Desetiletý investiční plán rozvoje zahrnuje i transformátory s řízeným posuvem fáze
Mezi nejzákladnější součásti elektrizačního systému na našem území patří přenosová soustava 400 a 220 kV, často nazývaná páteřní. Jejím výhradním provozovatelem je společnost ČEPS.
Přenosová soustava slouží k rozvedení výkonu z elektráren do celého území České republiky. Tím napájí elektřinou distribuční soustavy, které ji dále rozvádějí až ke konečným spotřebitelům v domácnostech nebo firmách. Přeshraničními vedeními je česká přenosová soustava napojena na soustavy všech sousedních států a celou kontinentální Evropu.
Provázaný elektrický systém
Elektřina má však svá specifika. Lze ji jen obtížně a v omezeném množství skladovat, a proto musí být v každém okamžiku zajištěna rovnováha mezi spotřebou a výrobou elektřiny. Propojená elektrizační soustava tvoří fyzikální systém, ve kterém se vzruch od každé poruchy okamžitě šíří celým systémem a ovlivňuje frekvenci, napětí i toky elektřiny v soustavě. Jednotlivé poruchy (například výpadky výrobních zdrojů, vedení nebo rozvoden) se mohou kaskádovitě šířit a způsobovat přetěžování dalších částí systému. Vlivem „rozkývání“ celého propojeného systému může dojít k výpadkům. Všechny tyto fenomény mohou za krajních okolností způsobit až zhroucení systému na velkém území – blackout. Obecně jsou následky tak rozsáhlých výpadků srovnatelné s přírodními katastrofami. Fungování celé společnosti je ochromeno nebo velmi narušeno (všechny služby, infrastruktura, obchod, zdravotnictví, průmysl). Ekonomické škody jsou ohromné, stejně jako zásah do života jednotlivých lidí. I když existují záložní zdroje pro klíčová zařízení (nemocnice, mobilní operátoři), přesto je zřejmé, že vůči nebezpečí a následkům blackoutů jsme bezbrannější, než jsme si ochotní připustit.
Priorita české stabilní sítě
V posledních letech dispečeři společnosti ČEPS stále častěji řeší vyhrocené situace způsobené nadměrnými toky elektřiny z oblasti severního Německa přes území ČR a dále na jih Evropy. Takové toky elektřiny nejsou plánované a přesahují hodnoty, za kterých přenosová soustava bezpečně funguje. Přetížení systému by tak při výpadku některého zařízení soustavy mohlo vést až k plošnému výpadku v dodávkách elektřiny, blackoutu. Existují dispečerské nástroje, kterými lze nečekané problémy v přenosové soustavě okamžitě řešit. Jejich kombinace zatím vždy zafungovala, a proto k žádným výpadkům elektřiny nedošlo. Dokud se neodstraní příčiny těchto problémů, zvláště na mezinárodní úrovni, bude ČEPS stále častěji čelit nebezpečným situacím. Nepl ánované tranzitní toky elektřiny Existuje více důvodů, proč přetoky vznikají. Neplánované tranzitní toky elektřiny jsou přirozeným fyzikálně-technickým důsledkem synchronního propojení přenosových soustav, který nemá a priori negativní dopad na spolehlivost provozu sítí. Od roku 2010 však zaznamenáváme nekontrolovatelný nárůst těchto toků, které stupňovitě zatěžují přenosovou síť ČEPS a způsobují v ní velmi vážné situace. Mezi hlavní důvody, proč přetoky začaly ohrožovat přenosovou soustavu ČR, patří výrazný nárůst množství elektřiny vyrobené z větrných zdrojů, umístěných převážně na severu Německa, v kombinaci s nedostatečnou vnitroněmeckou kapacitou pro její přenos. Situaci ještě umocňuje odstavení první skupiny jaderných elektráren na severu a jihu Německa (přes 8000 MW). A aby toho nebylo dost, v posledních pěti letech se zvýšil instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách