Říká Ing. Jan Rýdl st., pod jehož vedením se TOS VARNSDORF stal prvním a jediným českým výrobcem obráběcích strojů, který vyrábí i v zahraničí.TOS VARNSDORF byl navržen za Českou republiku na mezinárodní cenu European Business Award určitě i proto, že jste vlastně jediným výrobcem obráběcích strojů, který přenesl výrobu do zahraničí. Máte tedy zkušenosti nejenom se zahraničním obchodem, k němuž se hned vrátíme, ale především zkušenosti s tím, jak zajistit kvalitu svých výrobků v zemi, kde zatím kupci obráběcích strojů v některých segmentech pořád dávají přednost zahraničním značkám. TOS VARNSDORF není podnik velikosti VW, který nasadil do výroby v ČR masu odborníků. Bylo to tedy těžké, s omezenými možnostmi zahájit dobrou a přesnou výrobu v Číně? Otázka zajištění kvality produktů vyráběných ve společném podniku v Číně v úrovni, kterou zákazník očekává od strojů se značkou TOS, byla jednou z nejdůležitějších při zakládání TOS KUNMING. Nebyl proto problém s dohodou, že klíčové uzly mající největší vliv na kvalitativní a výkonové parametry, jako je například vřeteník stroje, budou dodávány od nás. Současně jsme si prosadili, že jeden ze dvou našich pracovníků bude mít na starosti právě kontrolu kvality jak nakupovaných dílů a subdodávek, tak i postupu montáže a výstupní kontrolu prováděnou podle standardu TOS VARNSDORF. Tento náš technik je vybaven příslušnými kompetencemi, aby mohl přímo zasahovat do výroby, rozhodovat o nápravných opatřeních včetně případného zákazu expedice, nesplňuje-li stroj stanovené kvalitativní požadavky. Začátky byly složité, ale postupně se podařilo i díky častým stážím vybraných profesí na montáži ve VARNSDORFu dostat výrobky TOS KUNMING na odpovídající úroveň. Druhý náš pracovník, ovládající čínštinu, zastává pozici fi nančního ředitele, čímž máme pod kontrolou i tuto stránku společného podnikání. Každý podnik má svůj systém sledování kvality v průběhu výroby dílů i montáže. Jak jste řešili rozdíl mezi čínskými zvyklostmi a firemní kulturou TOS VARNSDORF? Lišily se oba přístupy hodně? Prověřovali jste kvalitu výroby u svého budoucího partnera dopředu? Musí být podnik působící v zahraničí připraven stále na nějaké problémy či tvrdé konkurenční podmínky? Náš partner je rovněž výrobcem obráběcích strojů, dokonce strojů, které patří do stejné kategorie jako výrobky TOS VARNSDORF, které byly nabídnuty jako výrobní program společného podniku. Měl proto potřebnou techniku, zejména pro obrábění základních dílců rámu stroje. Náš audit potvrdil, že při použití našich technologických postupů bude schopen zajistit požadovanou přesnost a kvalitu obrábění, což se po relativně krátké době a bez větších problémů podařilo realizovat. Horší to bylo s montáží, tj. u ruční práce, kde je stále zřejmý rozdíl v znalostech, dovednostech a přístupu našich pracovníků, vycházející ze staleté tradice výroby u nás a obtížně usměrňovaném novátorském přístupu čínských řemeslníků, které je nutné mít stále pod dozorem. I po sedmi letech spolupráce jsme se i z tohoto důvodu neodhodlali převést zmíněnou výrobu vřeteníků do společného podniku. Jedná se totiž o komponent, který zásadně ovlivňuje kvalitu celého stroje a jeho výroba je náročná právě na kvalitu ruční práce a strojařského citu. I přes tuto zkušenost musím varovat před podceňováním konkurenceschopnosti čínských výrobků. I v našem oboru se čínští výrobci rychle učí a úspěšně konkurují evropským firmám nejenom nižšími cenami, ale i technickým řešením a užitnými vlastnostmi produktu. Vady v dílenském zpracování, které mnohdy způsobují nedůvěru ke kvalitě výrobku, se v krátkém čase stanou minulostí. Prostě čínské výrobce je nutné vnímat jako rostoucí a zdatnou konkurenci. Přenesme se na pole obchodu. Jak by měla vypadat podpora českých orgánů (nebo nevypadat) podniku, který podniká v zahraničí, a je tedy tím nejlepším ambasadorem v té zemi, kde podniká. Nebo tu otázku otočíme, když se díváte na své konkurenty v zahraničním obchodě, tedy hlavně Japonce, Němce či italské firmy, je něco, co jim tak trochu závidíte? Myslíte si, že je nějaký rozdíl v podnikání v některých zemích, které znáte ze svého obchodu a servisu? Je zde stále něco, co podnikatelé formátu managementu TOS VARNSDORF postrádají? Čím více se o problematice podpory exportérů v zahraničí ze strany státu mluví, tím více jsem přesvědčen, že to není to hlavní, co by měl stát pro výrobce udělat. Rozhodující je přeci nabídka konkurenceschopných produktů, které firma může nabídnout. Nechci říci, že si takovýto výrobek zákazníka v zahraničí sám najde, ale k cestě k němu nutně stát nepotřebuje. Nejúčinnější podporu státu v tomto směru vidím ve vytváření podmínek, aby takovéto výrobky vůbec vznikaly, tj. v podpoře aplikovaného výzkumu a vývoji a v nezbytném zásahu do vzdělávacího systému ve prospěch technických oborů. Nedostatek kvalifi kovaných lidí, nejenom inženýrů, ale i absolventů strojírenských učebních oborů a strojních průmyslovek