V srpnu letošního roku, přesně 11. dne toho měsíce, Rusko oznámilo, že „schválilo první očkovací látku proti nemoci covid-19 na světě“. Oznámení tehdy odborníci prakticky z celého světa, včetně části ruských, přijali otevřeně kriticky. Vakcína byla zcela bezprecedentně schválena k 1. lednu 2021, aniž by byly k dispozici výsledky ověřující její bezpečnost a ochranný účinek. Na začátku září se kritikům mělo dostat alespoň částečně toho, po čem volali. V prestižním časopise Lancet vyšla studie, která popisuje výsledky prvních malých zkoušek vakcíny u celkem zhruba 76 dobrovolníků, kteří vakcínu dostali v rámci 1. a 2. fáze klinických studií – což zjednodušeně řečeno znamená, že studie byly zaměřeny především na zkoumání bezpečnosti vakcíny a méně jejího účinku. Účinek má odhalit v plné míře 3. fáze zkoušek, ve které látku dostanou lidé, kteří jsou skutečně ohroženi nákazou, a ti budou delší dobu sledováni. Tato fáze začala v Rusku 26. srpna, výsledky tedy zatím nejsou a celé měsíce ještě nejspíše nebudou. Podle dosavadních výsledků měla vakcína známá plným názvem jako Gam-COVID-Vac Lyo a marketingovým jako Sputnik V, prokázat dobré výsledky. Vedlejší účinky měly být malé, u dobrovolníků se objevila i poměrně silná míra imunitní odpovědi (i když v téhle fázi se nezkoumalo, jak skutečně chrání před virem). Netrvalo dlouho a publikace přitáhla z hlediska autorů asi spíše nežádoucí pozornost. Skupina necelých 40 vědců z jiných zemí zaslala autorům ruské práce i editorovi časopisu, kde práce vyšla, otevřený dopis, ve kterém žádá vysvětlení nejasností ohledně dat ve studii. Jak upozorňují autoři, v práci se objevují detaily, které by bylo zapotřebí lépe vysvětlit. Například v jedné podskupině 9 z 9 dobrovolníků, kteří dostali jednu z účinných látek vakcíny, mělo v těle naprosto identické množství protilátek po 21 a 28 dnech od vpichu (vakcína skládá se ze dvou látek, které se aplikují s rozestupem cca 3 týdnů). To je skutečně až neuvěřitelná a velmi nepravděpodobná náhoda. Něco podobného se opakuje i v dalších případech a u jiných skupin dobrovolníků, a to i skupin podle experimentátorů na sobě naprosto nezávislých. Autoři dopisu nikoho neobviňují z podvodu či neetického chování, žádají pouze přístup k původním datům sebraným během studie. Ta by mohla pomoci vysvětlit na pohled opravdu velmi nápadné podobnosti. Nelze zcela vyloučit, že může jít například o chybu při přípravě článku, kde došlo omylem k nějakému přepsání původních údajů. Bohužel, autoři ruské práce tyto údaje ze studií nezveřejnili (na rozdíl od jiných týmů), a tak tuto hypotézu nelze ani vyloučit, ani potvrdit. Na odpověď autorů i samotného časopisu Lancet SE v okamžiku přípravy čísla stále čekalo. Dodejme na závěr, že ruskou vakcínu Sputnik V vyvinul ústav Nikolaje Gamaleji na základě podobných očkovacích látek proti ebole a koronaviru MERS. Ani jedna ze starších vakcín není schválena pro použití v lidské medicíně. Dostali je ovšem první dobrovolníci, aby se ověřilo, že vakcína nezpůsobuje zjevné zdravotní problémy. Základem vakcíny jsou běžné lidské viry za skupiny adenovirů, do kterých jsou vloženy navíc geny právě z nového koronaviru. Původní virus podle těchto „cizích“ genů vyrábí látky charakteristické (bílkoviny) pro SARS-CoV-2. Do viru, který je základem vakcíny, jsou vloženy navíc geny právě z nového koronaviru. Původní virus podle těchto „cizích“ genů vyrábí látky charakteristické (bílkoviny) pro SARS-CoV-2.
