Povrchové úpravy svými aplikacemi zasahují do všech oblastí lidské činnosti a jejich úkolem je podobně jako u všech výrobních technologií být v dostatečném předstihu, aby nedocházelo k omezování konstrukčních i projekčních záměrů a potřeb výroby. Toho lze dosáhnout nejen vývojem a zaváděním nových technologií pro vytváření povlaků s řadou nových vlastností, ale zároveň zabráněním technologickému zaostávání udržováním kvalitního vzdělávání na technických školách ve všech formách studia včetně studia celoživotního. Jakýkoliv obor, jeho úroveň i důležitost, lze představit dvojím způsobem. Za prvé je to výčtem dosažených pozitivních výsledků – což se nerado říká – a za druhé pak upozorněním na negativní důsledky, což se však, jak známo, nerado poslouchá. Ze zkušeností pak víme, že i povrchové úpravy jsou více vnímány při jejich nedostatečnosti či selhání objektu jako celku – ale kdo by to chtěl poslouchat… Pokro kové technolog ie žáro vých nástřiků Pozitivní směry rozvoje povrchových úprav u nás je možno spatřit v řadě oblastí. Při zvyšování objemu prací probíhajících při výrobě polotovarů a ve větších provozech povrchových úprav, čímž dochází k efektivnějšímu využívání materiálů a snižování energetické náročnosti. Příznivý rozvoj nastal v oblasti žárového zinkování rozšířením kapacit o nové provozy. Zavedením pokrokových technologií žárových nástřiků, především plazmových, umožnilo nanášet speciální slitiny i keramické materiály. Ke značnému kvalitativnímu rozvoji došlo v oblasti galvanotechniky především zavedením slitinových povlaků zinku v oblasti protikorozní a kompozitních i slitinových povlaků v oblasti funkčních povlaků. Značný rozvoj byl zaznamenán u povlaků a vrstev připravených metodami chemické (CVD) a fyzikální (PVD) depozice s využitím plynných fází a jejich reakcí. V řadě aplikací se již běžně používají i nové nanotechnologické vrstvy. K zásadním změnám dochází u metod a prostředků při čištění a přípravě povrchů novými technologiemi tryskání, omílání a odmašťování. U povlaků z nátěrových hmot poklesl objem technologií s organickými rozpouštědly. Úspěšně se rozvíjely technologie práškových bezrozpouštědlových materiálů a vodou ředitelných nátěrových hmot. Všechny nové technologické procesy jsou vedeny snahou o snížení spotřeby energií i úspory vody a s ohledem na splnění všech požadavků ekologické legislativy. Vývojo vé změny se nevyh ýbají ani strojír enství Při pohledu na problematiku a budoucnost tohoto oboru je nutno vycházet nejen z perspektivních technologií a materiálů, ale především sledovat vývojové změny, které probíhají v celém strojírenství i společnosti. Nové předpisy, limity a požadavky trhu jsou dnes zásadní i v oboru povrchových úprav. Jako konkrétní příklady nových aplikací povrchových úprav, nových materiálů, ale i nových společenských potřeb směřujících k úsporám energie mohou posloužit následující tři příklady: 1) 3D tisk kovů není o „hraní si“ s barevným kusem materiálu a vyrábění různých modelů a prototypů, jako tomu dlouho bylo v případě plastů – jde již o plnohodnotnou výrobní technologii, která je schopna nahradit a v mnoha ohledech i předčit běžně používané konvenční technologie. 3D tiskárny pro tisk z kovů pomocí laserového či elektronového paprsku postupně spékají kovový prach do pevné vrstvy tenké několik mikrometrů, a tím postupně vytvoří celý objekt. Výhodou je, že lze takto vyrábět nejen prototypy (viz Rapid Prototyping), ale přímo i hotové součásti (AdditiveManufacturing). Velkou výzvou a potřebou je zvládnutí povrchových úprav takto vyrobených dílů. 2) Vývoj nových technologií nanášení práškových termoplastů žárovým nástřikem přináší nové možnosti povrchových úprav i vlastnosti takto zhotovených povlaků. Výrobky jsou použitelné ihned po aplikaci (bez tepelného zpracování), životnost těchto povlaků je významně delší oproti dosud používaným tradičním materiálům a použití této metody není závislé na stavu okolního prostředí (teplota, rosný bod) ani na rozměrech upravovaného předmětu (ošetření velkých dílů mimo výrobní prostory). 3) Čistění vnitřních povrchů otopných a chladicích systémů je nezbytnou podmínkou dlouhodobého a účinného provozu. Již při vrstvě tloušťky 1 mm stoupne spotřeba energie v systému o 6 až 8 %. Korozní produkty a úsady minerálů, přestupu tepla, zvyšují tlakové ztráty a omezují možnost regulace. V závislosti na péči a údržbě věnované otopným, resp. chladicím systémům jsou obvyklé tloušťky znečištění 4 až 6 mm. Nové bezpečné čisticí prostředky a provedení údržby, resp. vyčištění kvalifikovanou firmou přináší návratnost vložených prostředků obvykle za jednu topnou sezonu. Při ceně energií jsou nové způsoby a možnosti čištění vnitřních povrchů významným ekonomickým přínosem. /vk/
