Politici by se měli více vzdělávat a starat se o naší budoucnost

Je podivné, jak před letošními parlamentními volbami většina lídrů všech politických stran pohrdla voliči při výkladu svých cílů v oblasti vzdělávání, ekonomiky a technického rozvoje našeho státu. Převážně o voliče soutěžili nabídkou co nejnižších daní a navrhováním různých sociálních přídavků rodinám voličů. Nečekaným překvapením je důsledek této štědrosti. Schodek předpokládaného státního rozpočtu pro rok 2007 ve výši 88 mld. Kč by při splnění jen části představ politiků v příštím roce stoupl o několik desítek miliard. Většina politiků skutečně neví, s jakými problémy je spjato zvyšování životní úrovně a jak docílit zvyšování hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu. Vzdělaní ekonomové jsou přesvědčeni, že je pro nás nejvhodnější rozvoj průmyslu, především se zvyšováním konkurenceschopné produkce sofistikovaných výrobků vyznačujících se velkou přidanou hodnotou. Výzkum, vývoj a produkci takových výrobků lze však rozvíjet jen s účastí dostatečného počtu vysoce kvalifikovaných pracovníků. Proto je neoddělitelnou částí těchto snah i rozvoj odborného školství, zejména technických vysokých škol, a též středních odborných škol. Rozhodně jde o číslicovou počítačovou techniku, automatizaci, nové materiály a další obory prodělávající velké změny. To všechno se děje v souvislosti s rychlým světovým pokrokem. Budovat vzdělanostní společnost (knowlidge society) je tedy stěžejní a dlouhodobý úkol pro všechny politické strany. Nevíme však, jak vedoucí činitelé politických stran tento úkol chápou, jak jej mohou pozitivně ovlivňovat, když se většinou starají jen o svou budoucnost často i prostřednictvím různých budovatelských akcí. Vysokou vzdělanost členů vlády a jejich spolupracovníků by voliči určitě přivítali. Poněkud komicky působí nekompromisní antikomunismus z úst některých špičkových politiků, kteří kdysi o svou kariéru pečovali aktivní účastí v této straně, či její aktivní podporou z mládežnických organizací. CHYBÍ ZKUŠENÍ TVŮRČÍ PRACOVNÍCI Co nejdříve by se u nás měla zdokonalit kritéria výběru témat průmyslového výzkumu a vývoje podporovaného ze státního rozpočtu a kvalifikovaně popsat ekonomické a politické cíle využití v průmyslu. Na tomto projektu a jeho by se neměli podílet jen úředníci, kteří desítky let plánují, organizují a hodnotí z vysokých pozic s nedefinovanou odpovědností technickou a vědeckou činnost, aniž by se kdykoliv osvědčili v tvůrčí technické práci a pravděpodobně už také ztratili skutečný kontakt s problémy moderní techniky. Soudobý technický pokrok je ve světě limitován nedostatkem kvalitních inženýrů pro konstrukci, vývoj a aplikovaný výzkum i nedostatkem vědeckých pracovníků pro základní výzkum. Do popředí zájmu státu se dostává kvalita a konkurenceschopnost zavedených produkcí, zaměření a objem odborného školství. U nás je tento problém naléhavější, než v průmyslových státech EU. Trvale méně preferujeme státní podporou aplikovaný výzkum v porovnání s výzkumem základním. Na našich technických vysokých školách překvapují rozdíly v postavení jednotlivých kateder. Máme katedry plně vytížené aktivní spoluprací se zahraničními technickými univerzitami nejlepší pověsti i se špičkovými zahraničními ústavy a podniky i českými spolupracujícími firmami. Příkladem mohou být aktivity Katedry kybernetiky z ČVUT Praha, na jejíž dveře klepou se žádostí o spolupráci nejváženější zahraniční výzkumné a vědecké organizace z Evropy i ze zámoří. Existují však i katedry omezující se pouze na plnění předepsaných pedagogických povinností bez aktivní spolupráce s odborným vnějším světem. Po dlouhé roky zanedbávané úsilí o vybudování moderního inovačního prostředí je provázeno nerespektováním naléhavé potřeby změnit postavení technické inteligence ve společnosti. V technicky vyspělých státech pochopili, že věda a technika nepřinášejí v současné době jen technický pokrok, ale i politickou a ekonomickou stabilitu země. Největší podíl produkce high - tech převyšuje v USA, Japonsku a Německu 20 %. V České republice jsou to přibližně 3 až 4 %. VYUŽIJME VŠECH MOŽNOSTÍ KE ZRYCHLENÍ TECHNICKÉHO ROZVOJE Argumentace lídrů jednotlivých politických stran je často poznamenána neznalostmi situace v naší zemi. O reálných možnostech zvyšování státního rozpočtu konkrétními opatřeními např. změnou legislativy, která brzdí spolupráci podniků a vysokých škol, se hovořilo jen výjimečně, přestože má tato problematika často rozhodující význam pro zvyšování technického pokroku. Výsledky voleb by měly odstranit administrativní problémy při zavádění výzkumu na technických vysokých školách a technologických centrech a usnadnit spolupráci technických vysokých škol s podniky. Náš technický rozvoj je neblaze poznamenán procesem privatizace průmyslu v 90. letech, který likvidoval i jeho světově konkurenceschopnou část. V