhodou bývá relativně vysoká cena expertní služby a hlavně to, že firma INOVACE pak nemá vytvořeno inovační prostředí a její vývojáři a manažeři nemají potřebnou tvořivost, aby posoudili, co vlastně trh potřebuje, jaké jsou slabé signály budoucích trendů, co bude tou zaručenou „inovační bombou" a zda dozrál čas na její uvedení na trh. Načasování je totiž nesmírně důležitý faktor. Mezi expertní metody patří i případ, kdy firma zveřejní část technické dokumentace na internetu a požádá širokou obec uživatelů o pomoc s vyřešením za dobrou odměnu. Tím se šetří náklady na vývoj, hlavně na mzdy, citlivou otázkou je, kolik informací na internet pustit, aby to neprozradilo zamyšlené know-how. Více o tomto novém způsobu se dočtete v knize Wikinomie.
VLASNÍ ZAMĚSTNANCI
Druhý způsob dosahování význačných inovací je delší, složitější, avšak jistější. Upřednostňují jej přímí vlastníci firem a mladý management, který má ambici dostat firmu do tzv. Extra ligy či alespoň první ligy. Firma investuje do tréninku klíčových zaměstnanců poměrně velké prostředky, aby zvýšila jejich tvořivost na úroveň, aby z nich mohly „vypadnout" inovace, které buďto přinesou výrazné zvýšení produktivity či úspory nebo velké zvýšení tržeb z přidané hodnoty, kterou klienti rádi ocení. Jak vypadá investice do tvořivosti? Protože celý systém školství potlačuje tvořivost dětí od 6 až do 24 let, nelze očekávat, že nějaký víkendový kurz ji rozvine do výšin. Nerozvine. K tomu, aby se tvořivost klíčových zaměstnanců trvale nastartovala a byla pro zaměstnavatele velmi produktivní, musí se trénovat asi tři dny v měsíci po dobu 12 až 24 měsíců. Podle mých zkušeností lze za rok u velmi motivovaného člověka, který má vysokou absorpční schopnost, zvýšit tvořivost za rok tréninku o cca 100 %. Abychom mohli odpovědět na otázku, na co je vlastně kreativita zaměstnanců pro podniky dobrá, uveďme si, kde všude ji lze využít:
- Strategický marketing: co bude firma vyrábět, poskytovat, čím se bude „živit" dalších několik let. Zde se jedná o konceptuální tvořivost, která je vzácná a vyžaduje nejvyšší míru tvořivosti a strategického myšlení a schopnosti „vidění dál a za roh". Samozřejmě se tvořivost musí pojit s rozumem, aby se moudře odhadl potřený čas na vývoj, umístění na trh i „dojení krávy", aby se věrohodně odhadly také náklady na všechny části životního cyklu celého portfolia jednotlivých produktů v tzv. Bostonské matici. Je to důležité, aby se inovativní firma zdravě vyvíjela a přitom „neumřela" na příliš mnoho projektů, které nenesou potřebné cash flow.
- Taktický marketing: jak naplňovat strategické cíle levnějšími prostředky, jak zbytečně neplýtvat prostředky na reklamu a marketing, ale efektivně využívat nové nástroje, nacházet „mnoho muziky za málo peněz".
- Vytvoření strategické aliance: to znamená nalezení takové míry spolupráce s konkurencí či partnery, která bude generovat synergie, a nikoli připravovat firmu o zdroje a energii na vysilující boj s konkurencí.
- HR: jak co nejlépe vytvářet pozitivní energii v podniku bez nároků na peníze? Je známo, že nejúčinnější nástroje ŘLZ jsou zdarma - firemní kultura, slušnost, poděkování, povzbuzení, úsměv, vlastní příklad, hodnoty a zásady apod.
- HR: jak do firmy přitáhnout ty „nejlepší mozky" a udržet je. Jak vytvořit organizační strukturu, která bude nejlépe podporovat naplnění strategických cílů a fungování podniku? Jak nejlépe pečovat o zaměstnance? Jak zajistit jejich lidský a odborný růst?
- Výzkum a vývoj: hledání neobvyklých cest řešení, které s malými náklady přinesou mnoho užitku v nových produktech, v úpravě technologií apod.
- Obchod a marketing: hledání nových obchodních modelů, vypůjčit si model z jiných oborů a přizpůsobit jej vlastním podmínkám.
