Jednou za dva roky se k milánskému Salonu nábytku přidruží Euroluce. Tato výstava svítidel se předvedla v podobě závěsných, nástěnných i stojacích lamp, novodobých diodových pásů i původních klasických lustrů, funkčních svítidel pro práci i fantaskních objektů, které mimochodem také svítí. novým, ale zdá se, že tendence pojímat současné osvětlení právě tak, sílí. I proto bylo tentokrát k vidění hodně krásného skla, které prozáří malá dioda, umístěná ve stropě, někde ve stěně, z boku atp. Pokud samotné svítidlo vrhá roztodivné stíny a vytváří na stropě či stěnách krásné obrazce, je to velmi žádoucí. Skoro jako by původní poslání „světla“ – tedy posvítit lidem na jejich činnost, ustoupilo do pozadí. Důležitý je v tomto případě efekt, který svítidlo vyvolá, původní světelný zdroj je nenápadný a přehlédnutelný. Snad i proto Ingo Maurer vytvořil lampu Pocta žárovce, abychom nezapomínali… Není to ale pravidlo, které by na veletrhu vládlo. Designově čistá, nekomplikovaná a vysoce účelná menší svítidla, která se uplatní především na pracovním stole, u počítače, možná dokonce v osvícených domácnostech i ve čtenářském koutku, zastupují stejně velkou skupinu. Funkce především Je to skupina, která ctí funkci, dává přednost kovu, ale sáhne klidně i po plastu nebo jednoduchém skle. A rozhodně nepostrádá strohou eleganci, která nenaruší žádný styl, ve kterém je interiér zařízený. Po boomu před čtyřmi lety (Euroluce 2011), kdy veletrh ovládla především diodová svítidla, se diody posunuly spíš k tomu, aby sloužily, pohříchu většina pracovních světel, lamp a lampiček, má osazenou právě „ledku“. Pak jsou tu ještě lampy a svítidla, která potřebujeme na přisvícení interiéru, do ložnice, při sledování televize či kina, nečekáme od nich přímé konkrétní světlo, ale něco příjemného, na co se dobře kouká, a co nám pomůže dobře se orientovat v prostoru. I tady převažuje moderní design, ale vkrádá se i zmíněné nepřímé svícení – rozkošné skleněné foukané zvířecí figury i jednodušší tvary mají svůj světelný zdroj třeba v podstavci „lampy“, a jemně září do místnosti. Co si po věsíme Pokud jde o závěsné lampy, je možnost výběru téměř neomezená, poplatné módě je snad jen jisté sdružování, poměrně zřídka visí od stropu jeden zdroj. Dříve se několik lamp rovnalo do přímky nad prostorný jídelní stůl, dnes se sdružují volně, zdánlivě chaoticky, jsou jakýmsi vesmírným uskupením. Však také inspirace vesmírem je docela dobře čitelná. Zvláštní kapitolou jsou velké nasvícené kreace, které vás okouzlí, i když do bytu by se vám rozhodně nevešly. Dá se říct, že jde o moderní náhradu obřích křišťálových lustrů s mnoha rameny a svícemi. (Ale ty se také pořád vystavují a dostávají i modernější výraz.) Je potěšující, že tady zaznamenává velké úspěchy česká značka Lasvit. Vladimíra Storchová Foto: Salone Internazionale del Mobile, Euroluce Milano
