„Blíží se poptávková tsunami,“ shrnul pro zpravodajskou stanici CNBC Sam Jaffe, viceprezident pro bateriová řešení ve výzkumné společnosti E Source v coloradském Boulderu. „Nemyslím si, že je na to bateriový průmysl připraven.“ Cena článků pro elektromobily v posledních letech klesala, protože jejich výroba na celém světě rostla. V současné době stojí bateriové články podle odhadu E Source v průměru 128 dolarů za kWh (ceny jsou obvykle neveřejné) a v příštím roce by mohly stát kolem 110 dolarů za kWh. Cena však dlouho klesat nebude. E Source předpovídá, že ceny bateriových článků v letech 2023—2026 vzrostou o 22 % a dosáhnou maxima 138 dolarů za kWh, než se do roku 2031 vrátí k trvalému poklesu (možná až na 90 dolarů za kWh). Předpokládaný nárůst je důsledkem rostoucí poptávky po klíčových surovinách, jako je lithium, které je potřeba k výrobě desítek milionů bateriových článků, uvedl Jaffe. „V tuto chvíli je lithia doslova nedostatek a situace se bude ještě zhoršovat. Nemůžete vyrábět baterie, pokud netěžíte lithium,“ řekl pro CNBC. Očekávaný nárůst nákladů na baterie by podle E Source mohl zvýšit cenu elektromobilů prodávaných v roce 2026 o 1 500 až 3 000 amerických dolarů (cca 35 až 70 tisíc korun). Firma také snížila své prognózy prodeje elektromobilů pro rok 2026 o 5 až 10 %. Podle nejnovější prognózy poradenské společnosti LMCAutomotive by do té doby měly prodeje elektromobilů v USA překročit 2 miliony kusů ročně. Očekává se, že automobilky představí desítky elektrických modelů a bude stoupat podíl zákazníků, kteří chtějí jezdit na elektřinu.
Království za nikl Vedoucí pracovníci automobilek čím dál častěji upozorňují na to, že bude zapotřebí zvýšit produkci některých materiálů, které jsou pro elektromobilitu nezbytné. Generální ředitel společnosti Ford Jim Farley minulý měsíc vyzval ke zvýšení těžby evidentně inspirován potížemi, které firma zažívá po uvedení svého elektrického modelu F-150 Lightning. Podle něj je zapotřebí přivést výrobu baterií do USA ve spolupráci soukromého sektoru a státu. Elon Musk, generální ředitel společnosti Tesla, již v roce 2020 vyzval těžební průmysl, aby zvýšil těžbu niklu. „Tesla vám dá obří kontrakt na dlouhou dobu, pokud budete těžit nikl efektivně a ekologicky citlivě,“ řekl během konferenčního hovoru v červenci 2020. Ačkoli se vedoucí představitelé průmyslu a vládní představitelé shodují, že je třeba udělat více pro získávání surovin, počet nových těžebních projektů je překvapivě nízký, tvrdí analytici z E Source. „Vzhledem k tomu, že cena lithia za posledních 18 měsíců vzrostla téměř o 900 %, předpokládali jsme, že kapitálové trhy uvolní stavidla pro vznik desítek nových projektů na těžbu lithia. Ovšem nové investice přicházejí jen jednotlivě a většinou jde o investice čínského původu, jejichž cílem je naplnit potřeby čínského dodavatelského řetězce,“ uvedla firma ve své zprávě.
Nejsou sami Rychlému růstu poptávky po bateriích v poslední době vše přeje. Jako by nestačil plánovaný přechod k elektromobilitě v celé řadě velkých ekonomik od Evropy po Čínu či široká podpora obnovitelných zdrojů, přišel ještě ruský útok na Ukrajinu. V jeho důsledku lze očekávat ještě zrychlení odklonu od fosilních paliv minimálně v Evropě. Nárůst poptávky po bateriích měl být i tak v příštích letech ohromný. Na začátku března analytická společnost RystadEnergy odhadovala, že by se do roku 2030 mohla poptávka přiblížit 9 TWh ročně, což je patnáctinásobek úrovně z roku 2021. Z nedávné minulosti jsme přitom svědky rychlého poklesu cen baterií. Podle dat Rystadu celosvětová poptávka po bateriích v roce 2021 činila 580 GWh, což je více než dvojnásobek roku 2020, přesto s ní nabídková strana (tedy výroba) dokázala držet krok. Trend se ovšem v příštích letech podle analytiků firmy může změnit, protože zájem o bateriové technologie v osobních vozidlech a stacionárních úložištích výrazně vzroste, což zatíží dodavatelský řetězec. Z hlediska komponent budou v tomto desetiletí trhu lithium-iontové baterie dominovat, ačkoli kolem roku 2030 by měla začít růst poptávka po sodíkových bateriích (ty jsou určeny především pro stacionární úložiště energie). Nejvýznamnější podíl na budoucím růstu baterií budou mít osobní elektromobily, které budou do konce desetiletí představovat přibližně 55 % celkové poptávky. Očekává se, že poptávka po těchto bateriích dosáhne do roku 2030 4,9 TWh, což je víc než 13× více oproti roku 2021 (373 GWh). Dalším nejvýznamnějším tahounem poptávky budou stacionární úložiště s předpokládanou poptávkou více než 2,5 TWh v roce 2030 (zhruba 29 % celkového trhu). Potřeba skladování by měla prudce vzrůst ze 139 GWh v roce 2021, protože v energetickém mixu by v souvislosti s odklonem světa od fosilních paliv měly hrát stále větší úlohu obnovitelné zdroje energie. To zvýší potřebu skladování elektřiny v době, kdy je výkon obnovitelných zdrojů energie vysoký, na období, kdy výkon klesá, například v době, kdy je rychlost větru nízká, jak se stalo v Evropě v loňském roce. Pro tvorbu stacionárních úložišť je možné využívat starší baterie z elektromobilů, ovšem těch bude v dohledné době nedostatek. Významnou roli v tomto sektoru začnou podle odhadů hrát až po roce 2040. Elektrifikace se v budoucnu dočkají především lehká a středně těžká užitková vozidla, která do roku 2030 přispějí k poptávce přibližně 1 TWh. Elektrifikovaná letecká a lodní doprava budou mít rovněž potřebu baterií, ale celková poptávka z těchto odvětví nebude mít na globální obrázek významný vliv, odhadují analytici z RystadEnergy. /jj/
