Jak se přichystat na předpokládaný nástup elektromobility? A jak se na něj mají přepravit města? Většina jejich obyvatel nemá a sotva kdy bude mít přístup k vlastním garážím a dobíjecím místům.
Jednotlivá města mají k elektromobilitě odlišné strategie. Jak vypadá (alespoň prozatím) ta pražská, jsme se dozvěděli v únoru 2021. Tehdy Rada hl. m. Prahy projednala a schválila dokument nazvaný „Generel rozvoje dobíjecí infrastruktury v hlavním městě Praze do roku 2030“, který má odpovědět alespoň na základní otázky. Pro hlavní město ho připravila městská společnost Operátor ICT.
Téměř dvě stě tisíc elektrických aut Dnešní hrubé odhady uvádějí, že kolem roku 2030 by mohly po české metropoli jezdit stovky tisíc elektromobilů. Pražský generel pracuje v otázce rozvoje počtu elektromobilů do roku 2030 se třemi scénáři, podle horního odhadu půjde o více než 200 tisíc vozů, tedy téměř třetinu všech osobních a malých dodávkových aut v Praze. Co to znamená ohledně nabíjecí infrastruktury? Pro střední scénář, kterého se dokument drží (tj. 180 tisíc plně elektrických a hybridních vozidel v roce 2030), se očekává potřeba zhruba 4 500 parkovacích dobíjecích stanic a asi osmi rychlodobíjecích hubů. Parkovací dobíjecí stanicí je míněno zařízení se dvěma dobíjecími body o výkonu 11 kW (v praxi rozptyl mezi 7,4 a 25 kW, především AC), rychlodobíjecím hubem se rozumí zařízení vizuálně podobné čerpací stanici s větším počtem dobíjecích stojanů s výkonem alespoň 50 kW, v budoucnu spíše přes 150 kW (DC) a celkovým příkonem přes 500 kW. Z tržní segmentace a zkušeností z dosavadního chování uživatelů během dobíjení vyplývá, že pro veřejné doplňování energie by měla být hlavním tématem podpora tzv. parkovacího rezidentního dobíjení, tedy v rámci parkování na běžných parkovacích místech obvykle po dobu několika hodin. Společným prvkem všech evropských měst s rozvinutou dobíjecí infrastrukturou je větší důraz na účast města na rozvoji pomalého (parkovacího) dobíjení než na rychlodobíjení. Pomalé dobíjení má v tomto stadiu rozvoje trhu více sociální charakter, samo o sobě není pro poskytovatele profitabilní. Jeho smyslem je především poskytnout dobíjení při parkování těm obyvatelům, kteří nemají možnost dobíjení z vlastní zásuvky. Finanční model chce indikovat, při jaké ceně za kWh, požadavku návratnosti a výnosového procenta lze považovat parkovací dobíjení za proveditelné. Při nákladech na financování 3 % a ceně zhruba 5—6 Kč/kWh bez DPH by systém měl být schopný pokrýt celkové náklady v horizontu 10 let. Pokud by investor vyžadoval vyšší výnos nebo nižší cenu pro zákazníky, bude zapotřebí nějaké formy veřejné podpory. Rychlodobíjení má více komerční charakter (cena může být i podstatně vyšší než u pomalého dobíjení) a zároveň je technologicky komplikovanější. Proto je tendence měst tuto část rozvoje infrastruktury nechávat více na soukromých investorech, resp. přístupy vhodně kombinovat.
Bude dost zásuvek? Generel se také zabývá tématem elektrické distribuční sítě v Praze a její kapacity pro připojení a provoz dobíjecích bodů. Celkem byly zpracovány čtyři typy připojení parkovacích dobíjecích stanic k elektrické distribuční síti. Jako nejvýhodnější se podle dokumentu ukazuje varianta využití synergií s obnovou elektrické distribuční sítě a elektrické sítě veřejného osvětlení pro zajištění budoucího připojení dobíjecích stanic na lampách veřejného osvětlení. Dokument popisuje další důležité body pro rozvoj a podporu veřejného dobíjení, jako je otázka parkování nebo návrh rozmístění stanic na území města. Výstupem generelu je návrh několika možných investičních variant. Díky tomu lze porovnat finanční náklady jednotlivých variant v kontextu s jejich přínosy. Rada hl. m. Prahy proto požádala OICT o další rozpracování a posouzení dvou právních modelů spolupráce se soukromým sektorem — koncese a joint venture (společný podnik bez finančního vstupu města). V rámci první vlny výstavby by v Praze do roku 2025 mělo být zprovozněno alespoň 750 dobíjecích stanic v kombinaci jak na EV-ready lampách (tedy lampách připravených k instalaci nabíjecí stanice pro elektrická vozidla), tak i mimo ně. V další etapě časový plán do roku 2030 předpokládá, že cílem výstavby stanic by mělo být zřízení celkově 4 500 parkovacích dobíjecích stanic. /jj/
