Poslední čtvrtstoletí v odborných médiích (Technický týdeník nevyjímaje) bylo a je ve znamení úvah o dalším technickém a technologickém vývoji světové i domácí energetiky a teplárenství. Názory odborníků i laiků se (přirozeně) různí. Nejostřeji v pohledu na tzv. zelenou energii. Motivující vize jsou pro další vývoj oboru potřebné. Některé se však časem rozcházejí s realitou. Několik bilančních pochybností naposledy zformuloval tým vědců z Bergenské univerzity (UiB) v Norsku. Autoři studie potvrdili, že vrchol zelené energetiky je teprve před námi. Kupř. dosažení maxima instalované kapacity větrníků a fotovoltaiky nás prý čeká okolo roku 2030. Nepřesáhne však 1,8 TW. Oba zdroje zabezpečí cca 10 % globální spotřeby energie. Naproti tomu zelená agentura IRENA predikovala pro tentýž rok jejich podíl okolo 30 %. A optimismem nešetří ani některá národní prognostická centra. Např. SRN chce pokrýt spotřebu zelenou energií v roce 2030 z poloviny a v roce 2050 dokonce z 80 %. Norští vědci ale mají pochybnosti. Upozorňují na čtyři omezující faktory. První je faktický rozpor mezi skutečnými náklady na výrobu elektřiny v různých zdrojích a náklady, které jsou kalkulovány v prognózách. Třeba fotovoltaika díky závislosti na denní době a aktuálním stavu počasí nefunguje permanentně. Výslednou bilanci proto zatěžují investice na nutnou výstavbu a udržování záložních zdrojů. Nové nefosilní zdroje také zabírají poměrně velkou plochu. Jen v ČR to je v případě fotovoltaiky až 4 000 ha zemědělské půdy. Fotovoltaika i eolika navíc operují v relativně velkých vzdálenostech od míst spotřeby elektřiny, což generuje další náklady na distribuci. Třetím faktorem je relativně nízká životnost materiálů a zařízení větrných a fotovoltaických elektráren. Např. podle Britů je reálná životnost tamních 3 000 pobřežních větrníků jen 12–15 let. Poslední limitující faktor je podle norských vědců ekonomický. Intermitentní zdroje energií mají tendenci kanibalizovat své vlastní příjmové toky. Jakmile jsou postaveny, produkují elektřinu s minimálními náklady. Na dobře fungujícím trhu, který není zkreslen dotacemi, nutí majitele nabízet produkci za nízkou a (za určitých okolností) dokonce za zápornou cenu. Autoři studie predikují, že vývoj globální energetiky bude ovlivněn novými objevy a technologiemi. Nástupem vodíku, intenzivnější exploatací oceánských eolických a slapových zdrojů, dalším pokrokem v jaderné fúzi apod. Posledně jmenovaná možnost se zastáncům zelené energie líbit nebude. Podobně jako jejich kritikům hypertrofovaný optimismus a ignorování rozdílů mezi proklamovanými ambicemi větrné a solární energetiky a jejich skutečným přínosem. /kar/