Podle Organizace spojených národů se do roku 2050 očekává, že téměř 70 % všech lidí bude žít v městských oblastech, metropolích a velkých městech. To klade nové požadavky na výstavu a na dopravu, na zdravotnické služby, ale také na textilní materiály a inteligentní módní a funkční oděvy. Svou speciální akcí „Městské bydlení – město budoucnosti“ se těmto tématům věnovaly v polovině května veletrhy Techtextil a Texprocess ve Frankfurtu nad Mohanem. Vystavovatelé z celého světa však předvedli i celou škálu dalších inovací týkajících se jak textilních materiálů, tak jejich výroby a následného zpracování. Mezi novinkami jsme zaznamenali i některé senzace. Revoluce ve vláknech Digitalizace, jež zasáhla už nejrůznější průmyslová odvětví, se samozřejmě nemohla vyhnout ani textilnímu strojírenství. Veletrhy nastavily zrcadlo současnému stavu tohoto odvětví technických textilií a netkaných textilií a zpracování textilních a flexibilních materiálů. „Technické textilie jsou po celé Evropě jedním z nejsilnějších odvětví textilního a oděvního průmyslu, a jsou tak rozhodujícím hnacím motorem hospodářské síly průmyslu. Texprocess, se svými vysoce inovativními vystavovateli, je zároveň synonymem zpracování high-tech textilu, které se nikde jinde nevidí. Hovoříme zde o dopadu Průmyslu 4.0, což znamená hmatatelný a viditelný vývoj,“ konstatoval s uspokojením na setkání s novináři Detlef Braun, výkonný ředitel pořadatelské organizace Messe Frankfurt. S letošním počtem 421 vystavovatelů z Německa a 1 080 vystavovatelů ze zahraničí vzrostla míra mezinárodního obchodu Techtextil 2019 o 72 %. Mezi novými vystavovateli byly letos Brazílie, Srí Lanka, Nepál, Spojené arabské emiráty, Maroko a Tunisko. Zvýšil se také počet vystavovatelů z Turecka, Číny, USA, Tchaj-wanu a z České republiky. Odhaduje se, že technické textilie představují asi 30 % celosvětové textilní výroby. Celosvětový růst trhu se odhaduje na více než 4 % ročně, a to až na 198 miliard amerických dolarů do roku 2022. V Evropě tvoří technické textilie asi 17 % textilní výroby, což z nich činí jeden z nejdůležitějších pilířů evropského textilního průmyslu. Technické textilie představují 60 % obratu v textilním a oděvním průmyslu Německa. Technická vlákna se stále výrazněji uplatňují ať už v architektuře, automobilovém průmyslu, medicíně, módním průmyslu, nebo v ochranných oděvech. Návštěvníci mohli obdivovat dopravní kapsli vyrobenou z uhlíkových vláken z University of Technology společnosti Delft pro Hyperloop, ale také 3D textilie pro zlepšení akustiky vnitřních prostor, experimentální módní trendy z recyklovatelných materiálů a další novinky. Chytrá bunda Velkým magnetem pro laiky i odborníky byla smart bunda od firmy Lunative. Na první pohled na ní není nic neobvyklého, vypadá jako bluzon, který se hodí na diskotéku. Ale pak přijde překvapivý efekt: bundička se rozzáří stovkami barevných bodů – bezdrátovým přenosem! Jak přiznal Achim Pörtner (46), vývojář tohoto produktu, v látce je zabudováno 10 senzorů, které ovládají 50 světelných vláken. Nejde ale o módu. V popředí zájmu výrobce jsou především bezpečnostní aspekty. Takové oblečení se hodí například pro cyklisty, ale i pro chodce při snížené viditelnosti. Líbil se i Fallbag, což je ochranná vesta, která sice nesvítí, ale obsahuje airbag. Když člověk spadne ze žebříku nebo z lešení, zabrání prý nejhoršímu. Mezi trendy, které stále zvyšují svou oblibu, je oblečení na míru. Některé firmy předváděly budoucí vývoj: zákazník se naskenuje asi na deseti základních bodech, které charakterizují jeho postavu. Tím vznikne jeho digitální dvojník a na displeji pak návrhář může zkoušet různé variace, doslova módní kreace, měnit barvu i látku a zákazník si může vybírat. Výsledek pak software zpracuje do výrobního procesu tak, že na konci se zabalí hotové šaty – ušité skutečně na míru – a pošlou se zákazníkovi. NASA chce Boskovice Mezi expozicemi bylo letos hojně slyšet češtinu, protože na veletrhy zavítalo hodně zájemců z Čech. „Jsme čalouníci a přijeli jsme porovnávat,“ řekli tři mladí muži, kteří byli veletrhy nadšeni. Ale dodali: „Tady vidíme, jak jsme zaostali, tady se teprve seznamujeme s tím, kam nám svět utíká, jak se dá s moderní technikou vyrábět rychleji, kvalitně, s menší námahou a s menším počtem lidí, kterých je nedostatek.