Ten, kdo by se domníval, že odborníci z řad analytiků, výrobců energie a energetických zařízení zařadí zpátečku ve smyslu uhlíkové strategie EU, by se hluboce mýlil. Otázka nezní, jestli to jsou vyhozené peníze, jak se domnívá Hrad a jeho družina, ale jak zprovoznit nová zařízení tak, aby cena za jímání CO2 nezatěžovala výrobu. Otázka rovněž nezní, zdali obnovitelné zdroje energie ano či ne, ale jak najít nové možnosti, které by nebyly postaveny na finanční konstrukci výkupu. Otázka nezní, zdali kogeneraci a teplárentsví, ale za jakou cenu a jak CHP optimalizovat.
Kogenerace
Na výstavě POWER GEN EUROPE
2008 prezentovala řada výrobců
(MAN, MTU, Deutz, Rolls Royce,
Waukesha, Wärtsilä apod.) svoje
pístové kogenerační jednotky na
plynné palivo (zemní plyn, bioplyn,
skládkový plyn apod.). Španělská
firma GUASCOR např. představila
jednotkou HGM 560 s výkonem
1200 kW s účinností 41,5 procent,
italská firma AB Energy na svém
stánku představovala kontejnerovou
jednotku s 20válcem GE
Jenbacher s výkonem 1415 kW na
skládkový plyn s účinností 42,1
procent apod.
Firma GE prezentovala výsledky
provozu kogeračních jednotek
Jenbacher ve španělském hutním
závodě, kde zpracovává plyny
s nízkou výhřevností vznikající při
hutní výrobě.
Výroba elektrické energie
z fosilních paliv
Německá firma RWE představila
výstavbu dvou nových nadkritických
(2870 t/h, 595/604 °C, 259
barů) bloků na palivo lignit, které
buduje v Porúří, bloků Neurath F
a G o výkonu 1100 MW, generátor
ALSTOM GIGATOP, čistá účinnost
je udávána 43%.
Siemens prezentoval plynovou
turbínu SGT5-8000 H s výkonem
340 MW, kde udává účinnost 60%,
turbína je instalována v elektrárně
Irsching 4 blízko Ingolstadtu
v Bavorsku.
technologie jímání co2 Japonské firmy MITSUBISHI
a HITACHI prezentovaly technologii
zachycování (vypírku) CO2
z kouřových plynu s realizací
prvních pilotních projektů v roce
2009.
Návrat ČKD
Překvapením výstavy byl stánek
ČKD Group, jedná se o společenství
firem (ČKD Praha DIZ,
ČKD Nové Energo, ČKD Elektrotechnika,
ČKD Polovodiče
a FINERGIS), které působí v segmentech
strojírenského a elektrotechnického
průmyslu. Hlavní
zaměření je do oblasti dodávek
komplexních investičních celků,
kusových dodávek a komponent
pro oblast klasické energetiky,
plynárenství, ekologie, chemie,
elektrotechniky a energetiky
obnovitelných zdrojů.
Jinak česká účast na výstavě byla
tradiční - ŠKODA Power, ZAT,
Energoprojekt pod křídly ÚJV Řež,
Slovensko zastupoval SES Tlmače.
Mezi výrobci kogenerací by určitě
bylo vidět i TEDOM, bohužel se
těchto akcí nezúčastňuje.
Závěr
Energetická politika většiny
evropských zemí prochází vývojem,
kdy si vlády a parlamenty
jednotlivých zemí musí analyzovat
výchozí pozice, zvážit jednotlivé
varianty a rozhodnout o energetickém
mixu příslušné země. Určité
strategické směry a cíle naznačují
direktivy Bruselu- viz klimaticko
energetický balíček.
Určité směry rozvoje energetické
politiky České republiky naznačí
závěry tzv. Pačesovy komise, tyto
závěry ale musí být nutně totožné
s evropskými trendy.
Rozhodování o dalších směrech
energetické politiky naší země
bude velmi těžké, energetické strojírenství
bylo rozprodáno, ČEZ
sleduje spíše vlastní politiku než
národní zájem a v zemi nejsou
dostatečné vývojové kapacity na
stavbu zdrojů, které by sledovaly
evropské trendy.
