V úterý 1. dubna ve 3 hodiny 46 minut našeho času odstartovala společnost SpaceX další průkopnický kosmický let — první s lidskou posádkou, který oblétal Zemi nad jejími póly. Šlo o soukromou misi čtyř vesmírných nováčků na palubě osvědčeného Crew Dragon Resilience, nazvanou Fram2. „Zas mne to táhne o kus dál, zas nemám doma nikde stání, desítky důvodů si sháním, už abych na cestu se dal... tak naposled ti zamávám, z paluby modré lodi Fram,“ napadnou maně člověka slova písničkáře Wabiho Daňka z baladické písně Fram. Je o člověku, kterého zvídavý nepokoj žene do neznámých dálek, třeba do polárních pustin. Netuším, zda milionář čínského původu Chun Wang z Malty, amatérský polární badatel, který kosmické misi Fram2 velí, zná slova Wabiho písně, natož Wabiho vůbec, ale rozhodně je posedlý touhou Fridtjofa Nansena či Roalda Amundsena, mužů, kteří na konci 19. a počátkem minulého století riskovali životy při dobývání severního a jižního zemského pólu — ano, na „modré lodi“ jménem Fram. Wang je milovník ledových plání, ale v tom není sám, jak uvidíme ze složení posádky. I proto je mise Fram2 pojmenována podle Nansenovy lodi, která dobyla severní i jižní pól a dostala se do míst, kam před ní žádná dřevěná loď nedoplula. Polární škuner Fram se díky tomu stal jedním ze symbolů Norska. Když v roce 1935 po své poslední plavbě zakotvil v Oslu, postavili kolem něj muzeum. Nadšenec Wang se nejen v létě 2023 vypravil mezi ledové kry severního pólu, ale zorganizoval a zaplatil i „polární“ výpravu kosmickou. Samozřejmě, v roce 2025 měl za zády Elona Muska a jeho kosmické lodě Crew Dragon a raketu Falcon 9. „Draku, jménem týmu Falcon jsme poctěni, že vás můžeme bezpečně dopravit na vaši polární oběžnou dráhu,“ popřál novopečeným astronautům Bill Gerstenmaier, viceprezident pro stavbu a spolehlivost letu ve SpaceX (do 10. července 2019 tzv. přidružený administrátor NASA pro pilotované lety), krátce po oddělení kosmické lodi od nosné rakety. Ta ještě 10 minut pomocí vlastních motorů mířila na polární dráhu. Mimochodem, dosavadní pilotované mise využívaly zemské rotace, tedy dráhy mířily od západu na východ, čímž svíraly nižší úhel sklonu vůči rovníku. Například ISS drží sklon k rovině rovníku zhruba 53° a její „obyvatelé“ samozřejmě také. Rekord doposud držel někdejší Sovětský svaz s letem lodi Vostok 6 pod úhlem 65° v roce 1963. Polární oběžná dráha má vůči rovníku sklon 90°. „Užijte si výhledy na póly,“ dodal Gerstenmaier. „Pošlete nám nějaké fotky a naše srdce a mysl budou létat s vámi, až budete přelétat póly. Přeji krásný let!“
Kosmičtí polárníci
„Dnes se stáváme 681. člověkem, který letěl nad Kármánovou linií (ta označuje hranici kosmického prostoru a Země), a 626. člověkem, který obletěl Zemi,“ uvedl Wang v příspěvku na síti X krátce po dosažení oběžné dráhy. Upřesnil nám tak počet lidí, kteří si mohou říkat astronauti. To je v pravdě zajímavé, ale cílem cesty, jak řekl, je také „posunout hranice poznání a sdílení znalosti“. Spolu s Wangem byli na palubě i norská filmařka Jannicke Mikkelsenová, německá výzkumnice v oblasti robotiky Rabea Roggeová a australský průvodce po polárních oblastech Eric Philips. Výběr nebyl náhodný. Jak už víme, velitelem a donátorem Fram2 je maltský kryptoměnový magnát čínského původu Chun Wang. V roce 2011 spoluzaložil společnosti F2pool, která koordinuje počítačové sítě pro těžbu bitcoinů, a Stakefish, patřící mezi největší fondy pro těžbu bitcoinů a poskytovatele sázek na Ethereum. „O vesmír jsem se zajímal od velmi mladého věku... a poprvé může soukromá osoba plánovat a navrhovat svou vlastní, velmi osobní misi,“ řekl Wang už loni CNBC. „Snažíme se, aby byly dveře do kosmu širší a aby lidé cítili, že každý může mít svou vlastní, velmi osobní vesmírnou misi.