Vytápění a ohřev teplé vody pomocí plynového kotle či ohřívače je velmi úsporná a pohodlná technologie. Vyžaduje však dbát o optimální technický stav zařízení a nepodcenit přísun vzduchu do místa instalace. Zvýšenou pozornost je nutné věnovat hlavně „komínovým“ spotřebičům. Plynový hořák totiž spotřebovává kyslík z místnosti, kde je umístěn, a spalováním plynu vzniká oxid uhelnatý, který může způsobit i smrtelnou otravu. Jak snížit riziko případných nehod jsme se znovu zamysleli na vrcholu topné sezony s odborníky:
POUŽÍVEJTE PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE S POJISTKOU SPALIN Teplotní pojistka spalin je z hlediska bezpečnosti klíčovou součástí komínového plynového spotřebiče. Zejména u starších zařízení však nefunguje, nebo úplně chybí. „Pojistka monitoruje teplotu spalin v odtahu do komína. Pokud teplota spalin na nějakou dobu (obvykle 60 s) stoupne nad limitní hodnotu, znamená to, že má komín špatný tah a spotřebič je automaticky odstaven z provozu,“ popisuje princip fungování teplotní pojistky Roman Švantner, produktový manažer společnosti Enbra. Spotřebiče, které nejsou vybaveny teplotní pojistkou, problém v odtahu spalin nezaznamenají a nebezpečné plyny následně končí v místnosti, v níž je zařízení instalováno. Pokud používáte starší ohřívač bez pojistky spalin, je vhodné zvážit investici do modernějšího a bezpečnějšího zařízení. Přístroje bez pojistky spalin nesmí být instalovány v obytných místnostech!
ZABEZPEČTE ÚČINNÉ VĚTRÁNÍ Místnost, v níž je plynový spotřebič, musí být dostatečně větraná. Hlavně v koupelnách a firemních umývárnách, kde je umístěna karma nebo plynový zásobníkový ohřívač, hrozí při nedostatečném přísunu čerstvého vzduchu nebezpečí udušení. Plynový hořák totiž spotřebovává kyslík, jehož může být v místnosti nedostatek. Problémy s přísunem vzduchu odpadají u spotřebičů typu „C“, které mají sání vzduchu zajištěno z venkovního prostoru. Přesné parametry větrání místnosti s plynovým spotřebičem specifikuje norma TPG70401. Při uvádění těchto zařízení do provozu je bezpodmínečně nutné, aby odborná firma provedla měření, zda jsou prostory dostatečně větrané.
NEPODCEŇTE ÚDRŽBU A REVIZE I starší plynový spotřebič může pracovat spolehlivě a bezpečně. Podmínkou je ale jeho dobrý technický stav. Každý průtokový ohřívač, topidlo či kotel by měl jednou ročně zkontrolovat servisní technik. Za revizi sice zaplatíte, získáte však jistotu, že váš kotel či ohřívač pracuje bez problémů a bezpečně. Servisní technik navíc vyčistí hořák, zkontroluje správnou funkci zapalování, zbaví vnitřek zařízení prachu a v případě potřeby vymění drobné součásti, jako jsou různá těsnění či membrány.
POZOR NA STAV KOMÍNA K bezpečnosti provozu „komínových“ plynových spotřebičů zásadním způsobem přispívá také dobrý technický stav komína. Právě ucpaný komín bývá příčinou špatného odtahu spalin. Pokud navíc nemá plynový spotřebič teplotní pojistku spalin, k neštěstí je už jen krůček. Každý komín by měl pravidelně prohlédnout kominík, který také případné ucpávky odstraní. Pokud jste majiteli rodinného domu, pravidelnou kontrolu komína nepodceňujte. Vůbec totiž neplatí domněnka, že pokud nepoužíváte kotel na tuhá paliva, kominíka nepotřebujete. Pokud bydlíte v bytě, zeptejte se na stav a údržbu komína majitele nebo osoby, která má údržbu domu ve společenstvu vlastníků na starosti. Co udělat pro zvýšení bezpečnosti svého plynového spotřebiče: » Ať už se jedná o kotel, či o zásobníkový, nebo průtokový ohřívač vody, kupujte výhradně zařízení, které mají teplotní pojistku spalin. » Zajistěte dobré větrání místnosti, v níž je plynové zařízení umístěno. » Udržujte spotřebič v dobrém technickém stavu a jednou ročně jej nechte zkontrolovat odborníkem. » Pokud je to možné, umístěte spotřebič do technické místnosti, nikoliv do koupelny. » Pozor na bezchybný stav komína. Pravidelná kontrola kominíkem by měla být samozřejmostí.
NEPODCEŇUJTE NEBEZPEČÍ OTRAV Podle statistik Českého statistického úřadu se vloni v ČR náhodně otrávilo plynem 77 lidí. Velkou část těchto případů tvoří podle názoru odborníků otravy oxidem uhelnatým v důsledku nesprávné instalace či provozních vad plynových spotřebičů. V případě provozu zastaralých a vadných plynových zařízení hrozí zejména: » Udušení z nedostatku kyslíku – hoření plynu spotřebovává vzdušný kyslík. Při nedostatečném větrání místnosti se může jeho obsah ve vzduchu snížit natolik, že rapidně vzrůstá riziko mdlob a udušení. » Otrava oxidem uhelnatým (CO) – tento zákeřný a vysoce toxický plyn vzniká při nedokonalém spalování látek obsahujících uhlík, tedy i zemního plynu. Vzniká hlavně při špatném fungování hořáku a nedostatečném přístupu vzduchu ke spotřebiči. První pomocí při otravě je okamžité podání kyslíku. Oxid uhelnatý není cítit a je lehčí než vzduch. » Otrava oxidem uhličitým (CO2) – zejména při nedostatečném odtahu spalin může u osob v místnosti s plynovým spotřebičem dojít k otravě oxidem uhličitým, který se začne hromadit v okolí. Tento nedýchatelný plyn je nebezpečný už v koncentraci 8–10 %. /lg/