Francouzská automobilka Citroën ve své 95leté historii přišla s řadou modelů, které nebyly tak úplně v souladu s vizáží i konstrukčním řešením automobilů své doby. Jednotná uniforma sice škodí, ale z nezvyklých výtvorů nemusí být automobilisté také zrovna nadšeni. Je to samozřejmě sázka do loterie, kde se dá vyhrát i prohrát. To se trošku týká i nového modelu Citroën C4 Cactus, u kterého šéfové PSA předpokládají jednoznačně výhru. Jeho tvůrci přišli s tím, že se pokusí leccos udělat jinak, nežli je zvykem a řadu věcí zjednoduší tak, aby se při zachování nebo dokonce zvýšení užitné hodnoty vozu zredukovala jeho hmotnost a snížila také jeho cena. Celkem 4,15 m dlouhý Citroën s charakterem crossoveru je postavený na platformě modelu C4 a má rozvor 2,60 m, takže kola zapadla hezky do rohů karoserie. Její design se od dnešního většinového proudu liší výrazně oblými tvary a hladkými plochami, což vůbec není na škodu, zvláště když mu příchuť exotu daly dva plošné prvky (Airbump) na dveřích a mohutné plastové díly vpředu a vzadu. Ve světové premiéře uvedené nárazové plochy tvoří vzduchové kapsle s povrchovou vrstvou termoplastického polyuretanu, chránící karoserii před poškrábáním. A ty se dají snadno vyměnit. Důkladně se konstruktéři opřeli do hmotnosti vozu. Největší podíl na 1040 kg, které udává továrna u základní výbavy vozu, je dáno využitím hliníku a vysokopevnostních ocelí. Ale existuje také celý seznam menších úprav, kde se pár kilogramů také ušetřilo. Tak třeba použitím tónovaného skla panoramatické střechy odpadla elektrická roletka, zasouvací zadní okna nahradila okna pouze vyklápěcí, ale jednotný názor není na řešení zadních sedadel jako nedělených. Podle posledních zpráv už se tady připravuje náprava a sedadla budou rozdělena. Ve velkorysém stylu je vyřešena kabina s pohodlnými sedadly jak vpředu, tak vzadu, řada detailů interiéru je zcela originální, použité materiály spolu ladí, takže posádka cestuje ve velmi příjemném prostředí. Prudce moderní je kokpit, kde používat pojem přístrojová deska je už úplně mimo hru. Ovládání funkcí je zcela digitalizováno a je jenom otázkou času, jak se kdo rychle na centrálním dotykovém displeji zorientuje. Určitě ale bude někdo postrádat otáčkoměr, který chybí. Ve voze je k dispozici spousta odkládacích míst, extra objemný je box před spolujezdcem, který získal tím, že čelní airbag se z jeho blízkosti přestěhoval do střešní konstrukce. I zavazadelník svým objemem 358/1170 l patří do průměru evidovaného v této automobilové třídě. Pro pohon předních kol modelu Cactus jsou v nabídce dva benzínové tříválce PureTech 82 a 110 o objemu 1,2 l (60 a 81 kW), naftové agregáty zastupuje 1,6 l čtyřválec ve dvou verzích 1,6e-HDi 92 (60 kW) a 1,6 BlueHDi 100 (73 kW). Pod kapotou námi testovaného vozu byl napříč uložený benzinový tříválec (60 kW), se kterým je možné vůz zrychlit na stovku za 12,9 s. Pro kontrolu ekonomické jízdy se na displeji objevuje upozornění, kdy je třeba změnit jízdní režim a zařadit vhodnější stupeň 5rychlostní ruční převodovky. Tříválec je na řazení velice citlivý a také zacházení s plynovým pedálem má značný vliv na spotřebu. Tu udává norma 4,5 l/100 km (107 g CO2/km), my jsme po skončení testu zaznamenali hodnotu o 0,6 l vyšší. O pohodlnou jízdu, kterou můžeme nazvat i jízdou komfortní, se stará měkčí odladění podvozku, který představuje jeho klasická konstrukce přiřazená této automobilové třídě. Při jízdě se s nárůstem zatížení vozu nerovnosti dálnice přenášejí do kabiny o něco citelněji. Na běžné silnici dovede být vůz poháněný tříválcovým motorem docela agilní, zatáčky zvládá naprosto suverénně a v podstatě mu nelze nic vytknout. Jeho brzdy mají velmi dobrou účinnost a vůz na suché vozovce zastaví z rychlosti 100 km/h na vzdálenosti 36,7 m.