se stává největším ohrožením naší konkurenceschopnosti v tomto zatím úspěšném oboru. Samozřejmě pozorně sledujeme novou strategii spolupráce mezi MZV a MPO, která slibuje větší pozornost zastupitelských úřadů v zahraničí potřebám českých exportérů. Určitě rádi využijeme kvalifi kované informace o vývoji a potřebách místního průmyslu, nabídky na zprostředkování kontaktů i nabízený servis při vstupu na daný trh. A dokonce tyto služby i rádi zaplatíme, budou-li mít potřebnou kvalitu a výsledný efekt. Zatím jsme se však obešli bez této podpory, a i přesto jsme dokázali během dvou let, při růstu produkce, snížit naši exportní závislost na zemích EU ze 75 % na 40 % a tento pokles kompenzovat růstem prodejů mimo Evropu, zejména v zemích BRIC.Nebyl by to Technický týdeník, abychom se Vás nezeptali, jak po 20 letech peripetií s aplikovaným i základním výzkumem hodnotíte současný stav spolupráce základního výzkumu s výrobní základnou – samozřejmě v oboru obráběcích strojů? Nemáme sice Fraunhofferovy ústavy jako Němci či Universitu mechaniky v Římě a pedantský systém universit v Japonsku, ale stále držíme určité pozice. Podařilo se konečně sladit dvě strany stejné mince, tedy Vaše potřeby s touhami po vědecké práci výzkumných pracovišť? Pro udržení pozice našeho oboru ve světové konkurenci významně přispělo založení Výzkumného centra pro strojírenskou výrobu a technologii při ČVUT Praha v roce 2000, které pod vedením pana profesora Houši nejen pomohlo ve výrobkových inovacích mnohým podnikům, ale přivedlo do oboru řadu mladých inženýrů. Z nich se prací a studiem vytvořila nová generace výzkumníků, jejichž úroveň je srovnatelná s pracovníky vámi zmíněných ústavů, čehož důkazem je i vzájemná spolupráce. Je pro nás štěstím, že tento tým může i po roce 2011 pokračovat ve své činnosti, protože jejich projekt uspěl v soutěži o centra excelence, která budou v příštích osmi letech nadále podporována státem. Právě tato fi nanční podpora ze strany státu umožňuje, aby centrum nebylo odkázáno pouze na zakázky průmyslu, které se ve velké většině týkají aplikovaného výzkumu a konkrétních inovací produktů. Mají možnost zabývat se i základním výzkumem v našem oboru, který přinese své plody až v časovém horizontu, který je současným potřebám výrobních fi rem většinou příliš vzdálen. Vedle toho se úspěšně rozvíjí spolupráce vývojových oddělení výrobních podniků s dalšími technickými univerzitami a výzkumnými středisky. Konkrétně TOS VARNSDORF kromě svých 50 vývojových pracovníků využívá nejen kapacity zmíněného centra, ale též Technické univerzity v Liberci, UJEP v Ústí nad Labem, Výzkumného ústavu v Liberci a dalších institucí. A myslím, že jde o oboustranně prospěšnou a úspěšnou spolupráci. Přesto mám obavu, aby současné snahy české akademie věd získat s využitím veřejnosti větší díl z menšícího se koláče podpory státu na úkor aplikovaného výzkumu nevedly k výraznému omezení této spolupráce a zániku některých institucí. Byl by to návrat do 90. let, kdy firmy žily většinou z podstaty a stát zastával názor, že si musí pomoci samy. Možná trochu protivná otázka: Ze vzpomínek mnoha vašich kolegů, kteří se pokoušeli zachránit výrobu jinak odepsanou privatizací, například Teslu Rožnov, vyznívá, že první střety s firmami, kde se ucházely o partnerství, byly depresivní. Ale zvládli to a nakonec našli cestu, našli mezi sebou lidi, jejichž znalosti byly pro zahraničí přínosem, a na tom stavěli budoucnost. Vyhráli! Opatrně se tedy ptáme: Myslíte si, že TOS VARNSDORF je dnes podnikem, který může navštívit kterýkoliv konkurent a bude hledět spíše něco okopírovat a poučit se, než vzpomínat na své přednosti? Zvládli jste přechod od socialistického podniku mezi světovou konkurenci snadno, nebo s úsilím, na něž dnes vzpomínáte s radostí, ale i s husí kůží? Hezká otázka, kterou jste ale měl položit našemu zákazníkovi nebo jinému návštěvníku naší firmy. Po 18 letech po privatizaci, kdy jsem byl iniciátorem a součástí změn, nemůžu nabídnout objektivní názor. Ano, myslím si, že fi remní kultura, úroveň výrobní základny, řád a pořádek je srovnatelný s podobnými firmami v Evropě. Nejsme „socialistický podnik“, ale ne všichni spolupracovníci si uvědomují a respektují zásadu, že pouze spokojený zákazník je zdrojem jejich příjmů a splnit jeho očekávání s nejnižšími náklady je v jejich zájmu. Stále nedosahujeme úrovně západních fi rem v intenzitě zlepšování, jehož zdrojem je vlastní aktivita zaměstnanců. Nestydíme se za to, že mnohé zkušenosti jsme získali ze spolupráce se známými výrobci, jako jsou německé firmy DMG nebo Waldrich Coburg. Zejména dlouholetá výrobní kooperace s DMG iniciovala změny v přístupu ke kvalitě a technologické kázni i respektování důležitosti dodržování sjednaných termínů. Jsme firma, která má zájem se soustavně učit a zdokonalovat své činnosti. Musím současně i říci, že k tomu máme stále ještě dost příležitostí. Děkujeme za upřímnost a přejeme hodně úspěchů.