“ Norská filmařka Jannicke Mikkelsenová (první Norka ve vesmíru) startovala jako velitel lodi. Měla dohlížet na letové operace vysoce automatizovaného Dragonu v tzv. „dynamických fázích“ letu, zejména při startu, manévrech a přistání. Její specialitou je práce v náročných prostředích, jako je Arktida a otevřený oceán. Jannicke žije na Špicberkách, kde se specializuje na vývoj technologií nové generace pro filmy natočené v odlehlých a nebezpečných prostředích, jako je Arktida, na oceán, letectví a vesmír. V roce 2019 také sloužila jako specialistka na užitečné zatížení pro misi One More Orbit, která obeplula zeměkouli přes severní a jižní pól na oslavu 50. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci. „Jako filmař jsem dlouho snila o těchto možnostech ve filmu. Nyní krok za krokem měníme tyto sny ve skutečnost,“ uvedla Jannicke v prohlášení na webových stránkách Fram2. Pilotem mise byla Rabea Roggeová, německá inženýrka a vědkyně z Berlína. Specializuje se na robotiku a polární výzkum. V současné době pracuje na doktorátu v oboru námořní technologie na Norské technologické univerzitě. Mimochodem, i ona se na Fram2 zapsala do historie jako první astronautka své země. Její práce zahrnuje „vedení satelitní mise a výzkum oceánské robotiky v Arktidě, což odráží její závazek rozvíjet technologie v polárních oblastech i ve vesmíru“. A tak se ocitla také v posádce Fram2. „Jsem polární dobrodruh, který se věnuje prozkoumávání rozlehlých a rozmanitých ledovců, jež jsou typické pro naše polární oblasti. Moje outdoorová kariéra trvá více než 40 let, během nichž jsem profesionálně pracoval jako outdoorový pedagog, sponzorovaný polární dobrodruh a průvodce polární expedice IPGA. Jako dobrodruh jsem navštívil všechny kontinenty na Zemi, často jsem vedl lehké a soběstačné expedice do odlehlých oblastí. Byl jsem průkopníkem čtyř nových variant tras jižního pólu a byl jsem prvním Australanem, který spolu se společníkem Jonem Muirem lyžoval na severním i jižním pólu, což jsou místa, která jsem od té doby navštívil tucetkrát jako polární dobrodruh a průvodce,“ píše na svém webu Eric Philips. „Díky svým zkušenostem jsem vyvinul alternativní a vysoce efektivní způsoby cestování v polárních oblastech. V roce 1995 jsem dokončil přelet Grónska z moře na moře a jednu z prvních polárních expedic, při které jsem použil řiditelné draky, a osvojil jsem si používání specializovaných plastů při konstrukci zařízení specifických pro polární pole...“ Tento muž je spoluzakladatelem Mezinárodní asociace polárních průvodců a spolutvůrcem klasifikačního schématu polárních expedic, které mu vyneslo mezinárodní uznání a respekt. Není divu, že také on byl Chun Wangem přizván k expedici Fram2. Žije ve australské Victorii se svou ženou Susy a dětmi. „Strávil jsem velkou část svého dospělého života v polárních oblastech, takže je to neuvěřitelná příležitost podívat se na Arktidu a Antarktidu z vesmíru, zejména na Antarktidu, která bude v tomto ročním období plně osvětlena,“ konstatoval.
