O problémech fasád z minerálních omítek
nebo z kontaktních zateplovacích systémů na
bázi polystyrenu za použití lepidel experti diskutují
již dlouho. O řešení, jehož výsledkem
by byla fasáda, jež umí „dýchat“ tak, aby vzlínající
vlhko nebo difúzní pára nepoškozovala
stavbu a byla bezpečně odvedena ven z konstrukce
a jejíž stěny v celém průřezu budou
stále v dokonale suchém stavu se zachovanou
stoprocentní tepelnou akumulací (čímž bude
zajištěn uživatelský komfort uvnitř domu bez
vlhka a plísní) se pokusily a pokouší také kontaktní
akrylátové a silikátové systémy. Ale ani
ty nejsou bezproblémové a nedokáží spolehlivě
odvést vlhkosti zdiva zapříčiněné kupř. půdní
vlhkostí, vydatnými sněhovými či dešťovými
srážkami, nemluvě o problémech spojených
s pevností povrchu v případě zasažení krupobitím,
napadení hmyzem nebo ptactvem či vystavení
zvýšenému mechanickému namáhání.
Při aplikaci zmíněných systémů jsou uživatelé
navíc limitováni tím, že se zmíněné fasády
aplikují tzv. mokrým procesem. To znamená, že
všechny práce související s prací na plášti domu
jsou omezeny na vhodné vnější povětrnostní
podmínky, kdy teploty pro většinu aplikací stěrek,
lepidel či barev by neměly klesnout pod 7
°C. Stavební práce navíc počítají s vyšší odborností
řemeslníků, což se v konečném důsledku
promítá ve vyšších finančních nákladech.
Následně vyžadují častější vynakládání dalších
finančních prostředků na jejich údržbu, a to již
leckdy v době kratší než 5 let.
ZATEPLOVANÍ, SANOVANÍ, ČI REGENEROVANÍ
STAVEB?
Na pohodu a zdravé bydlení má vliv vlastní
stavba, přesněji řečeno skladba stavebních konstrukcí.
Jednou z rozhodujících konstrukčních
vrstev, která dokáže velkou měrou ovlivnit především
jak náš zdravotní stav, tak zdravotní stav
budov a interiérů, je v současné době zateplovaní,
sanovaní, či regenerovaní staveb. V této souvislosti
si třeba položit otázku, zda je zateplování
nezbytností či dobrým byznysem? Určitě se shodneme,
že zateplování je nezbytností. Ceny energií
neustále rostou a porostou, valná většina staveb
nevyhovuje tepelným normám a ani zástupci EU
nebudou benevolentní k mrhání energií.
Na druhé straně: zateplování budov podstatně
mění vliv stavebních konstrukcí na prostředí
interiérů a na naše zdraví. Bohužel, zateplování
se může stát i „dobrým“ byznysem, a to
v případě, kdy se místo certifikovaných materiálů
a stanovených technologických postupů
používají laciné náhražky a k dosažení vysokého
zisku se nedodržují předepsané technologické
postupy. Nevhodným výběrem, nedodržením
technologických postupů, nepoučením
se z problémů se zateplením u souseda, může
dojít, a také dochází k poškozování stavebních
konstrukcí, a co je nejhorší - i k poškozování
zdraví uživatelů.
Při zateplení obvodových stěn se vytváří sendvičové
zdivo a jeho konstrukčními požadavky se
třeba řídit bez ohledu, zda se jedná o dřevostavbu
či o klasickou zděnou stavbu. Není daleko doba,
kdy se fasády řešily pouze jediným způsobem,
a to tzv. kontaktní břizolitovou fasádou. Odborná
veřejnost už tehdy zastávala názor, že toto řešení
je velmi špatné z hlediska difuze vodní páry. Ta
nemůže být (díky vysokému koeficientu paropropustnosti)
odvedena ven ze stěny. Koeficient
difuzního odporu „?“ činí u břizolitu 20. V současné
zateplovací „polystyrenové hysterii“ však
již odborná veřejnost lišácky mlčí (anebo dokonce
tvrdí, že difuzní vlhkost není problémem)
i přes skutečnost, že kontaktní zateplovací systémy
na bázi polystyrenu mají koeficient difuzního
odporu „?“ vysoko nad 30 u uhlíkových polystyrenů
a u standardních typů 60 a více.