- Organizace práce, výroba, provoz a logistika: málokdo si umí představit, jak je důležité, aby se stávající a navrhované procesy animovaly, aby se hledala inspirace v jiných odvětvích, oborech, či dokonce v přírodě (bionika).
- Produktivita práce: angažovaní zaměstnanci, kterým se poskytne např. 5-10 % z úspor najdou vždy řešení, jak zamezit plýtvání časem, energiemi, materiálem, lidmi, lidskou energií, důvěrou apod., které nikdo nevidí či nechce vidět (provozní slepota).
Jako u po třebujete míru tvořivosti
Když už se mají zaměstnanci trénovat v rozvoji tvořivosti, tak jak mnoho? Jakou úroveň k tomu všemu ve firmách potřebují? Každý úkol či problém vyžaduje jinou úroveň a někdy i druh (typ) tvořivosti. Tak například jiná bude zapotřebí k úspěšné strategii, jiná ke snížení spotřeby energií. Posuďte sami:
- 1. Nejvyšší úroveň tvořivosti vyžaduje formulace nových teorémů a objevů ve vědě. Příkladem mohou být Nikola Tesla, Albert Einstein, Ilja Prigogin, Stephen Hawking apod. Takových lidí je vždy tak asi 10 až 20 na světě, což je při 7 mld. lidí „slušná výjimka". Tuto úroveň tvořivosti potřebuje lidstvo, nikoliv vaše firma.
- 2. Velmi vysokou úroveň tvořivosti vyžaduje pochopení složitých zákonitostí přírody (v makro i v nanoměřítku, kvantová fyzika) a schopnost představovat si věci, které zatím nemají v reálném světě obdobu. Příkladem může být Michio Kaku, Ray Kurzweil (vlastní 400 patentů), Isaac Asimov, Eduard de Bono, Nasim Nicholas Taleb, a mnozí výjimeční vynálezci. Tuto úroveň tvořivosti v podniku obvykle trvale nepotřebujete, můžete ji na chvíli uplatnit od externích poradců jen pro tvorbu nadčasových konceptů (např. urbanizace měst z pohledu dopravy pro automobilky).
- 3. Třetí skupinou jsou praktičtí vynálezci a objevitelé spojování různých principů, například dříve vynálezci - žárovky (Edison), telefonu, bakelitu, zvukového filmu, zubní vrtačky, silonových punčoch. Dnes jsou to vynálezci LED a OLED osvětlení, které nahrazuje Edisonovu žárovku, vynálezci 3D tiskáren, vynálezce inteligentního prachu Smart Dust, vynálezci nových materiálů pomocí nanotechnologií, nových léčiv či léčebných postupů, nových konceptů obchodu či jednoduchých řešení celospolečenských problémů. Příkladem mohou být objevitelé různých antibiotik, vynálezci využívání léčebných metod s využitím kmenových buněk, tým prof. Holého z makromolekulární chemie s objevem řady léčebných látek na AIDS a další nemoci. Velkým prospěchem lidstvu jsou i vývojáři ze společnosti NBD Nano, kteří vyvinuli speciální nanotechnologickou láhev na kondenzaci vodních par, čímž umožní miliardě lidí přístup k čisté vodě nebo izraelští konstruktéři velkokapacitního odsolování mořské vody. Prospěchem všem a zároveň úžasným podnikáním je také celá oblast genetického inženýrství, vynález záchodu bez splachování, lék na Alzheimerovu chorobu či objev hydrátu metanu jako nového paliva - náhrady za uhlí a ropu. Nepředstavitelným byznysem se stanou zdokonalené fotovoltaické polymerové fólie s nanoanténkami, kterým bude stačit rozptýlené světlo a tak napájet zdokonalené baterie, aby se každý dům na světě stal energeticky soběstačným. Excelentním byznysem budoucnosti jsou roboti do všech oblastí života. To vše jsou mimořádné konceptuální příležitosti, které ovlivní život milionů lidí. Tuto výjimečnou schopnost inovací můžete mít ve firmě, můžete si takové kreativní talenty na trhu najít a ve firmě vychovat. Této úrovně tvořivosti již dosahují tisíce lidí nebo týmy s „paralelně propojenými mozky".
Pokračování příště
Karel Červený MSc., MBA Talent Innovation