Kolik společnost Tesla vyrobí modelů a s jakými typy baterií, se obvykle zjišťuje poměrně obtížně. Ve své poslední čtvrtletní zprávě firma ovšem alespoň uvedla zajímavou informaci, že „téměř polovina“ v tomto období vyrobených vozů měla baterie „lithiumželezo- fosfát“, které se označují anglickou zkratkou LFP. Zprávu ovšem poněkud zastínily velmi dobré výsledky automobilky, jejíž tržby v prvních třech měsících letošního roku narostly meziročně o 81 % na 18,8 miliardy dolarů. A samozřejmě také peripetie Muskovy koupě sociální sítě Twitter.
Jak uvádí výroční zpráva Tesly, v Muskem vedené firmě se z LFP (LiFePO4 — lithium iron phosphate) baterií stává běžná záležitost: „V současné době se baterie LFP používají ve většině našich standardních produktů pro vozidla a také v komerčních aplikacích pro skladování energie. Díky našim energeticky účinným motorům může Model 3 s baterií LFP stále dosahovat dojezdu 267 mil [cca 430 km — pozn. red.] podle EPA.“ Tesla je totiž v popředí snahy tento typ baterií dostat i na trhy, kde se dnes neobjevují. Musk v posledních letech mnohokrát zopakoval, že Tesla plánuje přesunout více elektromobilů na baterie LFP, aby se zbavila alespoň částečně závislosti na niklu a kobaltu. „Je to dobře, protože železa je na světě dost,“ řekl Musk v červenci 2021 před novináři o přechodu na nový typ článků. Podle přehledu trhu s elektromobily, který zveřejnila agentura Reuters, není Tesla ve své podpoře baterií LFP sama. Více než tucet společností údajně zvažuje, že v příštích třech letech postaví ve Spojených státech a v Evropě závody na výrobu LFP bateriových článků. A od té doby se změna bude pravděpodobně pouze zrychlovat. Například začínající výrobce elektromobilů Fisker poznamenal, že plánuje použití baterií LFP pro své vozy SUV nižší třídy. Generální ředitel Henrik Fisker uvedl, že společnost jedná s dodavateli článků ze Spojených států, Kanady nebo Mexika. Fisker vychází z předpokladu, že baterie LFP jsou ideální pro vozidla, která používají obyvatelé měst. „Pokud nikdy neopustím Los Angeles, neopustím San Francisco, neopustím Londýn … myslím, že právě v tomto případě se baterie LFP hodí opravdu dobře,“ řekl.
Levné a těžké „Železité“ akumulátory LFP mají nižší energetickou hustotu (jinak řečeno, poskytují při stejných rozměrech baterie kratší dojezd), jsou však levnější. Železo v nich nahrazuje dražší materiály, jako je nikl, mangan nebo kobalt. A jak velmi pravděpodobně už víte (viz například článek na str. 17), kobalt se používá v katodě baterií, obvykle v kombinaci s niklem a manganem v podobě materiálu známého jako NMC, který tvoří základ většiny dnešních lithiových článků. Kobalt je z těchto materiálů nejdražší, navíc je dnes jeho produkce vázána na problematickou těžbu v Kongu. I proto se většina výrobců snaží zbavit se v první řadě právě kobaltu. V minulosti byly v NMC ve stejném poměru 1 : 1 : 1 nikl, mangan a kobalt. V posledních letech ovšem tvoří velmi častou většinu materiálu výhradně nikl (někdy téměř 90 %) a kobaltu je cca 5 % nebo méně. Články s vysokým obsahem železa byly jednu dobu považovány kvůli nízké energetické hustotě, alespoň co se elektromobility týče, tak trochu za „slepou uličku“. Na začátku roku 2021 stále tvořily méně než 10 % všech dodaných Li-ion článků. Ovšem podle analytiků se množství do výroby článků v druhé polovině roku 2020 meziročně zvýšilo několikanásobně a další růst bude následovat. Mají totiž zásadní výhodu v ceně. /jj/
