V dnešní době se čím dál větší pozornosti těší vakcíny pro léčbu rakoviny imunoterapií založené na virových částicích. Jejich vývoj je však stále velmi komplikovanou záležitostí. Tým badatelů finské University of Helsinki vytvořil novou platformu umožňující vyvíjet nanovakcíny založené na upraveném onkolytickém, tedy rakovinné buňky likvidujícím adenoviru. Takové viry se dnes standardně používají ve vývoji imunoterapií. Mohou infikovat a zničit buňky nádoru, ale zdravé buňky nechají na pokoji. Platformu označovanou jako ExtraCRAd tvoří onkolytický adenovirus, který je obalen v umělé membráně, odvozené od buněčné membrány nádorové buňky. Jak uvádí jeden z vedoucího týmu tvůrců nové platformy pro nanovakcíny Hélder Santos, ExtraCRAd představuje praktickou a pokročilou technologii sázející na propojení onkolytického viru s membránou nádorových buněk. Tato platforma by mohla posloužit jako základ pro novou generaci personalizovaných protinádorových vakcín. Právě použití umělé membrány odvozené z buněk nádoru představuje nový a kreativní přístup, který by se mohl stát účinnou zbraní v léčbě i prevenci řady nádorových onemocnění. Výsledky prvních experimentů jsou velmi slibné. Částice nanovakcíny ExtraCRAd zdatně infikují a ničí nádorové buňky jak v buněčných kulturách, tak i u zvířecích modelů lidských nádorových onemocnění. Rovněž se ukazuje, že nanovakcína působí proti agresivním melanomům a nádorům plic, jak při léčbě imunoterapií, tak také jako prevence. V experimentech nanovakcína ExtraCRAd vytváří velmi specifickou imunitní odpověď, která cílí na buňky nádoru. Septický šok, který mohou vyvolat závažné infekce nebo jiné komplikace spojené s imunitním systémem, je stále významnou příčinou úmrtí pacientů v nemocnicích. Navzdory pokroku v medicíně jsou naše možnosti v léčbě sepse jen omezené. Yizhou Dong z americké Ohio State University a jeho spolupracovníci vymysleli postup, který umožňuje posílit imunitní systém v boji proti rozvinutému septickému šoku. Ten zahrnuje lipidové nanočástice, jejichž významnou složkou je vitamin C. Nanočástice pak následně slouží k posílení výkonu specializovaných bílých krvinek, makrofágů, v boji proti bakteriální infekci. Makrofágy je přitom možné napěstovat z buněk kostní dřeně, které lékaři získají z těla pacienta. Badatelé vyvinuli vitaminové nanočástice tak, že velmi efektivně transportují molekuly mRNA, tedy ribonukleovou kyselinu, podle které buňka vyrábí proteiny. V tomto případě použili mRNA, která je receptem pro antimikrobiální peptid a signální protein. Jakmile se tato ribonukleová kyselina dostane do makrofágu, zajistí, že se v organelách těchto bílých krvinek nahromadí velké množství molekul antimikrobiálního peptidu. Makrofágy jsou za normálních okolností vcelku úspěšnými lovci bakterií. Vitaminové nanočástice s receptem na antimikrobiální peptid a signální protein z nich ale udělají doslova terminátory bakterií. Tělo pacienta tak dostane šanci rychle se vypořádat s nebezpečnou infekcí a tím pádem i se septickým šokem. Experimenty na buněčných kulturách a laboratorních myších napovídají, že by tento postup mohl významně usnadnit léčbu život ohrožujících infekcí spojených se septickým šokem. /sm/