“ Českou republiku nereprezentovali jen návštěvníci, ale také vystavovatelé. Jedním z nejúspěšnějších je šicí technika pod značkou GARUDAN, jež je již vyvážena do více než 25 zemí světa. Firma je dnes největším východoevropským výrobcem a distributorem průmyslových šicích strojů. Společnost navázala na bohaté zkušenosti v oboru průmyslových šicích strojů, které se v Boskovicích vyrábějí od roku 1938. Její cíl je jednoznačný: zajistit zákazníkovi kompletní vybavení šicí dílny se zajištěním komplexního servisu a náhradních dílů z jednoho místa. Proto dodávají také střihárenskou a žehlicí techniku od ověřených světových výrobců. „Prezentujeme zde novou řadu programovacích šicích strojů elektronicky řízených, které obsahují některé zajímavé technické novinky podle přání našich zahraničních zákazníků,“ řekl nám Ing. Radek Toul, generální ředitel. „Především je to stroj na prošití supertěžkých materiálů, tedy do 15 mm, který jsme vyvinuli pro americký trh. Tyto stroje u nás koupila i Americká kosmická agentura NASA. Naše novinka se vyznačuje originálním řešením. Jedna japonská konkurenční firma nabízí sice něco podobného, ale nemá takovou délku stehu. Navíc náš stroj má ještě automatický odstřih nití. A už jsme zaznamenali vážný zájem jednoho nového zákazníka ze Skotska. Další novinkou je programovací elektronicky řízení šicí stroj, který má i ponornou pohyblivou tzv. patičku, to znamená, že dochází k pevnému stisku materiálu. Tuhle novinku jsme vyvinuli pro našeho japonského zákazníka, firmu Mizunu, jež vyrábí sportovní obuv.“ Domy z textilu Specializovaná show technických textilií a netkaných textilií, zaměřená především na zpracování textilních a pružných materiálů, ukázala úlohu, kterou mohou hrát textilie a textilní kompozity v budoucnosti měst. Vystavovatelé z celého světa ukázali na více než 500 m2, jak textilní inovace již zlepšují lidské soužití v městském prostředí. Jedná se především o uplatnění textilních materiálů ve stavebnictví a architektuře. Ostatně právě tři profesoři z Technické univerzity v Drážďanech obdrželi cenu German Future Prize za vynález z uhlíkového betonu. Ve Frankfurtu bylo zřejmé, že stavební materiál na bázi vláken má velký potenciál pro dalekosáhlé inovace v lehkých a pevných konstrukcích, stejně jako v pozemních, vodních a silničních stavbách. S poměrně nízkou hmotností na jednotku plochy a vysokou pevností v tahu začínají textilie soupeřit s osvědčenou konstrukční ocelí. První mostové konstrukce, fasádní prvky a brzy i budovy z tohoto materiálu se stanou Mekkou pro projektanty, urbanisty a stavební inženýry. V Sasku už vzniklo centrum kompozitního klastru C³ Carbon Concret, financované Spolkovým ministerstvem výzkumu, a probíhají přípravy na nové projekty s evropským či dokonce celosvětovým dopadem. Po prvních referenčních lávkách pro chodce, mimo jiné v Ronneburgu a Albstadtu, se nyní hovoří o vybudování prvního silničního mostu přes silnici S111 u Bautzenu (Budyšína) a postavení první budovy z uhlíkového betonu zvané „Cube“ nedaleko hlavního nádraží v Drážďanech. Po opláštění 246 m vysoké testovací věže společnosti ThyssenKrupp ze sklolaminátové tkaniny (PTFE) se chystají další „majáky“, jež budou ukazovat cestu příštím textilním konstrukcím. Textilní výzkum se v poslední době zabýval také dopadem na upevnění budov. Cílem je zpevnění betonových konstrukcí pomocí textilních výztuží odolnějších proti nárazům. Jak tedy může mít vliv odpružení materiálu na stěnu nebo roh domu, čím se rozptýlí výsledné tahové síly a zamezí náhlým trhlinám v betonu? Odpověď na tyto otázky hledá projekt Institutu ITM TU v Drážďanech, který byl také zastoupen na veletrhu. Textilní výztuže z vysoce výkonných vláknitých přízí jsou předurčeny pro tento multifunkční výztužný efekt. Zatím existují pouze příklady výztužných desek a dokumentují fakt, jak lze technické textilie integrovat do náročných aplikací. Textilní fasády Mezi novinky patří také fasády: například první dvojitě zakřivená betonová fasáda na světě s textilní výztuží „Curve- Tex“. Na jejím vývoji se podíleli tři partneři: firma Penn Textile Solutions, panelárna Stanecker (Paderborn) a Institut textilních technologií v RWTH Aachen (Cáchy). Nová lehká konstrukční fasáda, která je tlustá pouze 3 cm a váží tedy pouhých 80 kg místo obvyklých 270 kg, umožňuje větší variabilitu konstrukčních řešení a šetří až 80 % betonu a cementu. Nová fasáda s textilní výztuhou jako jádrem zvyšuje kreativní rozmanitost. Demonstrační fasáda u Staneckeru se skládá z dvanácti filigránových textilních betonových fasádních prvků. Jak může fasáda z textilních budov snížit znečištění oxidy dusíku (NO a NO2) v aglomeracích, je ilustrováno přístupem vývojářů z Aachenu. Výzkumníci ústavu ITA aplikovali povlak oxidu titaničitého na textilní vrstvu fasády. Oxid titaničitý působí jako fotokatalyzátor a umožňuje oxidaci oxidů dusíku na dusičnan (NO3). Kromě toho, protože fasáda je zelená, přispívá k přeměně oxidu uhličitého na kyslík prostřednictvím fotosyntézy. K dalším inovacím se vrátíme v některém z příštích vydání TT. Karel Sedláček, Frankfurt