V máločem se jednoznačně shodnou představitelé státu, nestátní organizace, soukromé firmy, média i veřejnost, jako v konstatování faktu, že se České republice zoufale nedostává kvalitních technicky kvalifikovaných lidí. Že české školství není schopno dostatek takových odborníků vychovat a ani zájem studentů o technické obory není takový, aby dokázal nasytit hladový trh práce. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR až 8 z 10 českých firem pociťuje nedostatek kvalitních technicky vzdělaných lidí. Konkrétně kvantifikováno, v technických oborech chybí až 100 000 pracovníků. Tato ani předešlé vlády (a příslušné státní instituce) bohužel dosud nebyly schopné vypracovat dlouhodobou koncepci středo- a vysokoškolského vzdělávání i koncepci politiky zaměstnanosti, ve kterých by zcela konkrétně stanovily priority vzdělávacího systému. Lapidárně řečeno nikdo zatím neřekl: V následujících desetiletích budeme potřebovat tolik a tolik středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí vystudovaných v těchto a těchto oborech. Ministr školství slíbil po svém nástupu do funkce předložit analýzu potřeb trhu práce, která se stane základem pro stanovení dlouhodobé koncepce českého školství. První ministerstvem školství zveřejněný výstup je bohužel více než stručný. Navíc vychází z dat nasbíraných Národním ústavem pro vzdělávání již v letech 2012 až 2013, získaných převážně průzkumem mezi několika stovkami zaměstnavatelů. Z hlediska prognózovaného vývoje je podle ministerstva vhodné podporovat obory středního vzdělávání, jejichž absolventi se uplatňují jako techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky, technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, dále jako odborní administrativní, celní a daňoví pracovníci a sociální pracovníci. Podrobnější oborové členění ministerstvo neposkytlo, omezuje se jen na výčet – strojírenství, stavebnictví, informatické obory. Konkrétnější představu kolik a jakých absolventů bude za deset či dvacet let na trhu práce potřeba, ministerstvo školství zatím nemá, ale údajně na ní pracuje. Výrazný převis poptávky po technicky erudovaných zaměstnancích potvrzuje i praxe jedné z největších personálních agentur působících na místním trhu práce Hays Czech Republic. Z praxe dokáže identifikovat i konkrétní diferenciace podle regionů nebo oborů podnikání. Ve strojírenství vidí Hays hlavní problém v migraci lidí z venkova do center. „Během studia se mladí stěhují do větších měst, kde si zvyknou natolik, že je výrazně snížena jejich ochota stěhovat se do průmyslových lokalit, které jsou situovány mimo větší aglomerace. Ochota jít pracovat z Prahy třeba do Chomutova je velmi malá,“ říká Jan Zimmel, teamleader divize Hays Engineering. Výjimkou zůstává Mladá Boleslav, kam je ochotno se každoročně přestěhovat několik desítek mladých absolventů z Moravy, Slezska i Slovenska. Firma ale do začátku poskytuje ubytování, na které i přispívá, a organizuje tréninkové programy, lákající budoucí experty. Neochota stěhovat se ale mizí se zvyšující se atraktivitou výdělku. Proto podle Jana Zimmela řadu odborníků „vysává“ i sousední německý trh práce: „V blízkosti německých hranic – jde o severní a západní Čechy – se objevil nový fenomén. Německé firmy si vytipují žáky ze středních průmyslových škol a lákají je za prací do Německa. Těžko se tomu odolává, protože taková nabídka je bezkonkurenční. A tím pádem již středoškoláci rovnou po maturitě odcházejí k sousedům. V tuto chvíli je to sice malý úbytek pracovní síly, ale dá se předpokládat další nárůst.