Porostou lesy rychleji?

To je otázka, kterou si položilo i generální ředitelství pro energii Evropské komise v souvislosti s plánovaným 50procentním podílem dřeva a dřevěného odpadu v mixu obnovitelných energií v roce 2020. Zadalo konsorciu institucí, vedenému Střediskem pro dřevo na univerzitě v Hamburku, vypracování projektu EUWOOD (Real potential for changes in growth an use of EU forests). Na projektu spolupracovali experti z UNECE/FAO, (orgán OSN), z nizozemské instituce pro lesnictví a lesní produkty PROBOS a z finského institutu pro výzkum lesů. Projektanti měli předložit výhled na možnosti zvýšení produkce dřevní biomasy pro užití v energetice. Výhled expertům komplikovaly velké změny na globálním trhu s lesními produkty, které nastaly od roku 2000. V dávnější minulosti bylo dřevo hlavním palivem v domácnostech. V současnosti však je ve výrobě energie zcela okrajovým zdrojem. Chemický průmysl začal užívat dřevo jako vstupní surovinu, a to zcela změnilo tradiční strukturu trhu. Partneři projektu EUWOOD sestavili pro potřeby politického rozhodování bilanci zdrojů dřeva. Bilance obsahuje na jedné straně potřebu dřeva pro výrobu zboží a energií, na druhé straně potenciál dodávek z lesů a dalších zdrojů EU-27. Podle názoru expertů je zvýšení produkce a dodávek dřevní hmoty z evropských lesů možné, pokud budou rychle přijata a provedena radikální politická rozhodnutí. Konsorcium EUWOOD odhadlo teoretický potenciál produkce biomasy v evropských lesích v roce 2010 na 1,3 mld. m3. Z toho zhruba polovinu tvoří kořeny, odřezky při těžbě, větve a probírky mladých lesů. Celkový dostupný potenciál snižují na 750 mil. m3 ztráty, působené přírodními, technickými a sociálními překážkami. To vše podstatně ovlivňuje objem biomasy využitelné pro energetické účely. Z přírodních podmínek je to zejména nízká úživnost půdy na stanovištích dřevin. V technických omezeních má důležitou roli malá únosnost půdy a přístupnost pro těžební techniku. Sociální překážkou jsou zejména změny struktury vlastníků lesů. Soukromé vlastnictví působí kontraproduktivně. Autoři studie konstatují, že nedokáží ocenit všechny faktory ovlivňující intenzifikaci produkce, a proto v mobilizačním scénáři uvádějí jen faktory, jejichž působení lze vyčíslit. Ocenili například vliv zájmu lidí o využití dřevní hmoty. Tento faktor by mohl zvýšit v roce 2030 potenciál disponibilní biomasy na 898 kubíků, pokud se Evropané zapojí do užití dřeva k topení a jiným účelům. Je ovšem také možný pokles na 625 milionů m3, pokud by převládl názor, že intenzifikace spotřeby dřeva pro energetické účely má negativní efekty v přírodním prostředí. Důležitou roli budou mít ekonomické faktory, zejména náklady na obstarání paliva. V tomto kontextu je uvedena případová studie zpracovaná ve Finsku v regionu Severní Karélie. Prokázala, že když klesl počet zájemců o zpracování zbytků po těžbě o 4 %, využití potenciálu biomasy kleslo o 28 %. Projekt doporučuje podporovat využití biomasy z lesů i jiných zdrojů, má-li růst poptávka po tomto zdroji energie. Ale nic se nemá přehánět. Přehnaná podpora fotovoltaiky a chamtivost spekulantů budou mít v naší ekonomice trvalé následky. Znehodnotila se úrodná půda, ale nezlepšilo se životní prostředí. Je narušena stabilita energetického systému a všichni zbytečně platíme více za elektřinu. Na rozdíl od této hurá akce, vyvolané nezodpovědnými politiky, dřevo a dřevní odpad už před deseti roky bez státní podpory nahradily drahé uhlí, elektřinu i propan-butan ve většině našich regionů, kde to umožňují přírodní podmínky. V pošumavské vesnici Hnačov je 30 chalup trvale obydlených a dalších 12 je využíváno jako rekreační objekty. V okolí jsou dvě chatové osady a u rybníka je v letní sezóně velký kemp. Katastr obce je více než z poloviny porostlý lesem a většina stálých obyvatel vlastní kousek lesa. Ale tyto zdroje, které v minulosti zcela postačovaly pro provoz domácnosti, pro komfort ústředního vytápění nestačí a většina domácností přikupuje odřezky na okolních pilách a v podnicích zpracovávajících dřevo.