Polystyren nebo odvětrané fasády?

O problémech fasád z minerálních omítek nebo z kontaktních zateplovacích systémů na bázi polystyrenu za použití lepidel experti diskutují již dlouho. O řešení, jehož výsledkem by byla fasáda, jež umí „dýchat“ tak, aby vzlínající vlhko nebo difúzní pára nepoškozovala stavbu a byla bezpečně odvedena ven z konstrukce a jejíž stěny v celém průřezu budou stále v dokonale suchém stavu se zachovanou stoprocentní tepelnou akumulací (čímž bude zajištěn uživatelský komfort uvnitř domu bez vlhka a plísní) se pokusily a pokouší také kontaktní akrylátové a silikátové systémy. Ale ani ty nejsou bezproblémové a nedokáží spolehlivě odvést vlhkosti zdiva zapříčiněné kupř. půdní vlhkostí, vydatnými sněhovými či dešťovými srážkami, nemluvě o problémech spojených s pevností povrchu v případě zasažení krupobitím, napadení hmyzem nebo ptactvem či vystavení zvýšenému mechanickému namáhání. Při aplikaci zmíněných systémů jsou uživatelé navíc limitováni tím, že se zmíněné fasády aplikují tzv. mokrým procesem. To znamená, že všechny práce související s prací na plášti domu jsou omezeny na vhodné vnější povětrnostní podmínky, kdy teploty pro většinu aplikací stěrek, lepidel či barev by neměly klesnout pod 7 °C. Stavební práce navíc počítají s vyšší odborností řemeslníků, což se v konečném důsledku promítá ve vyšších finančních nákladech. Následně vyžadují častější vynakládání dalších finančních prostředků na jejich údržbu, a to již leckdy v době kratší než 5 let. ZATEPLOVANÍ, SANOVANÍ, ČI REGENEROVANÍ STAVEB? Na pohodu a zdravé bydlení má vliv vlastní stavba, přesněji řečeno skladba stavebních konstrukcí. Jednou z rozhodujících konstrukčních vrstev, která dokáže velkou měrou ovlivnit především jak náš zdravotní stav, tak zdravotní stav budov a interiérů, je v současné době zateplovaní, sanovaní, či regenerovaní staveb. V této souvislosti si třeba položit otázku, zda je zateplování nezbytností či dobrým byznysem? Určitě se shodneme, že zateplování je nezbytností. Ceny energií neustále rostou a porostou, valná většina staveb nevyhovuje tepelným normám a ani zástupci EU nebudou benevolentní k mrhání energií. Na druhé straně: zateplování budov podstatně mění vliv stavebních konstrukcí na prostředí interiérů a na naše zdraví. Bohužel, zateplování se může stát i „dobrým“ byznysem, a to v případě, kdy se místo certifikovaných materiálů a stanovených technologických postupů používají laciné náhražky a k dosažení vysokého zisku se nedodržují předepsané technologické postupy. Nevhodným výběrem, nedodržením technologických postupů, nepoučením se z problémů se zateplením u souseda, může dojít, a také dochází k poškozování stavebních konstrukcí, a co je nejhorší - i k poškozování zdraví uživatelů. Při zateplení obvodových stěn se vytváří sendvičové zdivo a jeho konstrukčními požadavky se třeba řídit bez ohledu, zda se jedná o dřevostavbu či o klasickou zděnou stavbu. Není daleko doba, kdy se fasády řešily pouze jediným způsobem, a to tzv. kontaktní břizolitovou fasádou. Odborná veřejnost už tehdy zastávala názor, že toto řešení je velmi špatné z hlediska difuze vodní páry. Ta nemůže být (díky vysokému koeficientu paropropustnosti) odvedena ven ze stěny. Koeficient difuzního odporu „?“ činí u břizolitu 20. V současné zateplovací „polystyrenové hysterii“ však již odborná veřejnost lišácky mlčí (anebo dokonce tvrdí, že difuzní vlhkost není problémem) i přes skutečnost, že kontaktní zateplovací systémy na bázi polystyrenu mají koeficient difuzního odporu „?