Praktické procvičování teoretických
znalostí je bezesporu velmi
užitečné. Zpravidla narazíme na
mnoho otázek, na které bude nutno
nalézt odpovědi. V řadě případů
se na základě nejnovějších znalostí
možná rozhodneme řešit úkol jinak
než dříve. Následující informativní
příklad proto věnuje pozornost
dílensky orientovanému programování
frézovacích strojů a center
s řídicím systémem Sinumerik 840D
(ShopMill). Ukázka programování
jednoduché součásti (viz obr.) je
rozdělena do kroků, které na sebe
musí navazovat a které kompletně
charakterizují její naprogramování.
Hlavní míra pozornosti je věnována
způsobu NC programování
a návaznosti operací v ShopMillu.
Celý postup je charakterizován na
velmi jednoduchém obrobku, jenž
umožní začínajícím programátorům
proniknout do problematiky
CNC obrábění.
Zmiňované softwarové prostředí
ShopMill systému Sinumerik je
však jen jedno z mnoha, které jsou
dnes pro výrobu součástí třískovým
obráběním běžně užívány. Informativní
příklad, v celé své elektronické
podobě je uveřejněn na internetových
stránkách www.techtydenik.
cz v sekci Příklady úloh CNC
programování, však poukazuje i na
obecné rozdíly, k nimž dochází při
NC programování v různých firmách
nebo u jednotlivých programátorů.
Zmíníme-li například problematiku
vrtání běžných otvorů vyžadující
navrtání, pak se můžeme setkat
s variantou, která nám usnadní
a zpřehlední programování, ale
také s variantou, která nám nebude
zbytečně prodlužovat výrobní časy
nadbytečnými výměnami řezných
nástrojů. V dnešní době se velmi
často bouřlivě diskutuje o tom, který
řídicí systém je vlastně ten nejlepší
pro nejrychlejší výrobu součástí
třískovým obráběním, nebo který
má nejsnadnější způsob zadávání
NC programů. Tento informativní
příklad umožňuje každému zcela
nezávazně nahlédnout na možnosti
jednoho z nejčastěji užívaných
řídicích systémů v České republice
a posoudit, zda jsou zmiňované diskuse
namístě, nebo zda by nebylo
vhodnější soustředit se především
na drobné detaily v zápisech jednotlivých
bloků (programových
vět), jež možná mnohem více rozhodují
o výrobě či kvalitě vyráběných
součástí.
Dnešní pozornost je zaměřena i na
tvorbu a editaci databáze řezných
nástrojů. Ta mimo jiné umožňuje
automatické sledování reálného
strojního času jednotlivých řezných
nástrojů a umožňuje komunikovat
s operátorem (seřizovačem) stroje
formou informativních (chybových)
hlášení o končící životnosti nástroje.
Dále pak poukazuje na možnost
definice a založení do stroje více
shodných nástrojů pro zamezení
mnohdy zbytečných přerušení výroby;
o tom však podrobněji pouze na
www.techtydenik.cz.
Článek vznikl za spolupráce
VUT v Brně, FSI, ÚST, Odboru
technologie obrábění s redakcí
Technického týdeníku a firmou
Siemens. Ing. Aleš Polzer, Ph.D.
