Právě před 80 lety se narodil vynálezce bublinové komory D. A. Glaser

Znovu a znovu se přesvědčujeme o tom, že najít pravou cestu v životě je někdy skutečně velmi těžké. Jedním z mnoha příkladů je životní dráha amerického fyzika Donalda Arthura Glasera, jednoho z nejmladších laureátů Nobelovy ceny (cenu získal ve věku pouhých 34 let). D. A. Glaser se narodil přesně před 80 lety, v rodině ruského emigranta. V rodném Clevelandu navštěvoval gymnázium a záhy projevoval zájem o matematiku a přírodní vědy. Zároveň však již jako dítě miloval hudbu, učil se hrát na housle a violu a na konzervatoři studoval mimo jiné i kompozici. Jako 16letý se dokonce stal členem clevelandského symfonického orchestru. Náklonnost k exaktním vědám však zřejmě zvítězila. Po ukončení středoškolských studií se v rodném městě zapsal na Caseův technologický institut, kde navštěvoval přednášky z matematiky a fyziky. V roce 1946 zde získal diplom a krátce působil jako asistent. Ve vzdělávání pokračoval na Kalifornské technické fakultě, kde získal doktorát za práci o kosmickém záření s vysokou energií. Od roku 1949 působil jako profesor matematiky a fyziky na univerzitě v Michiganu, poté přešel (1959) jako profesor fyziky na Kalifornskou univerzitu v Berkeley, kde pracoval dlouhá leta až do odchodu na odpočinek v Lawrenceově laboratoři pro výzkum záření. V roce 1960 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku – za konstrukci bublinové (bublinkové) komory, která se stala nezbytnou součástí mnoha výzkumných fyzikálních laboratoří na celém světě. Středem zájmu Glaserovy vědecké činnosti byl výzkum elementárních částic. Ve snaze usnadnit co nejvíce jejich pozorování, zkonstruoval několik nových přístrojů a především se zabýval dalším zdokonalováním Wilsonovy mlžné komory, aby mohl studovat jaderné jevy částic s většími náboji. V roce 1952 se mu podařilo sestrojit tzv. bublinovou komoru, ve které se v pod tlakem přehřáté kapalině (éter, kapalný vodík) při vstupu rychlé ionizované částice vytvářejí podél její dráhy bublinky páry, vyznačující viditelnou stopu. Vzniklou kondenzační čáru je pak možno vyfotografovat z různých stran pomocí několika stereokamer. Pomocí bublinové komory objevili fyzikové řadu základních částic, jež do té doby nebylo možné jiným známým způsobme identifikovat. Sám Glaser na různých typech tohoto složitého zařízení studoval vlastnosti a charakteristiky nukleonů, mezonů a hyperonů, jako je jejich doba života, průběh rozpadu aj. /tes/