Poptávka po akumulátorech by se mohla během příštích osmi let zvýšit 15×, odhaduje analytická společnost Rystad Energy. Podle ní není jisté, zda nabídka udrží s rychlým růstem poptávky krok. Rychlému růstu poptávky po bateriích v poslední době vše přeje. Jako by nestačil plánovaný přechod k elektromobilitě v celé řadě velkých ekonomik od Evropy po Čínu či široká podpora obnovitelných zdrojů, přišel ještě ruský útok na Ukrajinu. V jeho důsledku lze očekávat další zrychlení odklonu od fosilních paliv minimálně v Evropě. Nárůst poptávky po bateriích měl být i tak v příštích letech ohromný, odhadovala na začátku března analytická společnost Rystad Energy. Podle ní by se do roku 2030 mohla poptávka přiblížit 9 TWh ročně, což je 15× více než v roce 2021. Z nedávné minulosti jsme přitom byli zvyklí na rychlý pokles cen akumulátorů. Podle dat Rystadu celosvětová poptávka po bateriích v roce 2021 činila 580 GWh, což je více než dvojnásobek roku 2020. Přesto s ní nabídková strana (tedy výroba) dokázala držet krok. Trend se ovšem v příštích letech podle analytiků firmy může změnit, protože zájem o akumulátorové technologie v osobních vozidlech a stacionárních úložištích výrazně vzroste, což zatíží dodavatelský řetězec. Tato prognóza poptávky je v souladu se scénářem globálního oteplování o 1,6 °C a se změnami, které vyžadují energetické systémy a není omezena žádnými potenciálními problémy s dodávkami. Z hlediska komponent budou v tomto desetiletí trhu dominovat lithium- iontové baterie, ačkoli kolem roku 2030 by měla začít růst poptávka po sodíkových bateriích (ty jsou určeny především pro stacionární úložiště baterie). Nejvýznamnější podíl na budoucím růstu baterií budou mít osobní elektromobily, které budou do konce desetiletí představovat přibližně 55 % celkové poptávky. Očekává se, že poptávka jen po těchto bateriích dosáhne do roku 2030 4,9 TWh, tedy více než 13× více než v loňském roce (373 GWh). Dalším nejvýznamnějším tahounem poptávky budou stacionární úložiště s předpokládanou poptávkou více než 2,5 TWh v roce 2030, tedy zhruba 29 % celkového trhu. Potřeba skladování by měla prudce vzrůst ze 139 GWh (2021), protože v energetickém mixu by v souvislosti s odklonem světa od fosilních paliv měly hrát čím dál větší úlohu obnovitelné zdroje energie. To zvýší potřebu ukládání elektřiny v době, kdy je výkon obnovitelných zdrojů energie vysoký, na období, kdy výkon klesá (například, kdy je rychlost větru nízká). Pro tvorbu stacionárních úložišť je možné využívat starší baterie z elektromobilů, těch ovšem bude v dohledné době nedostatek. Významnou roli v tomto sektoru začnou podle odhadů hrát až po roce 2040. Elektrifikace se v budoucnu dočkají především lehká a středně těžká užitková vozidla. Ta do roku 2030 přispějí k poptávce přibližně 1 TWh. Elektrifikovaná letecká a lodní doprava budou mít rovněž potřebu akumulátorů, ale celková poptávka z těchto odvětví nebude mít na globální obrázek významný vliv. „Růst poptávky po bateriích je s urychlujícím se přechodem na energetiku nevyhnutelný, globální nabídka však bude bez výrazných investic nebo zlepšení technologie baterií v nejbližší budoucnosti nedostatečná. Na základě oznámených cílů dosáhne nabídka baterií do roku 2030 5,5 TWh, což pokryje pouze asi 60 % očekávané poptávky. Po celém světě se rychle staví gigatovárny a tento výhled dodávek se pravděpodobně změní. Přesto nelze význam pokračujících investic podceňovat,“ uvedl v tiskovém prohlášení Marius Foss, vedoucí globálních energetických systémů ve společnosti Rystad Energy.
Asie na prvním místě Poptávce po akumulaci bude do roku 2030 dominovat Asie, konkrétně především Čína. V daném modelu a při předpokládaném tempu klimatických změn (která může ovlivnit mimo jiné i ochotu veřejnosti k elektrifikaci a její podpoře) se asijská poptávka na celosvětovém trhu s bateriemi bude podílet ze 41 %, dosáhne 3,6 TWh. Aby Čína uspokojila domácí i mezinárodní poptávku, hodlá do roku 2030 pokrýt 50 % celosvětové výroby článků, což urychlí ambiciózní plány domácích výrobců, jako jsou CATL, Gotion High-Tech a SVOLT. Naléhavá poptávka na domácím trhu a dohody o odběru s několika předními výrobci automobilů na celém světě jsou hnací silou plánovaného prudkého rozšíření kapacity výroby článků v regionu. Také evropská a severoamerická poptávka po bateriích se bude do konce desetiletí neustále zvyšovat a dosáhne 1,9 TWh, resp. 1,7 TWh. Výrazně vzrostou i trhy na Blízkém východě a v Jižní Americe, ale těmto třem největším regionům se nepřiblíží. Poptávka v Africe se bude v příštích několika letech postupně zvyšovat a poté se podle modelu Rystadu prudce zvýší o více než 350 % z 50 GWh v roce 2027 na 227 GWh o pouhé tři roky později. Několik regionů urychluje úsilí o rozvoj domácího dodavatelského řetězce, aby se vyhnulo přílišné závislosti na dovozu baterií z Asie. V Severní Americe bylo v roce 2021 oznámeno 10 velkých závodů, z nichž sedm je součástí společných podniků mezi výrobci článků a automobilkami. Přibližně 77 % nově oznámených projektů v tomto regionu tvořily v loňském roce „joint ventures“. V Evropě je rozšíření dodávek baterií zřejmě motivováno snížením závislosti tamního autoprůmyslu na Asii. Více než polovina plánovaných projektů je určena k lokalizaci výrobních kapacit. Zhruba třetina všech oznámených projektů na stavbu nových výrobních kapacit baterií či článků jde na vrub právě evropským výrobcům. /jj/
Uloženo v sodíku
Sodíkové baterie jsou robustní typ úložiště využívající anorganických elektrolytů. Během vybíjení záporná sodíková elektroda oxiduje na oxid sodný a na rozhraní elektrody a elektrolytu se vytváří sodíkové ionty. Ty putují přes membránu z oxidu hlinitého (Al2O3) na kladnou elektrodu, kde se redukují za vzniku sulfidu sodného (Na2S4). Při nabíjení probíhá pak proces opačný. U sodíko-sírových baterií a dalších podobných typů, jako jsou třeba vanadové průtokové baterie, určuje celkovou kapacitu do značné míry velikost „nádrže“ na kladný a záporný elektrolyt, které jsou samy o sobě poměrně levné. Stejně jako u jiných průtokových baterií, například vanadových redox baterií, je tedy poměrně levné navýšit kapacitu úložiště, naopak je relativně drahé zvyšovat jejich výkon, jinak řečeno velikost aktivní plochy a počet článků v bateriovém svazku. Tento typ baterií by měl být podstatně odolnější vůči provoznímu opotřebení v porovnání s lithium-iontovými. Ovšem technologie se v praxi příliš nepoužívá, a tak jsou zatím podobné údaje založeny na velmi omezeném množství reálných dat. Několik komerčních společností už přesto chce začít, nebo začíná, s komerčními dodávkami.