té době nastoupil do vedení mnoha podniků management s jinými zájmy než zvyšovat efektivnost vlastních podniků. Šlo především o to, vytěžit z podniků co největší krátkodobý prospěch. Někteří politici dodnes považují tehdejší způsob privatizace za jediný možný a s nostalgií jej obhajují. Rozhodující podíl na pomalém odstraňování vysoce ztrátových následků z tohoto období mají naše minulé vlády a zejména orgán vlády Rada vlády pro výzkum a vývoj. Ta měla trvale vypracovávat koncepci rozvoje výzkumu a vývoje podporovaného ze státního rozpočtu a tedy do značné míry i koncepci našeho průmyslu. FINSKO NÁŠ VZOR Obdoba naší Rady vlády pro výzkum a vývoj velmi úspěšně působí ve Finsku. Nazývá se Rada pro vědu a technologie (STPC) a má excelentní složení. Řídí ji premiér, členy jsou ministři rezortů, kteří mají co dělat s technickým rozvojem a financemi, vědci s prokazatelnými výsledky ve vědecké práci a úspěšní zástupci průmyslu a podniků. STPC byla založena počátkem 60. let a její složení zaručuje, že návrhy jsou realizovány. Především působením této rady se změnilo Finsko pouze s rozvinutým dřevozpracujícím průmyslem na zemi s rozvinutou mikroelektronikou, informační a počítačovou technikou a moderní strojírenskou výrobou. O tom, že největší světové koncerny musí s finskou technikou počítat svědčí v minulých týdnech ohlášené sloučení divizí finského gigantu Nokia a německého špičkového koncernu Siemens založením podniku Nokia Siemens Networks na výrobu zařízení pro telekomunikační sítě. V novém podniku bude pracovat 60 000 zaměstnanců a roční tržby přesáhnou 16 miliard eur (téměř 450 miliard korun). V České republice by Rada vlády pro výzkum měla trvale pracovat na koncepci rozvoje výzkumu a vývoje podporované ze státního rozpočtu a sledovat její využití v produkci. Samozřejmým předpokladem je sledování a podpora marketingového uplatnění produkcí na světovém trhu, jehož liberalizace se neustále rozšiřuje. PRŮMYSL, JEHOŽ ROZVOJ BYCHOM MĚLI PROSADIT Jde např. o řízení rozvoje leteckého průmyslu v prostředí se silnou celosvětovou konkurencí. Po skvělé minulosti exportu našich sportovních, malých dopravních a vojenských letadel téměř do celého světa se dostavila krize hrozící téměř úplnou likvidací našeho leteckého průmyslu s významným přispěním leteckých společností Boeing a Ayeres Corp., které náš letecký průmysl měly povznést. Vlivy poškozující náš letecký průmysl byly z větší části pacifikovány. Některé z poslední doby (plán výroby stíhaček pro naší armádu, nevysvětlená chyba ve vývoji malého dopravního letadla Ae270 Ibis) nepříznivě ovlivňují osud Aera Vodochody. Máme však možnosti prosadit se na světovém trhu dalšími výrobky. Zatím se tak děje především ultralehkými sportovními letadly tzv. ultralighty, kterých je exportováno přibližně 300 ročně. Pro export jsou vyráběna i oblíbená sportovní letadla Eurostar a Sportstar. Koncem příštího roku je možno očekávat úspěch certifikovaného komerčního a sportovního letadla Cobra a malého dopravního letadla EV-55 připravovaných pro výrobu v moravském podniku Evektor. První místo v exportu z hlediska současného přínosu pro náš státní rozpočet zaujímá výrobce osobních automobilů ŠKODA. Jeho spojení se známým německým výrobcem automobilů VW přineslo po počátečních problémech nečekaný úspěch v pronikání na trh ve východní Evropě, v Rusku a nyní i v Indii a dalších asijských státech. Velmi pozitivní roli ve zvyšování našeho státního rozpočtu mají vítaní zahraniční investoři, kteří k nám vstupují zejména v poslední době s programy náročných produkcí, a též i s programy výzkumu a vývoje. Příkladem může být americká firma Honeywell. Při popisu pozitivních efektů provázejících náš současný ekonomický a politický vývoj je třeba ocenit náš vstup do EU, který otevřel podmínky pro účast našeho výzkumu a vývoje na řešení evropských výzkumných úkolů, kde jsou vítány kroky, které jsou pro řešení těchto úkolů přínosem, třeba zapojením našeho leteckého výzkumu do dominantních leteckých výzkumných úkolů Unie. Získáváme lepší pozici pro export letadel i dalších výrobků do států EU. Ke sbližování našeho a evropského letectví přispívá i působení desítek absolventů Leteckého ústavu strojního inženýrství v Brně a Odboru letadel na ČVUT v Praze v leteckém průmyslu Francie a Německa. Naše ekonomické postavení v EU oznámil před několika týdny Eurostat (statistický úřad EU). Předstihli jsme Portugalsko vykazující 71 % průměru hrubého domácího produktu (HDP) EU na obyvatele. Takto definovaný HDP stoupl u nás na 73 % a jsme na 17. místě v EU. Velikostí HDP se blížíme Slovinsku s 80 a Řecku s 82 %. Za námi výrazně zaostávají naši sousedé - Slovensko vykazující HDP 55 a Polsko 50 %. Je obtížné vysvětlit si záporný postoj některých našich politiků k účasti České republiky v EU, zvláště když jejich důvody jsou malicherné a poškozují nás. ING. JIŘÍ ČERNOHORSKÝ, DRSC.