Nejde jen o výlet
Fram2 je 6. letem realizovaným pro soukromé astronauty (včetně započítání výprav společnosti Axiom na ISS), v tomto případě organizovaný společností SpaceX. Původně měla mise odstartovat už na podzim loňského roku, ale známé události kolem neúspěšného zkušebního letu kosmické lodě od Boeingu Starliner zamíchaly s pořadím startů nejen v případě SpaceX. „Turisticky“ upravená loď Resilience s průhledným poklopem na špici byla k vyslání amatérských astronautů do vesmíru použita potřetí, osvědčila se už při misích Inspiration a Polaris Jareda Isaacmana, v současné době kandidáta na šéfa NASA. A co natolik inspirovalo dalšího „internetového“ miliardáře k polárnímu badatelství? Na předletové tiskové konferenci Wang mimo jiné uvedl, že ho k „polárnímu letu“ vedla jeho celoživotní zvědavost na polární oblasti. „Jako dítě jsem zíral na prázdné bílé místo ve spodní části mapy světa a přemýšlel, co tam je,“ vzpomíná. Ano, chtěl udělat něco unikátního s tím, že by přeletěl v kosmické lodi nad póly, což zatím žádní astronauti neabsolvovali. „Nechci opakovat stejný profil mise znovu a znovu, jako jsou například lety na Mezinárodní kosmickou stanici. Nemám zájem létat na ISS,“ konstatoval. A co si vzal do hlavy, také (díky svým kryptoměnovým milionům) udělal. A aby nešlo o pouhý výlet, připravila posádka spolu s odborníky ze SpaceX pro Fram2 22 experimentů, včetně lékařských, z osmi zemí. Sada užitečného zatížení zahrnovala mnoho zařízení, která pro tuto misi vybrala sama společnost SpaceX. „Když jsem si poprvé sedla s posádkou Framu a zeptala se jich, z jakého výzkumu budou nadšení, tak jsme našli spoustu věcí, které jsou v kosmu první a také nám pomohou na další cestě k průzkumu vesmíru,“ uvedla Marissa Rosenbergová, vedoucí inženýrka lékařského výzkumu ve SpaceX během webového vysílání při startu. Rozmanitý soubor experimentů sahá od pozorování polární záře přes testy zdraví posádky až po studium toho, jak rostou houby, konkrétně hlíva ústřičná, v mikrogravitaci. Experimenty mimo jiné zahrnovaly první rentgenový přístroj vyslaný do vesmíru, který byl použit k pořizování nejen lékařských rentgenových snímků posádky, ale také k provádění rentgenových kontrol zařízení. Experiment Brain Mapping čili „mapování mozku“ připravený Center for Space Medicine známé berlínské kliniky Charité využívá kombinaci technik pro zobrazení mozku, odběry krve a nově vyvinutou kognitivní testovací baterii pro hodnocení vizuálně-prostorových dovedností. Tato měření umožňují odhalit, co se děje s mozkem v kosmickém prostoru, ale také identifikovat biomarkery, jež mohou tyto změny signalizovat. Tyto údaje budou také souviset se schopností zpracovávat a vybavovat si prostorové informace, což je klíčové pro plnění složitých provozních činností i pro navigaci v neznámém prostředí, například při průzkumu nových planet. Díky využití jedinečné kombinace nejmodernějších technik zobrazování mozku, molekulárních markerů a inovativních měřítek kognitivní výkonnosti poskytne experiment klíčový dílek do skládačky podpory zdraví astronautů cestujících na Mars. A název této planety se v náplni mise Fram2 opakuje dost často. Další experiment totiž testoval zařízení, které umožňovalo cvičení posádky v omezeném objemu Dragonu např. při tradičním snížení průtoku krve do nohou. V kosmu se totiž vlivem beztížného stavu vytváří v lidském organismu tzv. malý krevní oběh, který cirkuluje v horní části těla, zatímco nohy zůstávají nedokrvené. Např. posádky sovětských orbitální stanic proto používaly speciální vakuové kalhoty, které pumpovaly krev do dolních končetin. U Fram2 šlo o experiment Blood Flow Restriction a Hytro, ve spolupráci s Sheffield Hallam University a Northumbria University. Tato studie mohla prokázat přínosy metody BFR během cvičení v lodi s pasivním (hytro) a aktivním systémem (delfi), a pokud by se ukázalo, že je účinná, umožnila by astronautům udržet zdraví svalů a kostí například i během dlouhých letů na Mars. Z dalších experimentů zmíním ještě Crew Resilience plánovaný University of Bergen zaměřený na to, jak dynamika vztahů mezi členy posádky souvisí s individuální reakcí astronautů na stres a celkové pohodlí. Výzkum měl poskytnout důležitý pohled na optimalizaci složení posádek, výcvik a psychologickou podporu, což by ve výsledku podpořilo celkovou