“ Také oblast energetiky zaznamenává nedostatek uchazečů ve středním a mladším věku, i v hlavním městě, ale zejména v regionech. Absolventi příslušných oborů mají velký zájem o velké a dobře etablované společnosti, z nichž naprosto a zásadně vyčnívá skupina ČEZ, která je ostatně atraktivním zaměstnavatelem nejen pro technické profese, ale napříč celým pracovním trhem. ČEZ je velmi aktivní ve spolupráci se středními i vysokými školami a snaží se pomocí podpůrných programů zvýšit zájem studentů o technické obory a do budoucna si tak zajistit vydatný zdroj kandidátů. O co víc se ale ČEZu toto úsilí daří, o to těžší to mají ostatní zaměstnavatelé. U absolventů stavebních oborů bývá častou překážkou pro nalezení dobrého místa nedostatečná jazyková výbava a nedostatek praxe při studiu. Právě znalost angličtiny (či němčiny) a alespoň dvouletá praxe nesmírně zvyšuje jejich šance. „Často se setkávám s nemalými finančními požadavky z řad absolventů. Zdá se, že magickým číslem je částka 30 000 korun,“ říká Petra Dvořáková z agentury Hays. Právě tuto sumu si velká část uchazečů z řad absolventů představuje jako odpovídající a rozumnou. U absolventů často dochází k rozčarování, zejména v kombinaci s horší jazykovou vybaveností a bez jakékoliv praxe. A jaká je situace na středním stupni vzdělávání konkrétně? Největší vliv má bohužel demografický propad počtu 15letých v populaci. Momentálně se nacházíme v období tzv. demografického zlomu, který byl předpovězen na období let 2013–2016. Tento demografický pokles je důsledkem výrazného snížení porodnosti v první polovině 90. let, kdy se průměrný počet dětí narozených ženám během jejich života snížil zhruba ze dvou dětí v letech 80. až na 1,1 dítěte v druhé polovině let 90., což představovalo jednu z nejnižších hodnot v celé Evropě. Vzdělávací ústavy si proto stěžují na malou naplněnost škol a nedostatek žáků. V loňském roce byla pro přibližně 100 000 nově přijímaných k dispozici nabídka cca 165 000 míst ve školách. Přebytek kapacit vede ke snižování průměrné velikosti tříd a počtu žáků na učitele, což v období hospodářského útlumu není nadále únosné. Příznivou zprávou je to, že nedošlo k prognózovaným přesunům většiny nově přijatých do maturitních oborů a k výraznému omezení podílu žáků v učňovském školství. Zdůrazňování potřebnosti a uplatnitelnosti vyučených absolventů i podpora formou stipendií či jiných výhod tak do značné míry ovlivňuje žáky a jejich rodiče a také směruje nově přijímané do nejžádanějších technických učebních oborů. Z tabulky jsou patrné počty žáků nově přijatých do 1. ročníků ve vybraných oborech s výučním listem a maturitní zkouškou. Krom absolutních čísel jsou při výrazně se měnících stavech populace důležité pro znázornění vývoje i podíly na celkovém počtu. Z nich naštěstí vyplývá, že nedochází k žádnému výraznému propadu zájmu o technické obory, v případě strojírenství (a také potravinářství a zemědělství) došlo dokonce k významnému zvýšení počtu studentů.
Za současné situace nelze předpokládat, že se počet absolventů technických oborů v nejbližších letech výrazněji navýší. A tak firmám nezbývá, než o ně usilovně bojovat. Ale jak? Studenti podle zkušeností personálně- poradenské agentury Hays ocení zejména firemní prezentace na školách, nebo výuku předmětů přímo profesionály. Další možností je účast na veletrzích pracovních příležitostí. Studenti mají možnost popovídat si se zaměstnanci a zjistit jaké požadavky firmy na studenty mají, případně rovnou předat životopis. Jiným firmám se osvědčila cílená reklama v médiích nebo PR, kde informují, že firma zaměstnává studenty a absolventy. Další možností mohou být firemní blogy, sociální sítě, spolupráce na seminárních pracích, organizace dnů otevřených dveří, studentských soutěží apod. Michal Tuháček
