Na základě předpovědi počasí dokáže technologie StormHarvester upravovat a optimalizovat míru naplnění retenčních a vsakovacích nádrží tak, aby v případě silných srážek či přívalových dešťů vznikla dostatečná kapacita na novou dešťovou vodu a nehrozily místní záplavy či povodně.Cílem projektu SHui („Soil Hydrology research platform underpinning innovation to manage water scarcity in European and Chinese cropping systems“) je hledat inovativní způsoby zajištění udržitelného zásobování vodou pro zemědělství v podmínkách Evropy a Číny, a to i s ohledem ke klimatickým změnám. Projekt je součástí programu H2020, který je největším programem v EU v oblasti vědy a výzkumu. Účastní se ho celkem 19 prestižních institucí z devíti evropských zemí a Číny. Týmu Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT v Praze se do něj podařilo začlenit v náročném dvoukolovém výběrovém řízení. SHui představuje multidisciplinární projekt se specifickými úkoly pro každý tým. „Prioritou je zapojení špičkových vědců z různých oborů ze zúčastněných zemí. Jednotlivá témata se navzájem propojují, navazují a předávají, každý tým pracuje ve své zemi a na svém úkolu, takže se transdisciplinárním výzkumem získají data a informace, jež by jedna instituce nebyla schopna nikdy zajistit,” popisuje unikátnost projektu doc. Tomáš Dostál z Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT.
Výzkum pohybu vody Vědci z Fakulty stavební ČVUT se věnují hydrologickému a eroznímu modelování a vedou pracovní balíček, ve kterém se toto téma řeší. „Soustředíme se na pohyb vody na povrchu půdy i v půdě, na její vsakování i povrchový odtok. Matematicky potom modelujeme jak možnosti udržení vody v krajině, tak poškozování půdy zejména vodní erozí. Spolu s tím se zaměřujeme na výzkum pohybu vody ve vztahu k tomu, jak rostliny umějí dostupnou vodu využívat. Tam, kde voda chybí, hledáme cesty, jak ji pro rostliny zajistit.“ Kromě práce v laboratořích a na modelech vyjíždějí čeští vědci i do polí. Ve spolupráci se zemědělci probíhá terénní měření. „Dlouhodobě sledujeme průtoky na malých povodích a měříme vlhkost půdy,“ vysvětluje doc. Tomáš Dostál. V rámci experimentů je využíván dešťový simulátor, na vybraném malém toku také proběhl experiment s umělou povodňovou vlnou. „V koordinaci s rakouskými a španělskými kolegy například studujeme vliv drsnosti povrchu na odtok vody. Teď také připravujeme další pokus, při němž využijeme výlov rybníků. Plánujeme zde zopakovat experiment s povodňovou vlnou, abychom mohli zodpovědět na důležité otázky koloběhu živin i transportu splavenin za odlišných podmínek.“ Zároveň také probíhá sběr dat od českých zemědělců, kdy je zjišťován jejich pohled na hospodaření s vodou. „Ptáme se jich na přijatelnost jednotlivých možných typů opatření i problémy související s nedostatkem vody. Spolupracujeme s velkými pěstiteli i malými farmáři, abychom získali co nejširší spektrum informací, ty pak za celý projekt vyhodnocuje tým univerzity v německém Göttingenu,“ upřesňuje doc. Tomáš Dostál z Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT.
Společnými silami Celkovým výsledkem výzkumu bude soubor technologií a nástrojů umožňujících přijímat informovaná rozhodnutí, jak zvládat nedostatek vody v evropských a čínských podmínkách zemědělské krajiny, které si jsou v některých aspektech podobné. Současně je cílem projektu SHui upevnit integrovanou výzkumnou platformu pro nadcházející desetiletí napříč EU a Čínou a využívat vzájemně jak dlouholeté zkušenosti, tak sdílet i znalosti a datové soubory, jejichž získávání je mimořádně náročné. Projekt SHui, jenž je součástí programu H2020, začal v roce 2018 a ukončen bude v září 2022. V evropské části je financován Evropskou komisí v rámci programu Horizon 2020, čínská část je hrazena Čínským ministerstvem pro vědu a výzkum (Ministry of Science and Technology of the People’s Republic of China). Projekt využívá odborné znalosti napříč různými obory (agronomie, závlahové technologie, digitální zemědělství, hydrologie, ochrana půdy a vody, dálkový průzkum Země, fyziologie rostlin a socioekonomie), a to napříč EU a Čínou. Zapojeno je v něm 19 institucí, vede ho španělský Státní Institut pro výzkum zemědělské krajiny CSCI, a kromě Fakulty stavební ČVUT v Praze se jej účastní také například Lancaster University ve Velké Británii, Beijing Normal University v Číně, KU Leuven v Belgii, Nanjing University v Číně či Hong Kong Baptist University v Hongkongu nebo řecká soukromá společnost TerraNova Ltd., zaměřující se na rozvoj moderních technologií pro zemědělskou závlahu a využívání metod DPZ. Jako špičkový partner v oblasti závlah je mimo země EU zapojena i Agricultural Research Organization, která pokrývá problematiku rozvoje závlahových systémů v Izraeli. /pk/
