Potřebuje ČR novou státní energetickou koncepci?

Státní energetická koncepce se do budoucna změní. V tom se shodují nejenom četní politici, ale i odborníci z branže. Proč je to nezbytné a co vše musí zohlednit nová SEK, o tom s redakcí TT besedoval Ing. Vladimír Štěpán, jednatel konzultační společnosti ENA: ? ČR přijala stávající SEK poměrně nedávno. Doopravdy potřebuje novou? Anebo je všemu na vině pouze ekonomická krize a její dozvuky? Ne, není to jen ekonomická krize. Je jí zapotřebí aktualizovat a doplnit o různé detailnější analýzy, hlavně ekonomické. Výsledky takových analýz pak mohou změnit závěry SEK. ? Jedním z cílů energetického a teplárenského sektoru pro právě končící dekádu bylo plně rozvinout domácí trh s energiemi a provázat je s evropským. Nakolik se to podařilo? Lokální trh ČR už neexistuje. Minimálně musíme hovořit o středoevropském. I proto je potřeba aktualizovat SEK, která je založena na premise, že ceny lokálních paliv jsou nízké a nekolísají tolik jako energie z importu. Legislativa zpracovaná zejména z úrovně ERU je skutečně progresivní a české prostředí je velmi konkurenční. Nicméně na trhu energií ČR existuje i více závažných problémů, které mohou uvedené přínosy zcela eliminovat a zařadit ČR někam mezi státy spíše východní, než západní Evropy. ? Substituce fosilní energetiky moderními zdroji, ať už samoobnovitelnými, anebo jadernými, je věcně i organizačně běh na dlouhou trať. Jak ukazuje tzv. boom fotovoltaiky v ČR, někdy vyžaduje nestandardní nástroje k řešení vygenerovaných problémů. Podaří se je implementovat do nové SEK a v předstihu předejít podobným problémům v budoucnu? Obávám se, že právě zařazení OZE do energetického mixu ČR se nepovedlo. A existuje skutečně riziko, že i do budoucna budou vznikat podobné problémy. ? Energetická náročnost české ekonomiky je oproti evropskému průměru stále vysoká. Přitom platby za energii a za teplo u nás permanentně rostou a v Evropě patří k nejvyšším. Znamená to, že cenové nástroje k nápravě naší energetické rozmařilosti už přestaly působit a musíme hledat nové? To je přesně to zadání, ze kterého by měla vycházet SEK. Nejlepším nástrojem v podmínkách ČR, kdy chybí vlastní zdroje energie, je zvýšit tlak na úspory energie, včetně stimulačních nástrojů pro její snižování. ? Pačesova komise odborníků nabádala domácí politiky k efektivnímu využití domácích zdrojů energie, zejména uhlí. Tak zvané limity v Podkrušnohoří však mají platit nadále, českým teplárnám v letech 2011-13 vyprší stávající smlouvy na dodávky uhlí a na přestavbu uhelného energetického a teplárenského sektoru na plyn se jejich majitelům a provozovatelům nedostává ani času, ani investic. Mají pravdu? Pačesova komise, jejíž jsem byl členem, skutečně nabádala politiky k efektivnímu využití domácích zdrojů. Nikoliv k jednoznačnému prolomení limitů. Černobíle vidění tepláren, které jste uvedl, je potřeba upřesnit na základě důkladných analýz. Teplo se totiž dá vyrobit i z jiných zdrojů a cena není dvojnásobná, jak se uvádí. Také je třeba vzít v úvahu, že řada tepláren není efektivní a vyrobené teplo je velmi drahé. Od roku 2016 se mnohé z nich nevyrovnají s novými limity stanovenými EU. I potřebu uhlí je potřeba znovu ověřit. ? Jedním z imperativů pro budoucí rozvoj naší energetiky a teplárenství je posílení bezpečnosti a nezávislosti ČR na importu energetických surovin z některých dodavatelsky a tranzitně nespolehlivých teritorií. Zaznamenal jste v posledním období nějaké aktivity tuzemského výzkumu, jenž by nabídl firmám technicky, ekonomicky a provozně akceptovatelná řešení? I domácí zdroje lze vyvézt. Posílení bezpečnosti netkví v tom, že budeme preferovat jen domácí zdroje, ale co nejširší energetický mix. Spíše je nutné se zaměřit na snižování úspor energie, bez ohledu na to, zda jsou domácí, anebo z dovozu. Kupříkladu snížením spotřeby plynu pro otop rodinného domku o cca 1500 m3 za rok v průběhu posledních 15 let jsme uspořili 1,5 mld. m3 za rok. A tento trend by měl pokračovat. U zdrojů z dovozu je ale třeba diverzifikovat. Aby se zvýšila bezpečnost. V úvahu je nutno vzít (třeba u vzpomenutého plynu) i program reverzních toků EU. Členské státy zavazuje zajistit do tří let rovněž tok západ – východ. Pokud jde o stimulaci tuzemského výzkumu, vzpomeňme příklad fotovoltaického boomu. SRN vydá na výzkum OZE 80 mld. eur. ČR ale bude dotovat provozovatele FVE díky zbytečně vysokým výkupním cenám. Kolik dá na výzkum? /wa/