Jarní makroekonomická predikce Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) letos poprvé pracuje se dvěma odlišnými scénáři vývoje.
Aktuální makroekonomická predikce SP ČR vychází z průzkumu mezi členskými firmami Svazu realizovaného počátkem dubna, tedy po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, a jejich výsledky proto promítá do dvou možných trajektorií české ekonomiky. Její vývoj totiž závisí hlavně na jediné, těžko predikovatelné proměnné: na délce konfliktu v Íránu. Rozdíl mezi oběma scénáři je přitom výrazný, zatímco při krátkém trvání by česká ekonomika v roce 2027 rostla o 2,3 %, při prodloužení by růst klesl na 1,4 % a inflace by překročila 4 %. „V letošním a v příštím roce očekáváme mírný až středně silný růst české ekonomiky. Oproti odhadům na počátku roku jsme však museli částečně snížit původně optimističtější očekávání růstu HDP, zejména vlivem revize firemních investic. Po vypuknutí války v Íránu se mnohé firmy rozhodly investice utlumit nebo odložit,“ říká Martin Jahn, viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku.
Základní scénář: solidní růst, ale nižší, než jsme čekali
Pokud konflikt odezní do tří měsíců, SP ČR odhaduje růst reálného HDP na 2,6 % pro letošek a 2,3 % v roce 2027. Česká ekonomika by tak zůstala jednou z rychleji rostoucích v EU. Hlavním tahounem bude spotřeba domácností, podpořená růstem reálných mezd přesahujícím 3 % a kumulovanými úsporami. Ani v tomto příznivějším scénáři se však ekonomika nevyhnula korekci a zrevidovala původně optimističtější výhled investic. Firemní investice by letos v základním scénáři vzrostly jen o 2,9 %, inflace by se udržela na 2,4 % a nezaměstnanost okolo 3 %. Solidní růstová trajektorie by pak pokračovala i v dalším roce.
Pesimistický scénář: dopady by se naplno projevily v roce 2027
Pokud by konflikt přetrval pět a více měsíců, výsledky by byly výrazně horší a klíčový rozdíl by se projevil zejména v příštím roce. Růst HDP by v roce 2027 klesl na 1,4 %, spotřeba domácností by se zpomalila z letošních 2,5 % na pouhých 1,5 %, v případě investic do fixního kapitálu hrozí stagnace na 1,4 %. Zároveň by inflace vyskočila na 4,2 % a průmyslová produkce by vzrostla pouze v řádu vyšších desetin procenta. „V případě dlouhotrvajícího konfliktu by vysoké ceny ropy a narušení obchodních řetězců přetrvávaly až do letních měsíců a dopady by se výrazně přenesly do roku 2027. Zejména výpadky dodávek surovin pro chemický průmysl a výrobu polovodičů by po vyčerpání zásob mohly vést ke zpomalení produkce v automobilovém, strojírenském a digitálním sektoru. Česká ekonomika je vůči takovým šokům citlivější kvůli vysoké energetické náročnosti, silnému průmyslovému zaměření a vysoké otevřenosti zahraničnímu obchodu,“ varuje Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky SP ČR.
Opatrný optimismus i v základním scénáři
V obou scénářích se projevuje oslabená dynamika zahraničního obchodu, a to jak v důsledku narušení dodavatelských řetězců, tak kvůli slabší poptávce u klíčových evropských partnerů. Jeho příspěvek k HDP bude letos pravděpodobně mírně záporný. Průmyslová produkce by si v základním scénáři měla udržet tempo přibližně 1,5 % ročně, tažená obranným průmyslem a výrobou elektrických zařízení. V pesimistickém scénáři by průmyslový růst zpomalil na 1 % letos a 0,9 % v příštím roce. Světlým bodem zůstává postupná diverzifikace českého exportu mimo tradiční evropské trhy. „Pozitivním a dlouho očekávaným trendem je zvyšující se diverzifikace českého exportu do ostatních světových regionů, čemuž může pomoci i uzavírání obchodních dohod s Indií nebo se zeměmi Latinské Ameriky,“ dodává Milan Klempíř, ekonom-analytik Svazu průmyslu. /sp/