v Německu z 10 na 35 000 MW. Ve slunečných dnech výroba z těchto převážně malých instalací vytěsňuje elektřinu vyráběnou v ostatních konvenčních zdrojích do sítí vyšších napěťových úrovní včetně linek přenosových soustav. Svůj podíl na současné situaci má také způsob obchodování s elektřinou. Sjednané obchody v rámci jedné země, nebo mezi dvěma zeměmi, vyvolávají fyzikální toky elektřiny, které zdaleka nenásledují obchodní cesty takových tržních transakcí. Elektřina teče cestou nejmenšího odporu, takže např. export elektřiny z Německa do Rakouska prochází z významné části (až z 50 %) přes Polsko a Česko. Tato cesta je totiž pro elektřinu snazší než přímá cesta uvnitř Německa a dále do Rakouska. Současné vymezení obchodních zón v regionu střední a východní Evropy (zvláště pak existence samostatné německo-rakouské zóny) umožňuje takové obchodní transakce na trhu s elektřinou, které výrazným způsobem přispívají ke vzniku kritických přetoků elektřiny přes přenosové soustavy ČR a dalších sousedních zemí.
Rozvoj evropských sítí
Společnost ČEPS o řešení nadměrných přetoků jedná již delší dobu na evropské, regionální i národní úrovni. V první řadě prosazuje intenzivnější koordinaci provozu evropských přenosových soustav a jejich dispečerského řízení. Protože ale do budoucna hrozí opakování kritických situací, je nutné urychlené posilování přenosových soustav v regionu střední a východní Evropy. ČEPS hodlá do roku 2025 investovat více než 60 miliard korun do posílení a modernizace domácí přenosové soustavy. Investice budou směřovat do modernizace rozvoden, výstavby nových vedení, posílení stávajících vedení a instalace transformátorů s řízeným posuvem fáze. České přenosové soustavě by ale nejvíce odlehčila nová vnitroněmecká vedení spojující sever a jih Německa, tedy spojující regiony s koncentrovanou výrobou větrné energie a průmyslovými spotřebními centry na jihu. Taková vedení jsou na německé straně plánována, jejich uvedení do provozu je však otázkou mnoha let a s ohledem na komplikovanost celého procesu nelze s určitostí říci, že se je podaří postavit ve stanoveném termínu.
Transformátory budou stát v roce 2016
Vlivem narůstajícího obchodu s elektřinou zvláště mezi Německem a Rakouskem, stálým nárůstem obnovitelných zdrojů s přerušovanou výrobou v Německu a zpožďováním výstavby německé síťové infrastruktury se problém přetoků v posledních letech vyhrotil. Společnost ČEPS (ČR) opakovaně projednávala s 50Hertz (SRN) možnosti spolupráce a zaručení přeshraničních toků v limitech bezpečných pro českou přenosovou soustavu. Přelom v jednáních přinesl listopad 2013, kdy se představenstva ČEPS a 50Hertz shodla na společném řešení. Obě společnosti zrealizují své dříve zamýšlené projekty na stavbu transformátorů s řízeným posuvem fáze v rozvodnách Hradec a Röhrsdorf. Úkolem hradeckých transformátorů bude udržení přeshraničních toků v bezpečných limitech, a tím zajištění spolehlivého fungování české přenosové soustavy. Röhsdorfské transformátory budou usměrňovat toky v jižní části regulační oblasti 50Hertz. Uvedení obou projektů PST do provozu je shodně plánováno na konec roku 2016. Od 31. července 2013 probíhá zadávací řízení na dodávku strojů, na které naváží výběrová řízení na zhotovitele stavby a standardní proces územního a stavebního řízení. Vše je naplánováno tak, aby stavební část projektu byla hotova na začátku roku 2016. Montáž technologie a uvedení celého zařízení do provozu by měla proběhnout do konce roku 2016.