V metropoli italského regionu Lombardie Milánu, v kongresovém centru MiCo, se na sklonku června uskutečnil 24. ročník největší evropské dvojice výstav energetických technologií POWER-GEN Europe a RENEWEBLE ENERGY WORLD Europe a s nimi spojená konference. Stalo se tak pod ústředním heslem ENERGY SECTOR IN TRANSITION: MOVING FROM SURVIVAL TO SUCCESS. V minulém vydání TT jsme otiskli reportáž našeho externího kolegy Ing. Františka Koukala z jednotlivých expozic a firemních prezentací, které zaujaly jeho i přítomné experty z více než 100 zemí. Dnes se s ním do Milána vrátíme a detailněji se seznámíme s vpravdě revoluční technologií, jež byla prezentována v konferenční sekci Future technologies for the decentralizzed energy market. Richard Fish z kanadské Westinghouse Plasma Corp., resp. ALterNRG, v ní pojednal o technologii plazmového zplyňování odpadů: Citovaná technologie umožňuje bez vlivu na životní prostředí zlikvidovat v komoře s plazmovými hořáky při teplotách cca 1600 °C širokou škálu materiálů: od komunálního odpadu přes nebezpečný a nemocniční odpad až po kaly z čistíren odpadních vod či popel ze standardních spaloven. V části komory s nedostatkem kyslíku se vlivem vysoké teploty odpad rozloží na jednotlivé prvky a jednoduché sloučeniny. Tyto sloučeniny dále reagují s kyslíkem a vodní párou a vzniká syntézní plyn: směs vodíku, oxidu uhelnatého a metanu. Do generátoru se přidává vápenec, jenž po roztavení zajistí nevyluhovatelnost vitrifikovaných tuhých zbytků po likvidaci odpadu. Většina surovin, včetně TKO, obsahuje organické i anorganické složky. Organické složky se převedou na syntézní plyn. Anorganické složky (sklo, kov a beton) proudí ven ze dna generátoru jako roztavená struska. Po ochlazení je to pevný netoxický materiál, který lze bezpečně používat coby kamenivo. Syntézní plyn vyráběný v plazmovém generátoru si zachovává většinu původní chemické energie suroviny. To je rozdíl od spalovacího procesu, při němž se všechna chemická energie uvolní ve formě tepla. Syntézní plyn je možné využít přímo pro výrobu tepla v kotli, pro výrobu elektrické energie na pístové kogenerační jednotce nebo plynové spalovací turbíně, příp. jej lze transformovat na kapalné palivo – syntetický benzín nebo naftu, a to s využitím Fischer-Tropschova procesu. V prezentaci jsme se dočetli, že při modelové kapacitě zpracování 1000 t denně (resp. 350 kt/rok) směsi komunálního, průmyslového, nemocničního, nebezpečného odpadu (včetně odpadní biomasy, opotřebených pneumatik a kalů z čistíren odpadních vod) vznikne 250 t strusky pro další využití ve stavebnictví, 20 t tuhých látek a 20 t kalů z čištění syntézního plynu pro skládkování nebo pro opakovanou vsázku do plazmového generátoru. Ze syntézního plynu vygenerovaného při zpracování uvedeného množství odpadu lze vyrobit elektrický výkon 50 MW. S ohledem na vlastní spotřebu provozu činí čistý elektrický výkon 41 MW. Vývoji popisované technologie bylo věnováno více než 30 let výzkumu a vývoje. Vynaložilo se 2 mld. USD. Technologie umožňuje zpracování odpadů od 25 do 2000 t denně. Technologie plazmového spalování odpadů generuje velmi malé emise standardních znečišťujících látek (SO2, CO, NOx) i tuhých částic. Téměř nulové jsou koncentrace těžkých kovů Hg, Ar, Pb, Se, Cr, dioxinů PCDD a furanů PCDF. Vše pod úrovní legislativních požadavků. V současné době je v provozu jednotka v čínské Šanghaji s kapacitou 30 t zdravotnického odpadu a popela ze spaloven. Toto řešení je nabízeno jako dodávka na klíč. Výhodou je, že je vitrifikován popel ze standardních spaloven odpadů do nevylouhovatelného materiálu. Další jednotka pracuje rovněž v čínském Wuchanu, kde se zpracovává odpadní dřevo s využitím zmíněného Fischer-Tropschova procesu na syntetický benzín a naftu. Jednotka v indickém Pune zpracovává 72 t nebezpečných odpadů denně. Výsledným produktem je elektřina do sítě. Jednotka je v provozu 7 let. Jednotka v japonském Mihama-Mikata zpracovává 20 t komunálního odpadu a 4 t čistírenských kalů denně. Jedná se o nejdéle provozovanou jednotku. Do provozu byla uvedena v roce 2002. Aktuálně se buduje jednotka TV 1 a TV 2 v anglickém Middleborough s hrubým elektrickým výkonem 100 MW. Jedná se první zařízení zpracování komunálního odpadu v kombinovaném cyklu. Plánovaná jednotka plazmového spalování ve finském Kemi bude z odpadní biomasy vyrábět 200 000 t biopaliv ročně (75 % bionafty a 25 % biobenzínu) s využitím Fischer-Tropschova procesu. S výstavbou se počítá v roce 2017. Plánované uvedení do provozu: v roce 2019. Investice ve výši 1 mld. € má zajistit finský podíl 40 % biopaliv v roce 2030. /fk/