Vítěz polských parlamentních voleb, konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), si za jeden z hlavních úkolů předsevzala „záchranu uhelného průmyslu“, který by měl zůstat páteří polské energetiky. Toto téma patřilo k nejdůležitějším v celé předvolební kampani. Uhelné odvětví kontrolované státem zaměstnává kolem 100 000 lidí, ale v roce 2001 to byl skoro dvojnásobek. Četné podniky doslova bojují o přežití. Ceny uhlí klesají, neboť poptávka po něm ve světě citelně polevila. Také proto, že jednotlivé energetiky sází na nefosilní vstupy. Kompania Weglova (KW), největší uhelná společnost nejenom v Polsku, ale v celé EU, potřebuje do konce března 2016 zhruba 700 mil. zlotých (v přepočtu kolem 4,2 mld. Kč). Jinak nebude mít na výplaty pro svých 40 000 horníků, ani na financování provozních nákladů. Co s tím může nová vláda dělat? Soukromé investory, ochotné zachránit KW, najde těžko. Podle médií je velice pravděpodobné, že ztrátový podnik budou muset na její pokyn držet nad vodou státní energetické společnosti, kupř. PGE, Tauron, Enea nebo Energa. Jejich účast na záchraně největšího uhelného podniku by mohla spočívat jednak v tom, že do něj kapitálově vstoupí nebo s KW uzavřou dlouhodobé kontrakty na dodávku paliva. Je docela možné, že nová polská vláda také zruší rozhodnutí své předchůdkyně nestavět po roce 2020 další uhelné elektrárny. Vítězná strana hodlá zřídit ministerstvo energetiky. „Bude odpovídat především za to, aby uhlí nadále sehrávalo v polské energetice klíčovou úlohu,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník Wprost Pawel Szalamacha, vlivný poslanec Práva a spravedlnosti. Nové ministerstvo bude mít na starosti plánovanou výstavbu dvou jaderných elektráren o celkovém výkonu 6000 MW. Předpokládá se, že první reaktor bude spuštěn až v roce 2029. Původně se operovalo s rokem 2020. Nový kabinet nebude vůbec nakloněn výstavbě velkých větrných farem. Vedení PiS argumentuje, že nepřijatelným způsobem hyzdí krajinu. Pokud jde o zemní plyn, Polsko bude nadále usilovat o snížení závislosti na dovozu z Ruska. Opačný přístup Británie S trendy na posílení podílu uhlí v polské energetice ostře kontrastuje rozhodnutí nového britského kabinetu: do 10 let hodlá uzavřít všechny zbývající uhelné elektrárny na ostrovech. Jejich přibližně třetinový podíl v národním energetickém mixu hodlá substituovat intenzivnější exploatací jaderné energie a zemního plynu. Omezení spotřeby uhlí pro energetické účely umožní Britům také eliminovat stávající objemy emisí oxidu uhličitého a prašných částic. Intenzifikace jádra a plynu však nebude levná. Odstavování nejstarších uhelných kapacit v minulých letech a podpora nefosilních zdrojů se promítla do vývoje maloobchodních cen energií a také do zvýšeného počtu odstávek v dodávkách proudu z titulu dočasně omezených produkčních kapacit. Přesto je Cameronův kabinet pevně rozhodnut vysoké subvence na nefosilní zdroje rázně zkrátit a aktivně hledat nové efektivní technologie. /aa, ex/
