Praha by měla udělat vše pro výstavbu nové koncertní budovy, která má vyrůst v okolí stanice metra linky C Vltavská v pražských Holešovicích. Filharmonie se sálem pro více než dva tisíce posluchačů by pomohla městu posunout se blíž ke světovým kulturním metropolím, které investovaly do špičkové architektury moderních veřejných budov. Shodli se na tom významní tuzemští architekti i ikony světové architektury, které přijely diskutovat na Summit architektury a rozvoje. Ten již tradičně uspořádalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR ) v Obecním domě. O obrovském potenciálu nové architektonicky významné budovy promluvil také nejoceňovanější český architekt a jeden ze zakládajících členů SAR Josef Pleskot. Ten se za výstavbu nového kulturního stánku zasazuje i v rámci Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. „Do Prahy začnou jezdit jiní turisté, než kteří sem zatím přijíždějí a kteří vlastně jen brousí Karlovou ulicí a po Karlově mostě,“ přiblížil jeden z hlavních přínosů plánované budovy. Kulturní stavby navíc pomáhají i ekonomickému rozvoji měst, kdy nejviditelnějším příkladem je Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Mluví se o něm jako o stavbě, která zachránila toto město před úpadkem. „V Praze chybí moderní velký sál, kde by se daly hrát velké skladby. Na ty kubatura Rudolfina ani Smetanovy síně nestačí,“ řekl generální ředitel České filharmonie, hudební pedagog a klavírista David Mareček. Londýnská inspirace „Každý dnes sedí u počítače, kouká do obrazovky. Žijeme na planetě, kde trvale ubývají zdroje. Způsob, jak nakládat s veřejným prostorem, se tak stává stále důležitějším, což už si uvědomily desítky měst po celém světě. Veřejné budovy a prostory mohou být katalyzátorem rozvoje a růstu,“ uvedla ve svém vystoupení světoznámá americká architektka Elizabeth Dillerová z architektonického studia Diller Scofidio + Renfro, hlavní host architektonického bloku summitu. Představila mimo jiné i svůj vítězný návrh na novou budovu londýnské filharmonie. Jedná se vlastně o hudební středisko Centre for Music, jehož výstavba si vyžádá asi 288 milionů liber. Investoři doufají, že náklady pokryjí ze sponzorských darů. Samotná vizualizace naznačila velkorysost řešení. Srdcem budovy bude samozřejmě koncertní sál pro vystupování velkých symfonických těles, který pojme asi 2 000 diváků a bude umístěn nad úrovní země. Tak pod ním vznikne volný prostor pro setkávání lidí se zájmem o hudbu. Při pohledu do sálu zaujmou terasovitě umístěné balkony. Ve vyšších patrech budou komerční prostory, restaurace a na vrcholu budovy malý sál s výhledem na katedrálu sv. Pavla, určený pro komorní a jazzová vystoupení. Pro Prahu představuje londýnské řešení atraktivní inspiraci. /ks/