“ vysoko nad 30 u uhlíkových polystyrenů a u standardních typů 60 a více. V této situaci se dokonce objevují pokusy udělat odvětrané fasády na bázi polystyrenu. Už jednoduchý pokus z fyziky varuje: přibližte své dlaně pomalu k sobě a zjistěte, kdy jste ucítili vzájemně sdílené teplo z dlaní. Je tomu v bodě, kdy se dlaně dotknou jedna druhé. A přesně tak fungují veškeré tepelné izolace. To znamená: izolují pouze v bodě, kdy leží kontaktně na izolovaném materiálu. Vzduch, který proudí mezi stěnou a tepelnou izolací sice odvádí vlhkost směrem nahoru. Současně i ochlazuje stěnu a izolaci. Izolační deska potom slouží jenom jako podkladní vrstva pro nanesení omítkoviny. Způsob izolace, kdy je izolant vzdálený od izolovaného materiálu, lze připustit pouze u tzv. difuzně otevřených fasád. Vzduchová mezera je zde využita jako izolant a musí být zabráněno proudění vzduchu v této mezeře. Difuzně otevřené sendvičové konstrukce se nedají stavět s tepelným polystyrenovým izolantem. Správně vyřešená difuzně otevřená konstrukce včetně fasády musí ctít hlavní pravidlo, a to, že „voda teče z kopce“. Proto musí být jednotlivé vrstvy sendviče řešeny tak, aby difuzní odpor jednotlivých vrstev sendviče směrem ven klesal. Současně ovšem tyto vrstvy musí zajistit, aby jejich tepelně izolační charakteristika směrem ven byla co nejvyšší. ODVĚTRANÉ FASÁDNÍ SYSTÉMY Úspěšné řešení dilema při volbě fasády představují odvětrané fasádní systémy. Vytvářejí aktivní ochranný plášť, který pomocí komínového efektu udržuje – „ozdravuje“ stěny a interiér domu. Současně pak tyto systémy vylučují a minimalizují dopady okolního životního prostředí a klimatu na konstrukční prvky domu. Většina z nich, alespoň těch kvalitních, pochází ze severských zemí, z Kanady a USA. Ne všechny tyto systémy však fungují stejně. Ne všechny jsou stejně kvalitní a ne všechny jsou univerzální na jakýkoli typ staveb. Z nejuniverzálnějších a vysoce propracovaných (včetně řešení detailů) uveďme kanadský patentovaný způsob vyráběný dnes již i v Čechách - stavebnicový systém fasád Novabrik®. Je vhodný na jakýkoli typ stavby: počínaje zděnými, přes kamenné až po kovové a kombinované konstrukce. Výjimkou jsou (podobně jako u ostatních systémů) památkově chráněné budovy. Vysvětlivky: 1) omezené hydroizolační vlastnosti; stavebně musí být zajištěno spodní přisávání vzduchu a vrchní odvod vzduchu 2) pouze se stavební úpravou vybudování přisávacích a odsávacích otvorů 3) pouze za použití tepelně-izolační vložky 4) životnost ovlivňuje intenzita následných oprav prasklin a ochranných nátěrů 5) životnost ovlivňuje agresivita odvětrávané vlhkosti, která postupně zanáší póry omítky 6) nutné použití speciálních barev 7) zvýšené požární nebezpečí a únik jedovatých plynů 8) pro tepelný odpor R 3,0 m?kW-? Ve vyspělých státech Evropy (včetně států zařazených do EU, ale také třeba na Ukrajině, musí být před zahájením stavby či rekonstrukce budov zpracována tzv. tepelná bilance. To u svislých obvodových stěn nařizuje tepelný odpor min. R = 3 m?kW-?. Navíc musí být dům či budova vybaveny dvěma na sobě nezávislými topnými systémy. U novostaveb jsou obvodové stěny navrhovány jako sendvičové. Pro konstrukci nosného skeletu se používají železobetony, ocel, dřevo nebo beton. Pláště budov se izolují v maximální míře za použití minerálních izolací. Venkovní fasáda je odvětraná, difuzně otevřená s dlouhou životností. Tloušťka sendviče je maximálně 300-350 mm. Snížením tloušťky obvodového zdiva lze dosáhnout také zvýšení obytné plochy oproti klasické zděné technologii, kde je tloušťka zdiva cca 550 mm (zdivo + izolace). U průměrného rodinného domu s délkou obvodového zdiva 50 m lze zvýšit obytnou plochu až o 10 – 12,5 m2. Při současné ceně pozemků, kterou musí investor zaplatit, je to nezanedbatelný faktor. Vzhledem k členství naší země v EU můžeme předpokládat, že opatření, která vedou ke snížení plýtvání energií pro výrobu tepla, zasáhnou i naši republiku, a to ruku v ruce s návazností na ekologické dopady. /fa/