Počítačové viry bude AVG zkoumat v Brně

Softwarová společnost AVG Technologies, přední světový producent systémů antivirové ochrany, začala ve spolupráci s Fakultou informačních technologií Vysokého učení technického v Brně uskutečňovat projekt zřízení nového datového a výzkumného centra. V prostorách zrekonstruovaného kartuziánského kláštera na Božetěchově ulici v Brně–Králově Poli, kde je sídlo fakulty, vznikne nákladem deseti milionů korun pracoviště vybavené špičkovými technologiemi. Výzkumné centrum se bude zabývat sběrem a analýzou dat a informací o škodlivých programech na internetové síti, které společnost AVG získává prostřednictvím 80 milionů uživatelů svých antivirových programů z celého světa. Centrum v Brně převezme agendu z USA Brněnské centrum se po svém dokončení v dubnu letošního roku stane jedním ze tří pracovišť, které AVG k těmto účelům má. Další dvě jsou na východním a západním pobřeží USA. „Brněnské centrum by se mělo stát tím nejvýznamnějším – převezme část agendy z východu USA a bude současně sloužit jako záloha pro americký západ. Tým pracovníků centra se bude zabývat výzkumem v oblasti zpracování obrovského množství sebraných dat, sledování chování počítačových virů. Specialisté centra budou hledat vzájemné souvislosti a způsoby, jak vyvinout ještě dokonalejší metody detekce a prevence šíření škodlivých kódů. Očekáváme vývoj nových verzí protivirových programů a tím i lepší ochranu uživatelů,” vysvětluje Karel Obluk, technický ředitel AVG Technologies a hlavní iniciátor celého projektu. „Spolupráce naší společnosti s FIT se úspěšně rozvíjí již několik let. V minulosti jsme podpořili několik grantů, sponzorujeme akce fakulty, studentům zadáváme témata diplomových prací. V souvislosti s otevřením výzkumného centra chceme dosavadní dobrou spolupráci ještě zintenzívnit. Nabídneme studentům a doktorandům fakulty možnost podílet se na výzkumné činnosti centra, které povede pětatřicetiletý Američan Ryan Hicks, renomovaný specialista na antivirové programy, Můžeme se take podílet na výzkumných projektech, které se řeší na fakultě. Pro studenty otevírají další možnosti i naše dobré kontakty na světové univerzity jako je např. Stanford University,” konstatuje Karel Obluk. Založení výzkumného centra AVG na své půdě vítá i vedení fakulty. „Má pro nás několik významů. Především chceme spolupracovat s komerční sférou na nejvyšší světové úrovni a takovou firmou AVG bezpochyby je. Těší nás, že firma tohoto významu naopak chce spolupracovat s námi. Dále je založení laboratoře jedním z kroků, jak si připravit budoucí komerční kontakty pro zajištění udržitelnosti projektů OP Věda a výzkum pro inovace. A nakonec laboratoř umožní dobrou spolupráci studentů a zaměstnanců školy na bezpochyby zajímavých projektech AVG,“ míní proděkan fakulty Tomáš Hruška. AVG registruje denně 40 000 virů Počet útoků na počítačových sítích se nejen neustále zvyšuje (jenom AVG jich každý den zpracovává na 40 000), ale roste i jejich sofistikovanost. „Útoky jsou kombinované a často velmi specificky zaměřené. Jsou třeba směrovány vůči určité geografické lokalitě, jako se stalo např. před dvěma lety v případě Estonska. Cílem kriminálních útoků se stávají specifické skupiny uživatelů, kdy škodlivé kódy jsou vzdáleně řízeny tak, aby počet infikovaných počítačů byl pečlivě kontrolován. Pokud by se totiž určitým virem infikovalo příliš mnoho počítačů, bylo by to nápadné a antivirové firmy by rychle zareagovaly. Omezený počet infikovaných počítačů znamená oddálení odhalení a tím i zpomalení protiakce. Složitost útoků spočívá v kombinaci různých metod. Již to není pouze emailová pošta, i když ta samozřejmě zůstává jednou z hlavních bran pro viry, ale čím dál častěji jsou to normální webové stránky (tedy nejen ty s lechtivým obsahem), které útočníci infikují. Před časem to byla např. oficiální stránka Bank of India, ze které se infikovaly tisíce návštěvníků. Kriminální útok má několik fází – útočník nejprve infikuje web, vzdáleně ho řídí. Po zasažení cíleného počtu počítačů škodlivý kód vypne, aby zabránil detekci – používají se dokonce i metody na zjištění, zda napadený web nečtou bezpečnostní firmy. Dalším krokem je napojení na infikovaný počítač, který začne útočník řídit a využívat ke svému prospěchu – k pronajímání, ke krádeži citlivých dat např. z internetového bankovnictví, ke spamování nebo k útokům na jiné servery,” říká Karel Obluk. Právě k nalezení nových metod ochrany před stále složitějšími a sofistikovanějšími virovými útoky by měl sloužit výzkum brněnského centra AVG. Nové metody nebudou podle Karla Obluka v budoucnosti spočívat pouze v pasivní ochraně počítačů tzv. na poslední míli přímo u uživatele, ale budou prostřednictvím monitorování činnosti a plánování útočníků proaktivně působit proti jejich záměrům již v počítačových sítích. Igor Maukš