Podle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR cílem nového atomového zákona je přizpůsobit český právní řád aktuálním požadavkům mezinárodního práva a transponovat nové směrnice. Návrh normy předložil poslancům ministr Jan Mládek. Nová legislativa má nahradit dosavadní již zastaralý zákon z roku 1997 a zároveň uvést do souladu českou úpravu s předpisy Evropského společenství pro atomovou energii. Má za cíl řešit problematiku mírového využívání jaderné energie v ČR a zpřesnit technické požadavky i procesní pravidla pro provoz bloků jaderných elektráren. Nový zákon také definuje kategorii citlivých záležitostí podle zákona o ochraně utajovaných skutečností. Osoby, které budou tyto citlivé záležitosti související s jadernou energií vykonávat, se napříště neobejdou bez bezpečnostní prověrky. Co nov á norma umo žní ? Z pohledu energetiků, ale i nás, jejich zákazníků, především usnadní projekci a výstavbu nových jaderných zdrojů, resp. kompletaci nových a už existujících částí jaderných elektráren. Z pohledu exekutivy zpřesnění technických požadavků a úprava procesních pravidel jsou podmínkou pro efektivnější rozhodování o umísťování, výstavbě a zprovozňování nových bloků jaderných elektráren. Co se týká event. bezpečnostních prověrek, nově bude třeba prověřit minimálně 2700 osob. Podle vládních zdrojů to NBÚ v současném složení nezvládne a dostát novým úkolům bude vyžadovat desítku nových zaměstnanců. Z pohledu plátců daní kromě pokrytí této personální záležitosti by nový atomový zákon už další náklady pro státní rozpočet generovat neměl. Drah ý jadern ý odpad V souvislosti s novou normou by neměl uniknout pozornosti (zejména v regionech) ještě jeden důležitý moment: poslanci schválili (na návrh výboru pro životní prostředí) zvýšení jednorázového příspěvku obcím z jaderného účtu proto, že v jejich katastru se nachází chráněné území k ukládání jaderného odpadu do podzemí. Výbor si počínal štědře: namísto vládního návrhu (30 mil. Kč), prosadil svou představu (až 50 mil. Kč). Při jednání sněmovny jsme zaregistrovali i šetrnější návrhy a přístupy. Kupříkladu návrh poslance za ČSSD Jana Birkeho na snížení sazby pravidelného poplatku pro původce jaderného odpadu, jenž provozuje jadernou elektrárnu. Bude se vypočítávat jako sazba násobená množstvím vyrobené elektřiny (v megawatthodinách). Sobotkův koaliční kabinet původně operoval se sazbou max. 80 Kč/MWh. Birkeho návrh ji snížil na 55 Kč/MWh. Co bude následovat ? Novou normu nyní očekává z procedurálního hlediska přesun k projednání do Senátu ČR. Pokud tam uspěje, bude předložena k podpisu prezidentovi republiky. Energetici a investoři doufají, že v platnost by mohla vstoupit ještě v průběhu roku 2017. Tato očekávání nejsou marginální. Vytvořily by se tolik potřebné podmínky, aby (patrně už nikoliv stávající, ale budoucí) vláda ČR mohla rozhodnout o dalších konkrétních krocích k naplňování Nové SEK v oblasti jaderné energetiky, resp. k dalšímu osudu původně navrhovaných dostaveb JE Dukovany a JE Temelín. Energeticky vyspělé země (a nejenom v Evropě) v tomto směru už podnikají řadu exaktních kroků. Pokud chce k nim patřit i ČR, měli bychom si co nejrychleji zjednat jasno. Jak v nezbytné legislativě, tak v rozhodovacích nástrojích a v dalším reálném postupu. B. Karvinský
