Největší výrobci zařízení pro
jadernou energetiku a budovatelé
jaderných elektráren si
zajišťují dlouhodobé dodávky
uranu ze zemí s jeho největšími
zásobami.
Kupříkladu Čína, země s momentálně
největším počtem budovaných
jaderných elektráren, uzavřela dohody
o dodávkách uranu s dominantním
světovým exportérem této rudy
- Kazachstánem. Podobné dohody
na sklonku roku 2010 ratifikovaly
rovněž Ruská federace a Austrálie.
I tyto státy patří mezi největší dodavatele
uranu ve světě.
Konkrétně: listopadová dohoda
o dodávkách koncentrátu uranové
rudy do Číny mezi kazašskou státní
společností Kazatomprom a čínskou
energetickou firmou CGNPC
(China Guangdong Nuclear Power
Company) stanoví, že kazašská
firma dodá do roku 2020 čínským
jaderným elektrárnám 24 200 t
uranu. Čína se tak stává největším
kupcem kazašského uranu.
Čína se bude na těžbě uranu podílet
i v dalších zemích: v Austrálii,
v Kanadě a v několika afrických
zemích. Podle šéfů společnosti
China Uranium Corp. Ltd. (CUCL)
Čína již brzy otevře dva zahraniční
doly na uran. Budou mít roční kapacitu
do 2500 t uranu a zásoby kolem
100 000 t uranu. Kromě toho
Číňané urychleně rozvíjejí těžbu
uranu na vlastním území.
Na summitu prezidentů a šéfů
vlád zemí skupiny G20 v jihokorejském
Soulu si vyměnili ratifikační
listiny a smlouvy o nákupu
uranu v Austrálii rovněž
ruský prezident Dmitrij Medveděv
a australská ministerská
předsedkyně Julia Gillardová.
Dohoda umožní Rusku nejenom
rychleji rozvíjet jadernou energetiku,
ale i zmenšit spalování klasických
fosilních paliv v elektrárnách.
Sníží se také emise skleníkových
plynů. Australský uran
má v Rusku sloužit jen pro mírové
účely. Jiné využití smlouva
nedovoluje. /hv/
