Ideologové neoliberalismu si rvou
vlasy, jiní zarputile mlčí, nemajíce
vysvětlení pro pád amerického bankovního
systému, který jako rakovina
rozloží s největší pravděpodobností
celé světové hospodářství. Hovoří se
otevřeně o nenažranosti bank. Zatím
jen těch amerických. Pro mnohé téměř
zapomenuté slovo znárodnění, byť
v praxi fungující pod jinými hesly vždy,
když je třeba uklidit zapáchající omyly,
je znovu ve slovníku „sprostých slov,“
jak nedávno napsal jeden stratég české
banky. (Už ten titul!)
Ideologie se rozchází se skutečností.
Ideologie je vždy omyl. Lidské
společenství se musí v nejbližší
budoucnosti vyrovnat i s většími
pohromami: přelidnění, chudoba,
agresivita plynoucí z mnoha zdrojů
nerovnováhy, suroviny a čistota prostředí.
Tisíckrát se to nemusí někomu
líbit, ale i volný tržní systém může
fungovat jen pod určitými pravidly
a s ohledem na přírodní limity. Že je
to útok na svobodu? Svoji svobodu
jsme ztratili díky ideologii peněz.
Pravidla lidského konání nejsou
určována výhradně penězi, jak se
nám v posledních letech snažili
namluvit, ale došlo na slova Václava
Havla, který se marně snažil
v tvorbě naší, české tváře budoucnosti
připomenout nějaké vyšší lidské
principy, jež vytahujeme zpravidla
jen při popisu hrdinských činů
bláznivých vlastenců a humanistů.
(Nemluvím o vlastenectví pana
Langra ve vztahu k českým firmám
v případě lobbingu.) Jejich hodnotu
známe z kulturních dob, máme je
v sobě, ale mnozí se za ně stydí.
Na příkladu USA dnes vidíme,
že pravidla trhu jsou alfou a omegou
jeho fungování. Neoprávněné
ceny tepla v některých českých
městech dokazují, že volný trh pro
komodity tzv. monopolního typu
je pak naprostou utopií. Politika
prorostlá mafií, cudně se skrývající
před zraky veřejnosti, není
schopna vyřešit žádný společenský
problém, natož ekonomický i kulturní
růst. Debata o přijetí eura
na Sněmu průmyslu a dopravy na
MSV v Brně odkryla neschopnost
politiků stanovit jasné a zdůvodněné
ekonomické priority a přinesla
jen blekotání o tom, jak složitý je
to problém. Finanční krize není
jen krizí bank, ale má mnohem,
mnohem hlubší kořeny. Denně se
o tom přesvědčujeme a nemusíme
být občany USA. Jan Baltus
