Při hledání osobností v kalendáři historie světové vědy a techniky jsem v materiálech Matematického ústavu Slovenské akademie věd našel stručnou biografii dnes již zcela neznámého slovenského fyzika a pedagoga Adama Tomčániho, prvního světského profesora fyziky (přírodní filozofie) na Slovensku, žijícího na přelomu 18. a 19. století. Bylo to období prudkého spádu politických a hospodářských událostí, ale také dobou významných vědeckých objevů a technických vynálezů. Tento celkový pokrok vědy a techniky se zasloužil o vznik nové historické epochy, která je všeobecně nazývána průmyslovou revolucí. Byl tedy vrstevníkem Franklina, Cavendishe, Seebecka, Berselia, Coulomba, Thompsona – hrabě Rumforda, Daltona, Oersteda, Galvaniho, Volty a mnoha dalších pozoruhodných postav v dějinách přírodních věd na evropském i severoamerickém kontinentu. Adam Tomčáni se narodil roku 1755 v malé zemědělské obci Kamenové (okr. Topoľčany ) v nepříliš majetné zemanské rodině. Od roku 1778 studoval na univerzitě a později na zeměměřičském ústavu v Budíně matematiku a fyziku; zde se také stal krátce asistentem na Katedře mechaniky a přírodovědy (1790–1791). V letech 1791 až 1798 působil jako profesor fyziky na Akademii ve Velkém Varadíně (dnes rumunská Oradea), tři roky přednášel fyziku na Královské akademii v Bratislavě (1799–1801) a nakonec zakotvil jako profesor na Katedře fyziky a mechaniky strojů Královské uherské univerzity v Pešti (dnešní Budapešti). Zde jej také ve školním roce 1804/1805 učitelé a studenti oslovovali „spectabilis“, později i „magnificence“ (1823/1824). Jeho nástupce na katedře byl další významný uherský vědec pocházející ze Slovenska, experimentální fyzik a konstruktér Štefan Anián Jedlík (1800–1845), který se mimo jiné zabýval výzkumem elektromagnetických jevů. Tomčáni je především autorem řady na tehdejší dobu moderně pojatých vysokoškolských učebnic. Například v díle Institutiones physicae (1821–1822) zřetelně definoval jednotlivé oblasti fyziky a poprvé od ní oddělil astronomii a fyzický zeměpis jako samostatné obory. Nejvýznamnějším spisem je 355stránková monografie Dissertatio de theoria phaenomenorum electricitatis galvaniae (1809), první takto elektrochemicky zaměřené dílo nejen na Slovensku, ale v celém Uhersku. Zkoumal fyzikální a chemické vlastnosti elektrického článku, galvanické jevy v jednoduchých vodičích a v organických látkách. O svých experimentech jen velmi málo publikoval a většinu přístrojů zkonstruoval pouze jako názorné pomůcky k demonstračním pokusům; proto také jeho objevy zůstaly většinou bez povšimnutí. Význam této práce vystoupí ještě více do popředí, když si uvědomíme, že šlo o zcela novou vědní oblast, existující jen několik let. Z jiných aktivit prof. Tomčániho připomeňme jeho podíl na výzkumu následků zemětřesení v Uhersku. V roce 1802 společně s dalšími učenci navrhoval založení uherské přírodovědecké a lékařské společnosti, avšak tato iniciativa se nesetkala s porozuměním. Zemřel v Budapešti 24. července 1831. Jeho celoživotní dílo je důkazem toho, že fyzici a další přírodovědci působící v polovině 18. století ve střední Evropě dosahovali zcela srovnatelné evropské úrovně. Bohumil Tesařík