V této situaci se dokonce objevují pokusy udělat
odvětrané fasády na bázi polystyrenu. Už jednoduchý
pokus z fyziky varuje: přibližte své dlaně
pomalu k sobě a zjistěte, kdy jste ucítili vzájemně
sdílené teplo z dlaní. Je tomu v bodě, kdy
se dlaně dotknou jedna druhé. A přesně tak fungují
veškeré tepelné izolace. To znamená: izolují
pouze v bodě, kdy leží kontaktně na izolovaném
materiálu. Vzduch, který proudí mezi stěnou
a tepelnou izolací sice odvádí vlhkost směrem
nahoru. Současně i ochlazuje stěnu a izolaci. Izolační
deska potom slouží jenom jako podkladní
vrstva pro nanesení omítkoviny.
Způsob izolace, kdy je izolant vzdálený od
izolovaného materiálu, lze připustit pouze u tzv.
difuzně otevřených fasád. Vzduchová mezera je
zde využita jako izolant a musí být zabráněno
proudění vzduchu v této mezeře. Difuzně otevřené
sendvičové konstrukce se nedají stavět
s tepelným polystyrenovým izolantem. Správně
vyřešená difuzně otevřená konstrukce včetně
fasády musí ctít hlavní pravidlo, a to, že „voda
teče z kopce“. Proto musí být jednotlivé vrstvy
sendviče řešeny tak, aby difuzní odpor jednotlivých
vrstev sendviče směrem ven klesal. Současně
ovšem tyto vrstvy musí zajistit, aby jejich
tepelně izolační charakteristika směrem ven byla
co nejvyšší.
ODVĚTRANÉ FASÁDNÍ SYSTÉMY
Úspěšné řešení dilema při volbě fasády představují
odvětrané fasádní systémy. Vytvářejí aktivní
ochranný plášť, který pomocí komínového efektu
udržuje – „ozdravuje“ stěny a interiér domu.
Současně pak tyto systémy vylučují a minimalizují
dopady okolního životního prostředí a klimatu
na konstrukční prvky domu. Většina z nich,
alespoň těch kvalitních, pochází ze severských
zemí, z Kanady a USA. Ne všechny tyto systémy
však fungují stejně. Ne všechny jsou stejně
kvalitní a ne všechny jsou univerzální na jakýkoli
typ staveb.
Z nejuniverzálnějších a vysoce propracovaných
(včetně řešení detailů) uveďme kanadský patentovaný
způsob vyráběný dnes již i v Čechách -
stavebnicový systém fasád Novabrik®. Je vhodný
na jakýkoli typ stavby: počínaje zděnými, přes
kamenné až po kovové a kombinované konstrukce.
Výjimkou jsou (podobně jako u ostatních systémů)
památkově chráněné budovy.
Vysvětlivky:
1) omezené hydroizolační vlastnosti;
stavebně musí být zajištěno spodní
přisávání vzduchu a vrchní odvod
vzduchu
2) pouze se stavební úpravou vybudování
přisávacích a odsávacích otvorů
3) pouze za použití tepelně-izolační
vložky
4) životnost ovlivňuje intenzita
následných oprav prasklin a ochranných
nátěrů
5) životnost ovlivňuje agresivita
odvětrávané vlhkosti, která postupně
zanáší póry omítky
6) nutné použití speciálních barev
7) zvýšené požární nebezpečí a únik
jedovatých plynů
8) pro tepelný odpor R 3,0 m?kW-?
Ve vyspělých státech Evropy
(včetně států zařazených do EU,
ale také třeba na Ukrajině, musí
být před zahájením stavby či
rekonstrukce budov zpracována
tzv. tepelná bilance. To u svislých
obvodových stěn nařizuje tepelný
odpor min. R = 3 m?kW-?. Navíc
musí být dům či budova vybaveny
dvěma na sobě nezávislými
topnými systémy. U novostaveb
jsou obvodové stěny navrhovány
jako sendvičové. Pro konstrukci
nosného skeletu se používají železobetony,
ocel, dřevo nebo beton.
Pláště budov se izolují v maximální
míře za použití minerálních
izolací. Venkovní fasáda je odvětraná,
difuzně otevřená s dlouhou
životností. Tloušťka sendviče je
maximálně 300-350 mm.
Snížením tloušťky obvodového
zdiva lze dosáhnout také zvýšení
obytné plochy oproti klasické zděné
technologii, kde je tloušťka zdiva
cca 550 mm (zdivo + izolace).
U průměrného rodinného domu
s délkou obvodového zdiva 50 m lze
zvýšit obytnou plochu až o 10 – 12,5
m2. Při současné ceně pozemků,
kterou musí investor zaplatit, je to
nezanedbatelný faktor.
Vzhledem k členství naší země
v EU můžeme předpokládat, že opatření,
která vedou ke snížení plýtvání
energií pro výrobu tepla, zasáhnou
i naši republiku, a to ruku v ruce
s návazností na ekologické dopady.
/fa/