Rada pro konkurenceschopnost Evropy řešila koncem května v Bruselu iniciativu snažící se o snížení dopadů systému ETS na energeticky náročná odvětví, podporu evropského průmyslu, zjednodušení podnikání či budoucnost chemického průmyslu a cestovního ruchu.
Cesty, jak upravit systém emisních povolenek, společně hledá čím dál tím víc států Evropské unie. Další se k iniciativě České republiky, Bulharska, Polska, Rumunska, Řecka a Slovenska zaměřené na dopady systému ETS na energeticky náročná odvětví připojily 28. května. Stalo se tak na Radě pro konkurenceschopnost Evropy, kde Česko reprezentoval první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Česká iniciativa změny ETS ve vazbě na energeticky náročné sektory získala v Bruselu na Radě COMPET další podporu. Vedle Řecka, Polska, Bulharska, Slovenska a Rumunska se k našim principům připojila Itálie, Maďarsko a Rakousko. Podpora jde ale i z Francie a Estonska, opatrně pak z Německa, Španělska a Portugalska,“ říká 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ke koordinované reakci k ETS s cílem chránit konkurenceschopnost evropského průmyslu vyzvaly zbytek Evropské unie signatářské státy. „Zamýšlené změny v systému ETS by výrazně zvýšily náklady energeticky náročných podniků v době, kdy čelí silné zahraniční konkurenci a řadě geopolitických krizí. To může oslabit jejich postavení a ohrozit výrobu v Evropě. Proto je třeba hledat cesty, jak systém upravit,“ zdůrazňuje Karel Havlíček. Rada pro konkurenceschopnost Evropské unie se ve čtvrtek zabývala podporou evropského průmyslu jako takového, zjednodušením podnikání či budoucností cestovního ruchu. Ministři mimo jiné probrali návrh Aktu o akceleraci průmyslu, který má za cíl posílit evropský průmysl a podpořit jeho modernizaci tak, aby evropské firmy zůstaly konkurenceschopné a měly lepší podmínky pro investice i další rozvoj. „Cíle návrhu podporujeme, ale problémy, kterým průmysl čelí, nesmíme přehlížet. Základem je dostupná energie,“ říká 1. vicepremiér a dodává: „Opatření musí být jasná a proveditelná se zachováním otevřenosti trhu a respektování mezinárodních dodavatelských řetězců klíčových pro evropský průmysl.“ Na programu byl i návrh nové celoevropské právní formy pro firmy s názvem EU Inc., který usnadňuje podnikání napříč Evropskou unií. Má zjednodušit zakládání a fungování firem tak, aby snadněji rostly a získávaly investice. Diskuze se zaměřila zejména na to, jak nastavit skutečně jednotný, ale zároveň dostatečně flexibilní systém. „Oceňujeme, že se návrh netýká pouze úzké skupiny podniků, ale má být dostupný pro co nejvíc firem,“ upřesňuje ministr a dodává: „Pokud EU Inc. využije svůj potenciál a bude srozumitelný a funkční, přispěje k tomu, aby se Evropa znovu stala atraktivním místem pro podnikání.“ Rada se zabývala i krátkodobými dopady krize na Blízkém východě na evropský cestovní ruch, zejména pak na leteckou dopravu před nadcházející letní sezonou. Česko podpořilo kompromisní návrh, který vyvažuje udržitelnost, konkurenceschopnost i odolnost turismu a zároveň zohledňuje různé priority členských států. Evropa se jako bezpečná destinace shoduje v tom, že krizi je třeba brát jako příležitost. Ministři měli i společný pracovní oběd na téma výzvy chemického průmyslu. Během něj debatovali o tom, jak zabránit přesunu výroby mimo Evropu a jak znovu přilákat investice do evropských provozů. „Evropa musí začít vnímat klíčové chemické produkty jako strategická aktiva a podle toho k nim přistupovat. Jen tak dokážeme udržet výrobu i navazující odvětví v Evropě,“ uzavírá Karel Havlíček.
