Zemní plyn se bude spolu s obnovitelnými zdroji v následujících 25 letech stále větší měrou podílet na výrobě elektřiny v zemích Evropské unie. Vyplývá to ze Světového energetického výhledu Mezinárodní energetické agentury (IEA), který podporuje závěry analýz Českého plynárenského svazu (ČPS). Hlavní důvody pro využití zemního plynu jsou nízké emise látek škodlivých lidskému zdraví a životnímu prostředí, dostupnost a f lexibilita jeho používání. „Právě elektroenergetický a teplárenský sektor zůstává v dlouhodobém horizontu klíčový pro využití zemního plynu v EU. Jako důvody lze uvést plánované vyřazování uhelných elektráren, respektive tepláren, z provozu a nejasnou koncepci jaderné energetiky,“ uvedl Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS), a dodal: „Také v České republice je rostoucí energetická poptávka zajišťována zejména zemním plynem a obnovitelnými zdroji. Jako příklad může sloužit elektrárna Počerady, která přispívá ke zvýšené tuzemské spotřebě zemního plynu zhruba 3 %, tedy asi polovinou nárůstu spotřeby.“ V rámci teplárenského odvětví se aktuálně realizuje například přestavba Teplárny Náchod, která by v budoucnosti měla namísto uhlí využívat právě zemní plyn. V souvislosti s touto dlouhodobou predikcí IEA bude zapotřebí rozšířit instalovaný výkon v evropských elektrárnách spalujících plyn o více než 110 GW. Spotřeba plynu roste v rámci celé osmadvacítky už třetím rokem v řadě, naposledy vloni to bylo o 7 % na více než 460 mld. m3. V České republice vzroste v roce 2017 podle očekávání ČPS spotřeba zemního plynu oproti roku 2016 asi o 6 %, tedy zhruba o 500 mld. m3. Plynové elektrárny mají zhruba o polovinu nižší emise CO2 v porovnání s tradičními uhelnými zdroji. Zároveň jsou efektivnější a flexibilnější při vyrovnávání kolísavých dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kvůli poklesu těžby zemního plynu v EU dojde podle IEA k nárůstu jeho dovozu. Do roku 2040 by měl stoupnout import o zhruba 60 mld. m3 na 390 mld. m3. Hlavním dodavatelem zůstane Rusko s tržním podílem kolem 40 %. Na zvýšený tranzit plynu se připravuje také Česká republika, kde se chystají investice do nové infrastruktury navazující na plynovod Nord Stream 2 ve výši půl mld. korun. /tz/