psychickou odolnost a efektivitu astronautů během budoucí mise na Mars. To studie Women’s Health využije test a aplikaci Hormona k analýze vlivu mikrogravitace a kosmického záření na ženský reprodukční systém. Autoři doufají, že pochopením vlivu vesmírných cest na reprodukční zdraví žen získáme přehled o krátkodobých a dlouhodobých účincích na jejich schopnost reprodukce ve vesmíru. To určitě zajímá plánovače dlouhodobých kosmických expedic a jistě i Elona Muska, který hodlá osídlit rudou planetu pozemšťany. Ale „pojďme ještě na houby“, tedy na již citovanou hlívu ústřičnou v rámci Mission MushVroom realizované s týmem Foodiq Global. Jde o první studii zaměřenou na pěstování hub v kosmickém prostoru. Hlíva ústřičná je přitom perfektní kosmickou plodinou, která může pomoci astronautům naplnit jejich nutriční potřeby během dlouhých kosmických výprav (třeba právě těch k Marsu). Zároveň uzavírá cyklus pěstování rostlin a pomáhá minimalizovat vstupní zdroje a odpad. Houby rychle rostou, každý den zdvojnásobují svou velikost a poskytují živiny, které se vyskytují napříč různými skupinami potravin, včetně jedinečné schopnosti vytvářet vitamin D. Úspěšné pěstování jedlých hub v kosmickém prostoru může způsobit revoluci v oblasti vesmírných potravin a přiblížit astronauty k chutné, výživné a udržitelné produkci potravin pro budoucí vesmírné mise. Závěrečný výzkumný experiment Capsule Egress připravený KBR [americká firma působící v oblasti vědy a technologií — pozn. red.] a NASA se v Johnson Space Center (JSC) uskutečnil až po přistání. Posádka se totiž vzdala typické lékařské a pohybové asistence, kterou obvykle používají astronauti po kosmickém letu, zatímco se jejich těla znovu aklimatizují na gravitaci. Pravda, nebyli v kosmu 286 dní jako „zapomenutá dvojice“ astronautů ze Starlineru Butch Wilmore a Sunita Williamsová, nicméně po přistání opustili kabinu sami, aby zjistili, jak mohou budoucí astronauti vystupovat z kosmických lodí při misích na Měsíc a dále. „Když přistanete na Měsíci, na Marsu nebo na povrchu jakékoli planety, nebude tam žádný záchranný tým, který by vás přivítal,“ řekla Rosenbergová. „Opravdu chceme pochopit, čeho jsou posádky schopny hned po přistání.“
Návrat na západní pobřeží
Mise Fram2 je 3. zcela amatérskou výpravou do kosmu. Zatímco při letech na ISS provozovaných SpaceX a společností Axiom požaduje NASA, aby byl v kabině alespoň jeden profesionální astronaut (viz např. nadcházející let Ax-4 s posádkou z Indie, Polska a Maďarska, které bude opět velet Peggy Whitsonová, americká biochemická výzkumnice a astronautka pracující pro Axiom Space — v roce 2018 odešla z NASA, během svých misí strávila ve vesmíru v součtu 675 dní, více než kterýkoli jiný Američan nebo žena). Při startech v kompetenci SpaceX bez návštěvy ISS létají, po příslušném výcviku, jen amatéři. Ne nadarmo Jannicke Mikkelsenová prohlásila „... jako velitel lodi se musíte naučit, jak mluvit s Dragonem a jak Dragon mluví s vámi...“ Zřejmě se jí domluva s kosmickou lodí podařila. Předchozí „amatérské“ lety Inspiration4 a Polaris Dawn absolvoval jak známo (snad) budoucí šéf NASA Jared Isaacman — a to ve stejné lodi. Není bez zajímavosti, že Resillience s misí Fram2 přistává nikoliv v Atlantiku jako mise předchozí. Je prvním návratem Crew Dragonu do vln Pacifiku u kalifornského pobřeží. Všechny předchozí mise přistávaly u pobřeží Floridy. SpaceX oznámila změnu v plánech na přistání loni v červenci, aby zabránila opakování nekontrolovaného návratu trosek servisní sekce Dragonu, který je odhazován před zážehem při vstupu do atmosféry. V předchozích letech části sekce přežily návrat a dostaly se na zem v oblastech od Austrálie přes Severní Karolínu až nejnověji po Maroko. Od mise Fram2 proto Dragony budou provádět deorbitální zážeh s připojeným servisním modulem a teprve poté jej odhodí. „To zaručuje, že poletí kontrolovaným způsobem. Víme docela přesně, kam dopadne,“ prohlásil Jon Edwards, viceprezident Falcon and Dragon ve SpaceX, na předstartovní akci. Přesunutí přistání do Kalifornie zajistí, že všechny trosky spadnou do oceánu. Pro SpaceX to znamená návrat do Kalifornie, která hostila přistání nákladních lodí Dragon první generace. Polárníci Fram2 tak přistáli do teplých vod pacifického pobřeží. Třeba se potřebovali alespoň trochu zahřát. /Stanislav Kužel/
