Poslední dobou automobilisty pronásleduje přízrak škodlivin, které jejich vozy vypouštějí do atmosféry. Bohužel, někteří výrobci automobilů si tuto záležitost částečně sami zkomplikovali různými machinacemi ve vyhodnocování jejich množství, které z výfuku spalovacích motorů vychází. Patřičná náprava, která by vedla ke splnění již stanovených limitů včetně pomoci alternativních pohonů zase tak rychlá nebude, takže si udělejme alespoň stručný přehled o pojmech, které se v souvislosti s tímto problémem vyskytují: NEFZ (Neue Europäische Fahrzyklus) – v překladu tedy nový evropský cyklus – informuje uživatele vozu o jeho spotřebě (a tím i množství CO2/km), který automobilky udávají ve svých prospektech. Tento cyklus je používán už 36 let. WLTP (Worldwide Harmonized Light- Duty Vehicles Test Procedure) je nově stanovený průběh testu osobních automobilů. Je náročnější nežli současný NEFZ a v prospektech by se měly jeho výsledky objevit od září 2018. RDE (Real Driving Emissions) měří škodliviny ve výfuku přímo v silničním provozu místo na zkušebně. NOx – sloučeniny dusíku s kyslíkem, které jsou převážně součástí spalin naftových motorů. SCR (Selective Catalytic Reduction) – označení redukce složky NOx s využitím vstřiku aditiva AdBlue. PN – pevné, ale miniaturní částice obsažené ve výfukových plynech, které u naftových motorů likviduje jejich filtr. Ukazuje se, že obdobný filtr pevných částic bude zapotřebí i u řady motorů benzínových, mají-li při měření RDE obstát.
