Před(po)volební dluhy

Volby se blíží a znechucení občanů neuvadá. Každý dospělý člověk ví, že základem dobré ekonomiky není půjčka, ale dobrý příjem. I laik by se tedy rád dočetl o tom, jaký příjem chtějí republice zajistit obtloustlí pánové hrnoucí se do Strakovky jako zběř. Pohled do volebních programů naznačuje, že všelék na nemoci této těžce experimenty sužované země, jsou kandidáti schopni nalézt pouze v daňové politice. Daňové prázdniny, rovná daň jako další světový experiment, případně obrovské podpory zahraničním investicím. Více peněz do školství má zahladit pocit hanby nad nesplněnými sliby o budování znalostní společnosti. Shrnuto: nasypeme vám z vašich peněz a vy se snažte. My se budeme dívat. Ti, kdož se bláhově domnívali, že přicházející demokracie je splnění podmínky k řízení státu, jenž má být tvořivý a spravedlivý, jen pomalu procitají ze snu. Průmysl, jenž měl dát šanci neschopnějším jedincům země je v troskách po neskutečně naivním procesu privatizace, na níž stojí zahraniční investice. Dobré i špatné. O plánovitosti a promyšlenosti nemůže být ani řeč. Žádná z politických stran nemá ve svém programu skutečně odpovědnou mravenčí práci na uspořádání věcí veřejných, tak, aby fungovaly a aby za jejich chod hlavně někdo nesl odpovědnost. Tato země byla předurčena k technologickému růstu. Namísto toho se stala dílnou Evropy, zvláště ohroženého automobilového průmyslu a skládání počítačů z dovezených komponent. Tak se vysoké příjmy nezajišťují. Co bude dál? Ekonomové vědí, že pád. Je odstrašující a demonstrující skutečností, že v této zemi už není jediný oborový výzkumný ústav, který by řešil některý průmyslový obor komplexně. Ano, takové instituce mohly nahradit vysoké školy. Ale i ty jsou zdevastované a hodnocení jejich pracovníků je na hony vzdálené spojením s praxí. Ekonomický stratég by si dokázal podržet úroveň znalostí lidí i v době průmyslového úpadku 90. let. Tak se však nestalo a viník se hledá nyní. Neboť dluhy narůstají a příjmy ze zahraničních investic nejsou nijak závratné. Všechno to dnešní nadávání na vysoké školy, že neumějí připravit absolventy pro praxi je jen taktika viníka, který křičí: chyťte zloděje. A pád z výšin znalostní společnosti do průměru mají zachránit daňové manipulace. Ale dluhy rostou rychleji než vaše myšlení, pánové, nestíháte. JAN BALTUS