Tepelné bloky skupiny ČEZ
postupně stárnou (655 MW je staré
10 až 15 let, 1550 MW je ve
stáří 25 až 30 let, největší podíl
z instalovaného výkonu 2800 MW
je v intervalu 30 až 35 let, 1512
MW jsou ve stáří 35 až 40 let),
odsiřovací zařízení dosáhne konce
životnosti v letech 2015 až 2020,
emisní limity NOx budou po roce
2016 výrazně přísnější, rovněž
platí přísnější limity SO2 pro nové
zdroje. Proto skupina ČEZ – rozhodující
a klíčový hráč ve výrobě
elektřiny v České republice – realizuje
kromě zahraničních akvizic
investiční program jehož cílem je
optimalizace těžby zbývajících
zásob hnědého uhlí, maximalizovat
účinnost zdrojů, snížit emise
apod.
Proto jsou realizovány akce typu
Obnova elektrárny Tušimice II 4 *
200 MW, zvýšení účinnosti z 33 na
38 %, plánované uvedení do provozu
10/2010, Nadkritický zdroj 660
MW Ledvice ukončení výstavby
12/2012, připravovaná Komplexní
obnova elektrárny Prunéřov II 3 *
250 MW s uvažovaným uvedením
do provozu v 03/2013.
Dalším možným řešením je
výstavba paroplynového cyklu
s výkonem až 1200 MW s předpokládanou
roční výrobou až 5 TWh,
s ohledem na nutnost připojení na
přepravní soustavu zemního plynu
v současné době připadají v úvahu
lokality Hodonín, Chvaletice, Mělník
a Prunéřov. V současné době
jsou v naší republice provozovány
tři paroplynové cykly s větším
výkonem (Teplárna Brno 95 MW,
Vřesová 2*185 MW a ECK Kladno
67MW plynová turbína). Domnívám
se, že výstavba paroplynového
cyklu je sice možná, ale zvýšila by
závislost na zahraničních zdrojích
s nepříliš stabilní politickou situací,
závislost na dovozovém zemním
plynu by znamenala nepříznivý
dopad na cenu energie.
S ohledem na sílící signály o rozvoji
jaderné energetiky ve světe jako
jediném bezemisním zdroji energie
a s ohledem na naše vlastní zkušenosti
s těmito zdroji a s využitím
zkušeností ostatních zemí se jeví
podle mého názoru nejperspektivnější
jaderný zdroj. ČEZ v tomto
směru již realizoval nebo realizuje
opatření na turbínách ke zvýšení
účinnosti a tím i výkonu jaderných
elektráren Dukovany a Temelín.
ČEZ v současné době vytvořil
pracovní skupinu – sekce analýza
rozvoje jaderné energetiky, která
připravuje podmínky pro další rozvoj
jaderné energetiky u nás.
Uvážíme-li, že proces schvalování,
přípravy a vlastní výstavby
jakéhokoliv zdroje a jaderného
obzvlášť trvá velmi dlouhou dobu
(kolem 10 let), pak je nejvyšší čas
stanovit definitivní směr rozvoje
české energetiky. Stanovení tohoto
konkrétního cíle bude za stávajícího
rozložení politických stran ve
vládě a parlamentu a jejich současných
priorit velmi obtížné.
Celou situaci může zkomplikovat
převis poptávky po projekčních
a dodavatelských kapacitách
v celé Evropě, protože stejné úkoly
budou pravděpodobně řešit okolní
země. Navíc rozdrobení hlavních
výrobních kapacit pro energetiku
(ŠKODA Plzeň, První brněnská
apod.) celou situaci v zajištění
dodávek jen zkomplikuje.
Příští POWER GEN je opět
v Kolíně nad Rýnem, v zemi s nejrozsáhlejším
trhem el. energie
v Evropě a se současnou instalovanou
kapacitou 123 GW. V současné
době je podle pořadatele Penn
Well značná část výstavní plochy
již zadána objednavatelům.
Ing. František K oukal